České portské. Tak říkají šípkovému vínu ze Středohoří Renaty Friedlové

Tato Mostečanka objevila zapomenuté kouzlo šípků. Vyrábí z nich bylinné víno, které lidé označili za „české portské“. Cesta k němu nebyla snadná. Na počátku byla láska ke koním, zájem o zdravou výživu, propuštění z továrny a hledání nového uplatnění.

Experimenty s prvním domácím vínem v panelákovém bytě nakonec vyústily v živnost. Pro Renatu je to radost, kterou si dopřává po práci v tradičním vinařství. „Musím pořád něco dělat,“ říká na rozkvetlém nádvoří Českého vinařství Chrámce, které ji poskytlo zázemí pro výrobu její šípkové speciality.

Kdysi jste pracovala v květinářství a pak měla v Litvínově prodejnu racionální a diabetické výživy. Proč vás zaujala zrovna zdravá strava?
Tíhnu k ní pořád. Začalo to bylinkovými čaji, které někdy dokáží nahradit běžné léky. V 90. letech jsme měli v obchůdku i další produkty z ciziny, protože náš trh lidem nestačil. Pak ale stejně každý přišel a koupil si to nejlevnější. Na tom krámek ztroskotal, ale do ztráty jsme nepřišli.

Pistolníka, který v Mostě zranil děti, vyšetří znalec. Lidé vazbu uvítali

A co bylo dál?
Dělala jsem ve firmě Rico v Mostě, kde jsem byla i u stroje jako pomocný seřizovač při výrobě slipových vložek. (smích) Pak se ale provoz zrušil a nás hromadně propouštěli. Jako obchodního zástupce mě přijalo České vinařství Chrámce, kde jsem poznala výrobu vína a zůstala. Jsem tu už deset let.

Jak jste se dostala k šípkům?
Zkusila jsem si udělat čaj a zjistila jsem, že ten komerční nikdy nebude tak dobrý, jako když si šípky nasbíráte a nasušíte sami.

Proč jste si vybrala šípek?
Asi proto, že je krásně červený. (smích)

Jak se z něj dělá čaj?
Šípky se musí usušit. Mohou se namlít nebo naštípnout kleštičkami, dají se do netkané textilie, vloží do termosky, zalijí horkou vodou a nechají se vyluhovat minimálně osm hodin. Ten čaj je pak úplně černý a ta kvalita je úžasná.

První pacient Petr Toncar: Během léčby covidu je nejdůležitější naprostý klid

Jak sušené šípky vydrží dlouho?
Šípky se dají skladovat i rok. Je ale lepší sbírat každý rok čerstvé, aby si uchovaly co nejvíce vitamínu C.

Ten čaj pijete slazený?
Jak kdo. Například můj syn by šípkový čaj bez cukru nevypil.

Kromě čaje jste na začátku zkoušeli ze šípků i něco jiného, třeba džem?
To ne, ale jednou jsme si s manželem řekli, že bychom zkusili vyrobit víno. Tak jsme ho testovali v malém demižonu v panelákovém bytě.

Jak pokusy vypadaly?
Poznali jsme, že musíme používat sušené šípky, aby víno nemělo šípkovou pachuť. Když jsme chtěli přípravu urychlit a dali do demižonu čerstvé plody, výsledek nebyl dobrý.

Šípky kvasí samy?
Ne, ne, přidávají se ušlechtilé kvasinky jako do normálního vína a v případě, že není dostatečná teplota kolem 18 stupňů, se dají použít i chladnomilné kvasinky.

Takže máme sušené šípky, kvasinky a cukr, ale kde je ta tekutá hmota?
Přidává se voda, proto je to bylinné víno. Nevyrábí se z tekutiny lisované z čerstvých plodů. Vyrábí se ze sušených plodů macerací.

Tvůrci hororu přežili v Mostě izolaci. Ženy opět napíchnou na háky. Baví je to

Jak vám chutnala první domácí várka?
Nám chutnala moc. A začala chutnat i ostatním.

Co následovalo?
Stala se z toho záliba. Jenže byt se na to nehodí. Majitelka vinařství mi naštěstí nabídla, že bych mohla mít provozovnu tady v Chrámcích a že co budu potřebovat, si můžu půjčit. Takže jsem založila živnost a vyrábím po práci „Šípkové víno z Českého středohoří“ bez konzervačních látek a barviv.

