Na okraji České ulice v Mostě rostou stromy v obřích betonových květináčích umístěných cikcak na zpustlém trávníku pod okny paneláků. Vypadají jako zatoulané šachové figurky. „Pěkný pohled to není. První stromky tu navíc hnily, prý neměly dole díry,“ řekl jeden z obyvatel.

Podobných bizarností je na sídlišti Výsluní víc. Třeba nesrozumitelná síť cest a do očí bijící odhalené zadní trakty provozoven v Kahanu. A všude auta. Třetina sídliště chodí na autobus trasou přes parkoviště u Medůzy.

Mladý architekt Vít Holý, který na sídlišti vyrůstal, na to reagoval tvůrčím způsobem. V rámci dobrovolnické občanské iniciativy Moje město, moje místo zveřejnil několik možných úprav, aby tzv. Šestistovky vypadaly lépe. Vycházel i z vlastní analýzy pocitové mapy, na které obyvatelé vyznačili hlavně negativní místa. Patří k nim právě i ulice Česká.

„Je to páteřní ulice Šestistovek, přitom ale slouží spíše jako dlouhé parkoviště, které tvoří nepropustnou hráz pro chodce,“ upozornil architekt. Česká navíc nenavazuje na ulici 1. Máje, což komplikuje spojení s centrem města. I parkování není příjemné, řidiči se od aut škrábou do travnatého svahu nebo chodí po silnici ke schodům.

Holý nastínil variantu, jak by se dalo o ulici přemýšlet jinak, aby byla čitelnější. Z hlavní vozovky vytvořil dvě jednosměrky a mezi nimi park. Zdvojnásobil tím délku silnice a umožnil vznik komfortnějších podélných stání v zálivech se stromy. Předzahrádkami s živým plotem oddělil domy od veřejného prostoru a poskytl tím vlastníkům bytů větší soukromí a pocit bezpečí. Okraj parku olemoval nízkou zídkou a zóně s jasně vymezenou uliční frontou tak dal klasický městský ráz.

Pro kritizovaný úsek za Kahanem, kde obchodní centrum ruší okolí různými zchátralými záhyby, vjezdy, rampami a zamřížovanými okny, Holý doporučil plochou jednolitou fasádu, která by se navíc lépe uklízela a lidé by se kolem ní nebáli chodit. Ulici Kapitána Jaroše podle něj ještě více zpřehlední, když se některé části Kahanu schovají ve vnitrobloku s příjemným polosoukromým prostorem pro děti či pro pěstování rajčat. Stačila by k tomu pěkná zídka mezi Medůzou, Kahanem a sousedními bodovými paneláky.

Prostor kolem Medůzy, který je podle pocitové mapy dost špatný, podle architekta také potřebuje nové řešení. „Kvalitní architekturu kulturního domu obklopuje absolutně nesmyslné okolí,“ uvedl. Využil například volný prostor za schody, kde umístil prodejnu typu „mekáč“, která by navazovala na pěší zónu, šla v péči o čistotu ostatním příkladem a oživila nároží zatím zanedbaného lokálního centra.

Město před 15 lety připravovalo projekt regenerace sídliště Výsluní a mělo k tomu i sociologický průzkum. Počítalo se snižováním paneláků a s přístavbami, ale nesehnalo dotace ani na 1. etapu v okolí ulice Česká či stovky milionů na zlepšení veřejných prostranství. Most, který se potýká s odlivem mladé generace, tak zůstává městem, kde od roku 1989 nevznikla žádná architektonicky hodnotná veřejná stavba.

„Celý Ústecký kraj je znám pro své nerostné bohatství. Možná máme příliš zažité, že je to místo, které je dobré pouze vytěžit a poté odejít. Pobyt zde jako by byl považován za dočasný,“ povzdechla si pořadatelka Dne architektury v Mostě Kateřina Trčková. Podle ní tu chybí tradice hospodáře, který trpělivě pečuje a s láskou obdělává místo, kde žije.