Je po ranní bouřce a na 1. náměstí v Mostě se pod zataženou oblohou šikují stovky horníků v pestrých uniformách. Sobotní průvod brzy zamíří na náměstí Velké mostecké stávky, kde odhalí Památník hornických tradic a důlních neštěstí. „Doufáme, že hornické komunitě se bude líbit,“ svěří se u zahaleného pietního monumentu jeho autoři, architekt Jakub Klaška a sochařka Barbora Klašková. Manželé přijeli na setkání hornických měst a obcí i se svými dětmi a za chvíli je čeká proslov před velkým shromážděním. „Tréma trochu je,“ připustí Klaška.

Zazní rázná hornická dechovka. Za Mostečankou kráčí k památníku dav s vlajkami. „Horní Suchá zdraví Most, zdař bůh!“ zařve skupina havířů, když manifestaci obklopí diváci. „Most je od nás daleko, ale přijeli jsme rádi. Doufám, že město navštívíme ještě jednou a soukromě, protože během hornického setkání se nedá vše stihnout. Máme velký zájem si to tu všechno projít, prohlédnout a poznat místní historii, například přesunutý kostel,“ říká za chůze havíř a 168násobný dárce krve Jozef Spurný ze slovenského městečka Nová Baňa. Most mu není úplně cizí.

Někteří jeho příbuzní pracovali v místních uhelných dolech celý život a až v penzi se vrátili domů. Nový památník patří i jim. Nevšední objekt z betonu představuje zářez do země nadzvednutý do výšky, aby dal nahlédnout pod povrch se strukturou zjizvené krajiny. „Inspirovali jsme se snímky povrchových dolů. Rýhy, které jsou v reliéfu, symbolizují rýhy v těžební krajině a zároveň rýhy v lidských životech,“ vysvětluje z pódia Klašková. Objekt je jako pouliční oltář poctou obětem důlních katastrof a má připomínat také přínos hornictví pro rozvoj moderní civilizace, která stopy po těžbě zahlazuje rekultivacemi.

„Památník je nejen důstojnou připomínkou místních tradic, ale symbolizuje i postoj člověka, který, když chce, dokáže být přírodě nápomocen,“ říká primátor Jan Paparega. Věří, že památník obohatí centrum Mostu, který už není součástí „měsíční krajiny“, protože okolí města je zalesněné, zúrodněné a doly se stávají jezery.

Iniciátor vzniku památníku a důlní inženýr Vlastimil Vozka upozorňuje, že kvůli blahobytu, kterou těžba celému státu přinesla, zanikla řada obcí i královské město Most s historickými budovami. „Na totální likvidaci kulturních památek navazovala i částečná morální devastace,“ povzdechne si Vozka. S obcemi mizely i hřbitovy, kde byli havíři pochováni, a památka na ně se vytrácela. „Jen nejvážnější tragédie mají své památníky. Jsme toho názoru, že nelze obnovit všechny zrušené připomínky na bývalé obce a jejich obyvatele, kteří položili život na oltář hladu státu po energii. Lze však tyto záležitosti připomínat,“ zdůrazňuje Vozka.

Fatální havárie, například tekoucí písky koncem 19. století, ničily v Mostě domy a zabíjely desítky lidi. I na tyto tragické události mají hornické spolky myslet, když se budou u mosteckého památníku pravidelně scházet v září při svátku havířů a v prosinci, v den svaté Barbory, své patronky. Památník posilující povědomí o hornictví se má stát místem setkávání v době, kdy se Evropa odklání od těžby uhlí. „Jsme v závěrečné fázi bývalé velké slávy mosteckého uhlí jako základu energetiky a prosperity státu, likvidují se i bývalé průmyslové objekty, které sloužily jako servis pro těžební společnosti. Pokud se nepodaří řadu technických památek zachránit pro paměť budoucnosti, tak zmizí v propadlišti dějin,“ varuje Vozka. Podle něj hornické spolky, které jsou nositeli tradic a pečují o hornické památky, nemají dost peněz na záchranu technického a kulturního dědictví v rudním a uhelném hornictví a pomoci by měly stát a EU.

Setkání hornických měst a obcí v Mostě se účastnily desítky delegací z ČR, Slovenska a Německa. Po pietě následovaly na 1. náměstí havířské ceremoniály, občerstvení a kulturní program s předáváním hornických cen Český permon. V neděli byly exkurze po okolí. V roce 2022 se setkání přesune do Kutné Hory, jejíž zástupci převzali v Mostě putovní prapor.

První Setkání hornických měst a obcí ČR se konalo v Příbrami 6. září 1997. Vzešlo z návštěvy německých hornických dnů ve Schneebergu, kde se čeští horníci inspirovali. V ČR byl do té doby tradicí zářijový Den horníků, který doly a města slavily samostatně.

Mostecké setkání volně navazuje na Den horníků, který se v Československu poprvé slavil 9. září 1949, kdy v rámci budovatelského hnutí vznikl novodobý kult havíře. Později se tento svátek proměnil každé září v Den horníků a energetiků, který byl v éře socialismu doprovázen kulturním programem. V Mostě se konal v areálu Repre (tehdy Oblastní dům kultury horníků a energetiků v Mostě). Tyto oslavy v jiném, civilnějším provedení pokračovaly po roce 1989, kdy na svátek horníků navázala v roce 1993 zářijová Mostecká slavnost. Při zahajovacím průvodu jdou v čele horníci ve slavnostních uniformách.

Těžba uhlí na Mostecku je písemně doložena už v roce 1403. Klíčový význam pro ekonomiku měla až od 19. století po úpadku kutání drahých kovů v Krušných horách. Nástup éry uhlí urychlila železnice a povrchové dobývání. Poslední hlubinný důl Centrum skončil v roce 2016.