Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Politické Sdružení Mostečané Mostu, které osm let ovládalo radnici a dopravní podnik, nečekaně oznámilo, že nejlepší bude zrušit tramvajovou trať mezi Mostem a Litvínovem. Kilometry rozebrané dráhy bez kolejí by politici dali státu, aby na ni mohl rozšířit silnici mezi městy. Místo tramvají by jezdily autobusy, jejichž provoz je podle opozičního sdružení levnější. Jeho vize zatím nemá podporu městské vlády, která naopak prosazuje modernizaci tramvají.

Zrušit tramvaje mezi Mostem a Litvínovem, nebo ne?

V Mostě začala diskuze o budoucnosti meziměstské tramvajové dopravy. Opoziční Sdružení Mostečané Mostu (SMM) navrhuje zrušit tramvajovou trať mezi Mostem, chemičkou a Litvínovem. Žádost, aby se tím dopravní podnik zabýval, podal městskému parlamentu politik a bývalý předseda představenstva dopravního podniku Arnošt Ševčík (SMM).

Podle sdružení je zbytečné investovat s pomocí EU půl miliardy korun na plánovanou modernizaci trati, která je prodělečná. „Autobusy jsou výrazně levnější," sdělil Ševčík. Lpět na tradici, že Most a Litvínov spojují tramvaje, podle sdružení ztrácí smysl i proto, že do chemičky jezdí méně lidí.

Sdružení zdůrazňuje hlavně ekonomické hledisko. Nová tramvaj stojí přes 20 milionů korun, přestavba staré 7 milionů. Běžný autobus ale stojí 4 miliony a kloubový 7 milionů. V provozu vyjde jeden kilometr tramvaje podle sdružení na 60 korun, zatímco u autobusu na 38 korun. Podle SMM se tak nabízí likvidace trati Most-Litvínov a její nahrazení autobusovou dopravou. Uvolněný tramvajový pás by SMM nabídlo státu, aby mohl postavil žádaný silniční dvojpruh. Pro všechny to má být výhodné.

1901 V tomto roce začaly jezdit mezi Mostem a Litvínovem předchůdkyně dnešních tramvají. Trolejbusy mezi Litvínovem a chemičkou se neosvědčily, jezdily pouze v letech 1946 až 1959. Novodobá elektrická rychlodráha Most-Litvínov o délce 8,6 kilometru byla zprovozněna postupně v letech 1957 1959. 

Bylo to SMM, které v době své vlády v Mostě (do podzimu 2014) plánovalo vylepšení trati do Litvínova. Záměr se tak dostal na seznam projektů, která má EU podpořit do roku 2020 v rámci Integrované územní investice (ITI). „Tento požadavek byl vykomunikován bývalým vedením radnice," potvrdil primátor Jan Paparega (Severočeši Most). Přesto se budou novým podnětem SMM zabývat orgány dopravního podniku, tedy i zástupci města Litvínov, které je druhým akcionářem.

„Tramvaje jsou bezemisní vozidla a prioritou každého města je, aby se jezdilo ekologicky," řekl ředitel dopravního podniku a zastupitel Daniel Dunovský (Severočeši Most).

Podle Miroslava Fencla (SMM) bývalé vedení radnice v čele se SMM v minulosti sice schválilo modernizaci tramvajové trati, ale názor změnilo po loňské havárii v chemičce, kdy tramvaje jezdit nesměly a prioritní se ukázala autobusová doprava.

Dopravní inženýr a člen představenstva dopravního podniku Jiří Nedvěd (Severočeši Most) tvrdí, že tramvaje jsou výhodnější, například v zimě jsou spolehlivější a provoz je čistější. „Když zrušíme trať, už ji nikdy nevrátíme zpět," míní. Uvažovat jen podle cen je podle něj krátkozraké. Navrhuje diskuzi s experty a srovnání s trendy v ČR a zahraničí.

SMM přesto své vizi věří. „Pojďme to zvážit," říká Fencl. Podle něj se na uvolněné a již zpevněné trati bude silnice stavět lépe, protože v koridoru Most-Litvínov je na rozšíření silnice málo místa. „Státu bychom ušetřili nemalé peníze," míní Fencl. Podle sdružení by z případného prodeje uvolněné trati státu či ze směny pozemků profitovala i města. Podle Fencla je třeba návrh nabídnout ministerstvu dopravy, které připravuje řešení silnice mezi městy.

Nadšení, že se silnice dostává do popředí zájmu, tlumí mostecký poslanec Vlastimil Vozka (Severočeši.cz). Rozšíření na čtyřpruh, které se odhaduje na dvě miliardy korun, je na seznamu potenciálních staveb do roku 2020. „Než se začne projektovat, uplyne ještě hodně vody v Bílině," glosoval situaci Vozka.

Peníze Návrh zrušit tramvajové spojení Most-Litvínov není úplnou novinkou. Kdysi (například v roce 2011) se o tom uvažovalo jako o krajním řešení, pokud by nebyly peníze na krytí finanční ztráty. Kraj odmítl tramvaje dotovat jako regionální vlaky. Před pěti lety dopravní podnik žádal kraj o 20 milionů korun a pohrozil zastavením tramvajové dopravy od 1.1.2012. K tomu nakonec nedošlo, ale muselo se více šetřit.