Ostrá výměna názorů se týkala využití asfaltového plácku mezi oběma bloky. Část obyvatel prosazuje, aby město místo torza dětského hřiště postavilo parkoviště pro několik desítek aut. Druhá skupina je proti. Emočně vypjatý spor by mohla zklidnit urbanistická studie, která navrhne vylepšení ploch v celém sídlišti, kde letos stovky lidí vyplňovaly dotazník, pocitovou mapu a poskytly výzkumníkům cenné informace při rozhovorech v terénu. Prostor mezi bloky 519 a 520 je nejkonfliktnějším územím, kterým se budou urbanisté zabývat.

Podle městského architekta Petra Nesládka je veřejná diskuse důležitá. „Vykrystalizují při ní základní problémy,“ řekl |Deníku.

Obyvatelé bloků 519 a 520 by snahu města měli uchopit jako příležitost, která jim může zajistit kvalitnější venkovní prostor. Nadějí je, že během hašteření zaznívala i slova jako kompromis, nehádejme se, potřebujeme tu klid. „Parkování je tu třeba posílit, ale není potřeba celou plochu změnit na parkoviště. Půlka plochy by mohla zůstat hřištěm,“ řekl jeden z účastníků komentované procházky, které se účastnila dvacítka lidí. Co lze měnit a co ne jim vysvětlovali zástupci magistrátu, městské policie a experti na participaci. Například vyhrazení poloviny hřiště pro auta není nejlepším řešením, protože podstatnou část menšího parkoviště by zabrala příjezdová komunikace.

„Parkoviště tu nechceme. V okolí je dostatek parkovacích míst a je tu i poloprázdný parkovací dům,“ argumentoval Karel Vránek. Jenže oponenti takový názor odmítli a zdůraznili, že ne všichni si mohou dovolit placené stání. Hřiště podle nich už neslouží jako dřív, kdy na něm byly ještě prolézačky a lavičky. „Vše se odstranilo, protože se tu srocovala hlučná mládež,“ zaznělo v hloučku zastánců výstavby parkoviště. „Vždy to byla klidová zóna, a tak by to mělo zůstat,“ sdělil Petr Macek, který se obává exhalací z dalších aut a větší dopravní zátěže, protože blok 519 má pod okny na druhé straně tranzitní silnici. Podle Lenky Maxové je v bloku 520 drtivá většina lidí pro parkoviště a nehrozí zhoršení životního prostředí. „Zeleně je v celém sídlišti dost,“ dodala. Její sousedé upozornili, že část stání u paneláku zabírají cizí řidiči, například zaměstnanci sousední policejní centrály či studenti střední školy. Nikomu to ale nelze zakázat. „Jsou to veřejná parkovací místa,“ zdůraznil vedoucí magistrátního odbor správních činností Vojtěch Brzoň.

Během komentované procházky se procesí zastavilo také u děr na silnici za blokem 519, prošlo zanedbaným průjezdem u bloku 518 a skončilo rozloučením na schodišti u bývalé 13. ZŠ. Zjištěné drobnější závady se mají řešit dřív, než se začnou realizovat finančně náročnější záměry vzešlé ze studie.

Na různých místech sídliště se konaly už tři veřejné procházky s diskuzí. Poslední bude ve čtvrtek 17. června a začne v 16 hodin u základní umělecké školy v ulici Moskevská. Od 18 hodin výzkumníci ve škole sdělí výsledky mapování názorů a zástupci radnice sdělí, jaká může být budoucnost sídliště. Vše ukončí společná debata.

Sídliště Pod Lajsníkem
Lokalita s panelovou výstavbou se nachází mezi ulicemi Moskevská, J. Suka, Pod Lajsníkem a Rudolická. Sídlišti se někdy říká také Pod Šibeníkem, Pětistovky či čtvrť Bohumíra Šmerala. Sídliště vzniklo v éře socialismu jako šestý obytný obvod v Mostě. Má zhruba 6 300 obyvatel, tedy jako Podbořany či Františkovy Lázně. V lokalitě sídlí řada důležitých institucí - okresní soud, městská knihovna, Policie ČR, katastrální úřadu, 4. ZŠ, ZUŠ Moskevská.