Je po bouřce a zaměstnanci městských technických služeb mají ve Stovce další špinavou práci. V podchodu mezi blokem 100 a tramvajovou zastávkou opět vzniklo po dešti brouzdaliště a rozbahněná voda ráno zaplavila i nároží bloku, kolem kterého se chodí ke kostelu a jezeru Most. Úklidové četě s košťaty pomáhá cisterna, takže dopoledne zbývají na hlavním chodníku jen hromádky mokrého smetí na odvoz. „Ucpali kanály hadrama,“ láteří uklízečka, když se dá zametená ulice přejít suchou nohou. Srážková voda přitekla jako vždy z vršku směrem od Skupovky. „Pak to teče do sklepů,“ dodá v betonovém údolíčku jeden z místních živnostníků.

Deště, které neodtečou kanály, komplikují situaci ve Stovce dlouhodobě. Není to zdaleka největší místní problém, ale dokresluje dusnou atmosféru na tomto deprivovaném sídlišti, se kterým si očividně nikdo neví rady.

Historie hračkářství NBW v Nové Vsi v Horách sahá až do roku 1889.
Dřevěným hračkám covid málem srazil vaz. Krušnohorská firma teď zas nabírá lidi

„Žije se tu hrozně. A zhoršuje se to. Prostě katastrofa,“ říká 72letá Zdeňka, když kráčí Stovkou domů, do sousední oplocené Mozartovky. V hraničním pásmu u neklidné obytné zóny, která se táhne od bloku 100 až do centra, bydlí 40 let a dění bedlivě sleduje každý den. „Když je hezky, tak se všichni nahrnou ven a od Kubíčka až dolů je bordel,“ líčí obvyklý mumraj. Vadí jí, že nájemníci ve Stovce se pořád mění, řvou a okupují veřejná prostranství. „Zlom nastal po revoluci. Předtím to tu byla paráda,“ tvrdí starousedlice, která dřív žila ve starém Mostě, kde prý takové nesoužití nezažila.

V létě se očekává nárůst potíží

Radnice nedávno obdržela petici podepsanou obyvateli bloků 99 a 100, kteří žádají zajištění větší bezpečnosti kvůli shlukování rizikových cizích osob v domech a kvůli vandalismu. „Dohledová činnost městské policie v této lokalitě probíhá ve zvýšené míře,“ ujistila mluvčí radnice Klára Vydrová. Ve Stovce působí také asistenti prevence kriminality a oblast je pod dohledem městských kamer.

„Máme vyčleněnu vždy jednu pěší hlídku strážníků a jednu hlídku asistentů prevence kriminality přímo a pouze na lokalitu Stovek. Strážníci jsou zde přítomni denně od 10 do 22 hodin. Na tuto akci, která bude trvat celé léto, jsou vypisovány přesčasy a nesnižuje se tak počet strážníků v přímém výkonu služby ve městě. Do lokality Stovek také pravidelně každé dvě hodiny zajíždějí motohlídky a provádějí zde kontrolní činnost,“ přiblížil ředitel městské policie Jaroslav Hrvol.

Sídliště Pod Lajsníkem v Mostě.
Zbourat v Mostě paneláky a postavit lepší domy je zatím drahé. Začíná se okolím

Operátoři kamerového systému se podle něj zaměřují na dodržování veřejného pořádku a městské vyhlášky o zákazu pití alkoholu na vybraných veřejných prostranství a monitorují také okolí kontejnerů na odpad. „V současné době připravujeme mimo jiné i do této lokality speciální vyhodnocovací software, který zvýší efektivitu práce operačního střediska městské policie,“ dodal ředitel.

V minulosti strážníkům pomáhala protivysedávací vyhláška, která umožnila pokutovat lelkující hlučná shromáždění obtěžující okolí. „Právě shlukování osob je jedním ze zásadních problémů této lokality, který výrazně snižuje pocit bezpečí lidem, kteří zde žijí nebo tudy procházejí,“ upozornil ředitel. Vyhlášku jako diskriminační normu zrušil Ústavní soud a podobný nástroj podle šéfa strážníků chybí.

Zatím poslední petice upozorňuje na další nebezpečné jevy. V obytném komplexu se podle obyvatel shlukují dealeři drog a narkomani, kteří si dávku aplikují přímo ve vchodu, kde je vidí i děti. Petenti popisují cizí osoby jako agresivní, ničící vstupní dveře, výtahy či kabelové připojení internetu a zanechávající na schodech nepořádek a odhozené injekční stříkačky. „Za poslední rok se situace natolik zhoršila, že jsme sepsali petici o pomoc ze strany radnice. Požadovali jsme zvýšenou dohledovou činnost od městské policie v okolí domu i ve vchodech, které bychom strážníkům zpřístupnili,“ sdělila členka petičního výboru Růžena Kubíková. Obyvatelé věří, že peticí se bude zabývat i výbor zastupitelstva pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů.

Horská služba. Ilustrační foto.
Horská služba bude mít novou stanici. Vyroste v Krušných horách

Stovku monitoruje i státní policie. Od letošního dubna řešila třeba tři loupeže, všechny je objasnila a pachatele obvinila. Převažují krádeže nebo poškozování cizích věcí, například kamer v domě, kabelů a dveří do vchodů či bytů. Byly i případy neoprávněného užívání cizích bytů po vloupání. Policie zaznamenala také přestupky proti občanskému soužití, vyhrožování, nadávky a napadení, dále různé schválnosti a domácí násilí. „Často tam vyjíždíme v rámci rušení nočního klidu,“ řekla mostecká policejní mluvčí Ludmila Světláková.

Mostecké zastupitelstvo letos schválilo strategický plán rozvoje města na období 2021 až 2027. Jeho autoři označili Stovku za závažný problém. „Otázka udržení veřejného pořádku v této oblasti je důležitá mimo jiné z důvodu její polohy v blízkosti lokality 2B s nadstandardními byty,“ uvádí se ve strategii. Podle ní právě proto vznikla v oblasti služebna městské policie – aby lidé z lepší sousední lokality měli zajištěné bezpečné bydlení, nestěhovali se a neuvolnili prostor pro rozšiřování Stovky.

Podle průzkumu pocitu bezpečí mezi Mostečany, který dělala městská policie v roce 2020, ze 368 respondentů jich třetina označila Stovku jako nejméně bezpečnou lokalitu. Následovaly Dobnerovka (12 %), Sedmistovky (10 %), Javorová (10 %) a další místa.

Stovka
Slovem Stovka (nebo také Stovky) se označuje deprivovaná obytná lokalita na mostecké třídě Budovatelů. Jedná se o řadový komplex čtyř obytných cihlových budov o půdorysu písmene E. Jednotlivé bloky pod čísly 89 až 100 tvoří zónu s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných, osob v hmotné nouzi a řadou patologických sociálních jevů. Bloky 95 až 100 byly mezi sociálně vyloučené lokality zařazeny v roce 2006. V lokalitě, která sahá až k okraji centra Mostu, žije zhruba tři tisíce lidí. Sídliště je součástí čtvrti Podžatecká a vznikalo od 50. let jako nový Most. Mezi jednotlivými propojenými bloky jsou otevřené dvory. Původně zde bydleli zaměstnanci průmyslových podniků a topilo se uhlím. Řada obyvatel se postupně stěhovala do novějších paneláků a v uvolněných bytech přibývalo Romů. Po privatizaci bytového fondu se začalo s byty obchodovat, což způsobilo další migraci a napětí v občanském soužití.