Vaněk se ve svém prohlášení odvolal na nedávné rozhodnutí Okresního soudu v Mostě. Z rozsudku vyplývá, že město prodalo firmě Crestyl s budovou Repre i pozemky, které městu nepatřily. Území, za jehož vlastníka určil soud stát, historicky náleží církevnímu Řádu minoritů. Tomu půdu v Mostě zabral v době stalinismu komunistický režim. Řád může pozemky od státu získat zpět podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Crestyl, který teď nemůže Repre zbourat a postavit místo něj nové obchodní a společenské centrum za 1,2 miliardy korun, se ale odvolal ke krajskému soudu.

Vaněk, který vychází z listinných důkazů, nevylučuje, že před prodejem Repre došlo v zákulisí k machinacím, které poškodily město. Podklady ke kauze Repre předal policii.

„Nejsem fantasta. Pracuji s reálnými fakty," řekl Vaněk, který se kauzou zabývá už třetím rokem.

Vedení radnice jeho výzvu k odstoupení nekomentovalo. Radní tvrdí, že nepochybili a že v dobré víře prodali městské pozemky, které Most získal od státu. „V tuto chvíli čekáme na podklady od soudu," řekl primátor Vlastimil Vozka.

Podle primátora při prodeji pozemků neexistovala žádná blokace v katastru nemovitostí, podle kterého byl výlučným vlastníkem pozemků Most, a ani právníci nepoukázali na žádnou skutečnost, která by svědčila o právu třetích osob.

Když radnice Crestylu Repre s pozemky prodávala, smluvně se zavázala, že nemovitosti nejsou předmětem nedořešených restitučních nároků a že městu není známo, že by se měly či mohly stát předmětem nedořešených restitučních nároků, že nemovitosti nejsou, ani se dle nejlepšího vědomí města nestanou předmětem soudního řízení a že dle nejlepšího vědomí města neexistují žádné okolnosti, které by omezovaly Crestylu v realizaci výstavby nového Repre.

Pikantní je, že město v této smlouvě neuvádí pravdu. Mezi úřadem města a minority totiž existovala minimálně mezi roky 1994 až 2006 čilá korespondence, v níž církev vystupovala jako vlastník pozemků pod Repre a v centru Mostu. V roce 1996 minorité dokonce nabídli městu pronájem pozemků u Repre. „Váš návrh bude postoupen komisi pro hospodaření s městským majetkem a městské radě k projednání. O dalším postupu vás budeme informovat," napsal tehdy v dopisu minoritům odbor městského majetku. Město si pozemky na katastru zapsalo na sebe podle zákona z roku 1991 o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Jenže i poté mělo město pochybnosti, že mu celé území patří. Existuje úřední dokument z listopadu 2006, v němž odbor městského majetku píše o tom, že je třeba vypořádat vztah s církví kvůli spornému území. Zástupci města totiž od státu věděli, že na majetek církve se vztahuje tzv. blokační paragraf. Ten zakazoval jakékoliv manipulace s církevním majetkem bez jejího předchozího souhlasu.