Obnoví se výroba

Za odkoupení slévárny zaplatila ZPA Pečky 8,2 milionu korun. „Chtěli jsme koupit obě firmy a kdyby se to povedlo, myslel jsem, že na 90 procent obnovíme výrobu ve slévárně,“ řekl Deníku majitel společnosti Bohumil Vejvoda. „Co s podnikem dál udělám, budu schopen říci nejdříve za deset dní, až se domluvím s tím druhým kupcem, co zamýšlí.“

Zdá se ale, že armaturce se blýská na lepší časy, protože Miroslav Klásek, jednatel firmy Armatury Klad, jež v konkurzu nabídla za ústecký provoz 31 milionů korun, sdělil agentuře ČTK, že v ní chce znovu nastartovat výrobu. „Do příštího roku bychom rádi zvedli obrat firmy na 50 až 80 milionů korun ročně, což by znamenalo nábor 50 až 70 zaměstnanců,“ řekl Klásek.

Podle Kláska je však nutné investovat do modernizace části výrobního areálu a produkci soustředit v něm. „Stávající areál je zbytečně velký, pro budoucí výrobu postačí čtvrtina. Zbytek prostorů postupně nabídneme k prodeji,“ dodal Klásek.

Armaturka je v konkursu od srpna 2009. Insolvenční řízení bylo vyhlášeno poté, co armaturka začala dlužit finančnímu úřadu, dvěma zdravotním pojišťovnám, za sociální pojištění, ale i mzdy zaměstnancům.

Dluhy se pohybují v řádu několika set milionů korun, zatímco tržby dosahují jen zhruba 2 milionů korun měsíčně. Z nahlédnutí do listin v insolvenčním rejstříku vyplývá, že podnik má téměř 150 věřitelů.

Dělníci sami odešli

Počet zaměstnanců se z více jak dvou stovek v obou provozech snížil na 35. Jak prohlásil Miroslav Korouš, tehdejší šéf odborů, řada dělníků odešla sama. „Viděli, jak to vypadá, někteří dostali výpovědi. Další měli smlouvy jen na dobu určitou.“

Tradice ústeckého závodu na výrobu armatur sahá až do roku 1899. Vyráběl průmyslové armatury a ještě před privatizací zaměstnával zhruba 500 lidí. Dodával výrobky pro energetiku, teplárenství a rozvod tepla, pro chemický průmysl, pro rozvod a regulaci plynu, vodárenství a podobně.