Soud vyslechl profesora Pavla Danihelku, který už dříve zpochybnil námitky slovenských expertů. Znalec tentokrát odpovídal na dotazy z předchozího jednání a opět čelil výtkám z lavice obžalovaných. Těm mají pomoci nové výpovědi. K soudu se zřejmě dostaví další svědci a možná i znalci ze Slovenska. „Hlavní líčení se z důvodů doplnění dokazování odročuje na 20. května,“ sdělila soudkyně Bohumila Huňáčková. Státní zástupce a obhájce musejí návrhy na doplnění dokazování předložit do jednoho týdne.

Obžalobě z obecného ohrožení z nedbalosti čelí Jan Doskočil a Václav Macal. Jako vedoucí zaměstnanci etylenové jednotky podle obžaloby havárii přímo nezavinili, ale nezabránili výbuchu uniklého plynného propylenu, nezajistili včas spuštění vodních a parních clon a porušením pracovních povinností způsobili velkou škodu za téměř 800 milionů korun.

Obžalovaní trvají na své nevinně. Svědci se shodli, že řetězec mimořádných událostí nešlo zastavit kvůli nepředvídatelné anomálii na pojistném ventilu potrubí s propylenem. Při největší průmyslové havárii od roku 1989 nikdo nezemřel a nebyl ani vážně zraněn. Soudní líčení začalo po složitém vyšetřování až v březnu 2018. Od té doby vypovídala řada zaměstnanců i expertů. Jednání u soudu připomínají vědecká fóra, kde se diskutuje o chování plynů, teplotách, hoření a složitých technologiích.

Podobný průběh mělo i poslední líčení, které trvalo přes hodinu. V jednu chvíli se odborníci i právníci zvedli a u lavice obžalovaných diskutovali o jedné fotografii ze spisu, kterou ve svém počítači ukázal obhájce Tomáš Sokol. Znalec měl ukázat, kudy se šířil mrak propylenu. Doskočil se znalcem nesouhlasil a uvedl jiný směr. „Na to existuje skutečně několik důkazů, ať už je to povaha netěsnosti, fotografie z místa úniku po události i výpovědi svědků,“ sdělil obžalovaný, který se odvolal i na postupná hlášení čidel. Ta podle něj potvrdila únik plynu přes potrubní most. Zpochybnil i tvrzení, že plyn klesl dolů a šířil se při zemi. Propylen se podle Doskočila šířil mimo dosah clon, protože přešel nad nimi.

Znalec Danihelka to odmítl a trval na svých závěrech. Nepoužité vodní i parní clony prý mohly naředit plynnou směs a zmírnit následky havárie. Podle znalce nelze argumentovat tím, že páry byl nedostatek, protože když je v podniku bezpečnostní zařízení, má fungovat. Přirovnal to k hasebnímu plánu, který je připraven k použití, ale není voda.

Státní zástupce Jan Schindler citoval během líčení z podnikové směrnice z roku 1983, že při velkých výronech a požárech přestávají vodní a parní clony plnit svou hlavní funkci. Starý předpis podle znalce lidem ve výrobě nepomáhá, protože nechává na nich, aby zjistili, co je velká havárie. Než to určí, může dojít k tragédii. „Operátora to staví do nešťastné pozice,“ řekl Danihelka.

Chemička Unipetrol své obžalované zaměstnance od počátku hájí. Podle jejího interního šetření jednali správně a výbuchu nemohli zabránit. Rekonstrukce poškozené části závodu trvala přes deset měsíců. Podnik instaloval nové technologie a zvýšil bezpečnost.

Co se stalo 13. srpna 2015
Havárii způsobil řetězec událostí na petrochemii, kde se zpracovávají ropné produkty. Vše začalo výpadkem chladicí vody propylenového okruhu a zvýšením tlaku na zařízení. Systém si s tím obvykle umí poradit, jenže při bezpečnostním spalování se porouchal jeden z pojistných ventilů (takzvaný chattering). Z trhliny uniklý mrak výbušného propylenu venku ve směsi se vzduchem explodoval. Poté se nečekaně vznítil pod pecí chladící olej. Zasahovalo 499 hasičů ze 42 sborů. Celkové náklady na opravu poškozených zařízení přesáhly 4 miliardy korun a ušlý zisk kvůli odstavení etylenové jednotky překročil 9 miliard korun.