Co výroba obnáší?
Začíná sklizní, ta je obvykle v září, kdy plody červenají. Sběr končí prvními mrazíky. Jelikož šípky sušíme, nemůžou být namrzlé a měkké. Před sušením je třeba plody vykoupat. Šípek musí být pokud možno bez listí a klacíků, zralý a tvrdý.

Kde šípky sbíráte?
Všude kde jsou krásně červené. Je to náš produkt, takže v Českém středohoří, které mám ráda.

To chodíte šípky sbírat o víkendech?
Ne, já si sama sobě dávám normu. Takže chodím sbírat po práci. Když ve vinařství skončím, vezmu kyblík a jedu do kopců. Každé odpoledne musím nasbírat jeden kyblík, no a ráno zase do práce a stále dokola, dokud se nenasbírá potřebné množství.

Lidí bez práce během koronavirové krize přibylo jen mírně. Firmy se drží

Kolik toho loni bylo?
Přibližně 150 kilogramů a je z toho kolem 400 litrů vína.

To není moc, že?
Já vyrábím v malém, nechci přejít do velké komerční výroby. Snažím se, abych viděla každého zákazníka, který si víno koupí. Je jasné, že to vždycky nejde, protože víno dodávám do několika prodejen, kde zákazníky potkat nemůžu. Každá lahev má ale na sobě kartičku s mým poděkováním. Kartičky píšu sama. U mě to není o honbě za ziskem. Mám radost, když lidi přijdou a řeknou, že jim mé víno chutná. Tvrdí, že je to české portské. Opravdu, je to sladké dezertní víno.

Jak dlouho trvá výroba?
Je to 4 až 5 měsíců podle teploty. Šípky jsou v nádobě a kvasí. Dokud nepadnou na dno, není hotovo. Máme sice filtr a čerpadlo, ale ještě jsme je nepoužili, protože vína moc není a navíc má úžasnou samočistící schopnost. Všechno je ruční práce, ale stojí to za to.

Kde všude se dá vaše víno sehnat?
Tady v Chrámcích, pak jezdíme na různé akce nebo máme víno v Želkovicích, Lounech a Bílině v hezkých krámcích, kde mají dárkové věci, farmářské produkty nebo mošty.

Jak se první víno prodávalo?
Docela dobře, ale my jsme spokojeni pořád. Člověk by měl zůstat pokorný a být rád za to, co je, protože když přijde taková doba, jako je teď, tak se z toho nesesype.

OBRAZEM: Hromady věcí před panelákem v Janově. Chystá se na demolici

Kromě toho, že je ze šípků, čím je vaše víno jiné od klasických?
Hlavně je to víno dezertní, něco jako aperitiv nebo taková chuťovka. Šípek má hodně vitamínu C, takže někdo si víno dává jako zdravotního frťana. Když si ho chtějí koupit ženy a chtějí to před manželem prosadit, řeknou: To má hrozně moc céčka a já si to prostě koupím. (smích)

Vytváříte jen čistě šípkové víno?
Kdepak, máme i různé příchuti. Napadlo nás do kvašení přidávat i ovoce, které dodá vínu další aroma. Takže jsme začali vyrábět třeba šípek-brusinka, šípek-višeň, šípek-meruňka nebo šípek-jahoda, to mají hrozně rádi chlapi. Někteří dost ujíždějí na sladkých vínech. Mám hodně klučičích zákazníků.

Máte i kritiky?
Samozřejmě se občas najde někdo, pro koho je víno dost sladké. Někteří lidé jsou stále velmi zarputilí. Nevěří, že by se ze šípků, z něčeho tak obyčejného, dalo vyrobit něco dobrého. A právě těm, když okoštují, víno nejvíc chutná (smích).

Jaká bude úroda letos?
To se nedá poznat, i šípky v květu mohou zmrznout. Sklizeň odhaduji na září.

Teď máte volno?
Kdepak, práce stále je. Už dokvasily první várky, které jsme zakládali na podzim. Teď je víno z šípků nasbíraných v roce 2019. Připravuje se do lahví a lepí se etikety. Prodej je teď sice kvůli nouzovému stavu nižší, ale pořád je co dělat.

Pečovatelky mi připomínaly tučňáky, směje se seniorka z domova po karanténě

Rodina vám pomáhá?
Oni mi vůbec nepomáhají. Já ale nevydržím být chvíli na místě, musím pořád něco dělat. Prát, vařit, uklízet plus to víno. Když v prosinci šípky naložíte a začne to období klidu, leden a únor, tak jsem úplně vyřízená, protože není co dělat.

Na koni už nejezdíte?
Mám kamarádku, která má koně. Když je mi nejhůř, jedu tam.