Stačí malé zavrávorání či zakopnutí a vinař by se po strmém srázu skutálel dolů. Opatrné musejí být i ženy, které na svažité vinici tahají hrozny v kbelících, aby je mužům nasypaly do nůší.
Do řádku mezi keři révy se vejde sotva jeden člověk, ale Miroslav Sosnovec chodí úzkými pěšinami jako kamzík. Zná tu každý kámen, drn i pařez. „Jsem tu jako doma,“ svěřuje se, když se v dřepu drží opěrného sloupku a čeká na další náklad. Vinici kdysi pomáhal budovat a celý rok se o ni ještě s jednou kolegyní stará. Na Širáku rostou odrůdy Chardonnay a Ryzlink rýnský, ale letos se jim moc nedařilo. Vinaře to mrzí.
„Šest suchých let se na vinici podepsalo,“ povzdechne si jednatelka Českého vinařství Chrámce Kateřina Kreisinger. Nejstarší část vinice je z roku 1988, další je z roku 2004 a poprvé se v ní sklízelo v roce 2007. Réva roste i na sousedním vrchu Hněvín, kde už je malá úroda také sklizena. Na obě vinice stačil vinařům jeden den. Naštěstí bylo slunečné počasí bez bláta.
Široký vrch je kopec Českého středohoří, které obklopuje Most. Nadmořská výška „Širáku“ je 386 metrů. Před založením vinice byl jižní svah zarostlý náletovými dřevinami, hlavně akátem. Na některých místech vinaři v roce 2004 odkryli původní čedičové terasy, které zanechali předci-vinaři.
Prastará tradice
Viniční právo městu Most udělil pražský purkmistr v roce 1374 na příkaz Karla IV. Víno se v Mostě ale pěstovalo mnohem dřív, zřejmě už ve 12. století. Ve středověku se vyváželo i do Saska.
Most byl dlouho spíše městem vinařů a obchodníků než horníků. Do třicetileté války vinice vlastnilo vinice zhruba osmdesát procent Mostečanů. Od druhé poloviny 17. století začaly vinice upadat a poslední ránu jim zasadila 1. první světová válka. Obnovu vinic v Mostě a okolí prosadil v 60. letech minulého století inženýr Ivan Váňa, zakladatel Českého vinařství Chrámce a průkopník pěstování vinné révy na výsypkách po těžbě uhlí.