Před 70 lety bylo na mosteckém nebi více než rušno. Připomeňme, že ten den měli obyvatelé regionu možnost ze země sledovat i několik dramat.

Přímo nad oblastí, kde mohutná německá protiletadlová obrana bránila chemický závod vyrábějící pohonné hmoty před spojeneckými nálety, se totiž křižovaly dva mohutné bombardovací svazy amerického letectva, směřující na Drážďany. Jeden už nalétával směrem na cíl a druhý se po neúspěšném pokusu otáčel, aby si akci zopakoval. A do toho začaly pálit protiletadlové kanony. Ty zasáhly hned tři bombardéry.

Jeden se po zásahu zřítil nedaleko obce Libkovice. Druhý explodoval ve vzduchu a jeho trosky dopadly na pole u obce Přečáply na Chomutovsku. Nikdo z členů osádky výbuch nepřežil. Třetí po zásahu opustila osádka na padácích a nikým neřízený stroj se zřítil u Libočan na Žatecku. Všichni letci padli do zajetí.

Tragédie Pekelných andělů

Bombardovací box 303. skupiny, 8. letecké armády USA, která si říkala Pekelní andělé – Hell´s Angels a měla základna v Molesworthu ve Velké Británii, se do oblasti nad Mostem, která byla svou intenzitou flaku (protiletadlové dělo, německy fliegerabwehrkanone) pověstná, dostala chybou hlavního navigátora. Celý box totiž minul jeden z bodů, který jej měl podle navigace dovést nad cíl. Proto skupina letounů udělala okruh a nalétávala na cíl znovu. A právě v době, kdy stroje točily obrátku, dostaly se nad Most. Tady je uvítala palba těžkých flaků. Přímo nad Mostem byly zasaženy dva stroje skupiny. Zatímco ten, který osádka pojmenovala Sack Time pokračoval v letu a zřítil se až poblíž saské metropole, druhý, pojmenovaný Earthquake McGoon, podle populární komiksové postavičky, po prvním zásahu inkasoval ještě druhý a ten se pro jeho osádku stal osudným. Kromě dvou členů osádky, pilota Thomase F. Kahlera, kterého zabila střepina, a zadního střelce Theodora Smitha, ostatní muži stihli včas z letounu padajícího k zemi vyskočit na padáku. Smith zahynul v troskách letounu. Ten se zřítil po 15. hodině. Radista Leslie L. Latz dopadl na zem velice tvrdě poté, co ztratil kvůli nedostatku kyslíku vědomí a probral se až když byl v malé výšce.

„Hořelo v prostoru pumovnice. Letadlo začalo padat," vzpomínal po desetiletích na událost Latz s tím, že než vyskočil, stihl pomoci svému kolegovi Broughtonovi ze spodní střelecké věže a následně oba opustili letadlo. „Další, co si pamatuji, je, že se hodně rychle blížila zem," vzpomínal dále Latz. „Když už jsem potom přistával, snažil jsem se zmírnit náraz, tak jsem dal ruce před sebe, poněvadž jsem věděl o zranění na hlavě. Jenže při nárazu do země jsem si obě ruce vykloubil," vypověděl s tím, že se s následky tohoto zranění, stejně jako z ošklivého šrámu na hlavě, vypořádával po celý život.

Latz přes zakrvácené oči pořádně neviděl, navíc zjistil, že byl dvakrát střelen do pravé ruky a do pravého stehna. „Nemusím říkat, v jakém jsem byl mizerném stavu a šoku. Ošetřila mě jakási starší žena, která použila obvaz z balíčku první pomoci, který jsem měl jako součást letecké výstroje. Bůh žehnej té ženě, ať byla kdokoliv! Do smrti si budu pamatovat její výraz ve tváři," říkal Latz v roce 1995, kdy poprvé navštívil ČR.
Leslie L. Latz trávil poslední roky života v Tampě, kde ve věku nedožitých 80 let, 27. prosince 2004 zemřel.

Lomský soudce lynč

O půl hodiny později pak ještě došlo k sestřelu americké stíhačky v Lomu. V jejím kokpitu seděl mladý pilot John Halstead Banks III., rodák ze státu Delaware. Ten se po opuštění stroje, zasaženého střelbou flaku, sice zachránil na padáku, ale po přistání na zem se stal obětí lynčování.

Jednadvacetiletý pilot se ten osudný den vydal na svou vůbec první bojovou misi. Křest ohněm jej však v závěru války stál život. Příslušník 368. stíhací skupiny Jabo Angels, 397. stíhací squadrony, nazývané Tropic, vykonával se svým velitelem Edgarem R. Bakerem úkol tzv. volného stíhání v prostoru nazvaném Dresden Area, jak píše hlášení o ztrátě letounu MACR. Oba startovali s letouny P – 47 D Thunderbolt z letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, které v tu dobu neslo v řeči spojenců krycí označení Y – 73. Poblíž Lomu spatřili podle poválečných svědectví vlak, na kterém byla umístěna děla lehkého flaku. Rozhodli se pro útok. Jenže obsluze flaku se podařilo právě Banksův stroj zasáhnout.

„Letoun Lt Bankse byl zasažen a začal silně kouřit," vypovídal o události po návratu na základnu pilot Baker. „Slyšet jsem v rádiu, jak hlásí: Tady je Tropic červená dvě, vyskakuji ven!" napsal dále do hlášení vedoucí pilot dvojice.

Banks poté, co vyskočil ze smrtelně zraněné stíhačky, přistál na zahradě školy v Horním Lomu, kde zůstal viset na stromě. Letoun dopadl nedaleko. Roztříštil se v lese nad dnešní hájovnou. Přijeli vojáci, kteří chtěli vzít Bankse do zajetí. Nezabránili však tomu, aby amerického pilota civilní německé obyvatelstvo lynčovalo. Když se na něj dav sesypal, snažil se několikrát vstát, ale byl vždy sražen k zemi. Postupně Banks přišel o vše, co na sobě měl. Byl vysvlečen, zůstal jen v košili a krátkých spodkách. Německý policista z nedalekého Oseka Anton Albert, který jej z místa dopadu odváděl, měl pušku, tak ho několikrát udeřil pažbou, až spadl na zem. Potom musel vždy vstát a jít dál. U plotu Reichelova řeznictví a hostince skupina zastavila a začala pilota znovu mlátit. Banks se snažil krýt si hlavně obličej. „Mám dvě děti!" měl údajně zoufale volat. To však brutalitu jeho trýznitelů ještě více vystupňovalo. „Bylo to hrozné. Ani se nedá vyprávět, co se tam tenkrát dělo," vzpomínala po desetiletích Marie Příbanová z Lomu, která coby mladé děvče byla svědkem události. Transport pokračoval dál. Skupina dorazila k hospodě U Kollerů. Němci jej skopli ze svahu na louku. Musel si kleknout. Dal ruce nad hlavu a znovu zoufale křičel. Přesto byl v této pozici oseckým Oberwachmeisterem d. Schupo Albertem Antonem chladnokrevně zastřelen.

Pohřben bez rakve

Pro bezvládné tělo zavražděného pilota přijelo několik ruských zajatců. Ti je naložili do dřevěného koryta a za dohledu dvou německých vojáků odvezli na vozíku do nedalekého Oseka na hřbitov.
Tady, za hřbitovní zdí, hned vedle místa, kde byl už v červenci 1944 pohřben zavražděný další americký letec Robert W. Buchholz, museli zajatci vykopat jámu.

Než bylo tělo uloženo do hrobu, měla se zdejší hrobnice Mösová nad mrtvolou ještě pozastavit se slovy: „Je to Žid, mám tomu chlapovi dát ještě pár do držky?" V tu dobu byla na hřbitově u hrobu svého otce slečna Kovandová. Ta společně s pomocnicí hrobnice Marie Široké, chtěla mrtvého letce vidět. Hrobnice Mösová chytila Bankse za bradu a otočila jeho hlavu směrem k oběma ženám. Chvíli na to přišel na hřbitov jistý Milote, příslušník Schupo z Loučné, a zakázal letce pohřbít. Banks tak byl pohřben až druhý den. Bez rakve …

Napsali Edvard D. Beneš a Karel Otto Novák