Obvodní báňský úřad v Mostě (OBÚ) povoluje a dozoruje hornické provozy v Ústeckém kraji. Od konce těžby rud na konci minulého století v úřadu neřešili nic tak zásadního jako lithium. Jeho dobývání chystá pod Cínovcem organizace Geomet, vlastněná z větší části ČEZem. Záměr se setkává s odporem části lidí z Teplicka a je zjevné, že účast veřejnosti v povolovacích řízeních by mohla realizaci záměru značně zdržet. Podle předsedy OBÚ Miloše Matze je otvírka nejen v národním, ale i celoevropském zájmu vzhledem k stávající enormní závislosti na surovinách z bezpečnostně rizikových zdrojů.

„Pokud chce být Evropa konkurenceschopným kontinentem s určitou mírou životní úrovně, bez vlastních surovin se do budoucna neobejde,“ říká v rozhovoru pro Deník předseda OBÚ s tím, že vidí v orgánech Evropské unie snahu řešit podobné rezistence jako ta proti lithiu v Česku komplexně, aby byly povolovací procesy v klíčových záměrech rychlejší a efektivnější.

Miloš Matz
Od roku 2016 předseda Obvodního báňského úřadu v Mostě. Na úřad nastoupil v roce 1995. Funkci předsedy obvodního báňského úřadu vykonával i v Sokolově.

Odkdy řešíte Cínovec v souvislosti s plánovanou těžbou lithia?
První povolovací procesy u nás jsou z roku 2015-17, kdy jsme řešili stanovení dobývacího prostoru, povolení těžby a povolení staveb na odkališti po bývalé těžbě Sn-W rud pro organizaci Cínovecká deponie a dozorovali bezpečnost při pracích na průzkumných vrtech pro organizaci Geomet.

Jak se má lišit těžba lithia od těžby uhlí, kterou jsme tu znali dlouhá desetiletí?
Jsou to dva naprosto odlišné procesy jak z hlediska technologie dobývání, tak z hlediska dopadů na území a životní prostředí. Na rozdíl od povrchové těžby uhlí bude ta v případě lithia na Cínovci realizována v podzemí s minimálními projevy na povrch. Jedná se o úplně nový záměr, kde lze očekávat využití nejmodernějších technologií těžby a úpravy, které budou splňovat přísná kritéria na bezpečnost a ochranu životního prostředí.

Mluvíte o minimálních vlivech, ale některým lidem v okolí plánovaného dolu údajně vysychala voda ve studních už jen při zmíněných průzkumných vrtech. Co vy na to?
Okolí Cínovce je dotčeno nedávnou, ale i historickou těžbou, jsou tam stovky podzemních důlních děl i velice blízko pod povrchem. Celý projekt organizace Geomet bude podroben posouzení vlivu záměru na životní prostředí, a to i z hlediska hydrogeologického. Očekáváme, že výsledkem posouzení budou i preventivní opatření včetně pasportizace okolních studní, situace se tak bude sledovat jak před zahájením, tak i v průběhu těžby. Horní předpisy mají speciální úpravu objektivní odpovědnosti těžební organizace za škodu a zakotvenou povinnost v předstihu vytvářet finanční prostředky na její případné vypořádání.

Hrozí kvůli plánované těžbě v území nějaké propady země?
Pokud by takové riziko bylo z hlediska vlivu na životní prostředí významné, zřejmě ani nebudou splněny podmínky kladného posouzení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a následného povolení těžby. Podstatná tak bude zvolená technologie dobývání a zakládání, přičemž organizace Geomet již prezentovala, že chce dávat podstatnou část vytěženého materiálu zpět do vytěžených prostor.

close Miloš Matz info Zdroj: OBÚ Most zoom_in Miloš MatzCo všechno u rozsáhlého projektu na těžbu, ale i úpravu a transport lithia má řešit váš obvodní báňský úřad?
Obecně orgány státní báňské správy budou stanovovat dobývací prostor a povolovat hornickou činnost – otvírku, přípravu a dobývání. Lze očekávat, že součástí bude i úprava suroviny – minimálně její mechanické rozdružení a magnetická separace. Co bude přesně předmětem hornické činnosti, co bude řešit plánovaná úpravna v závodě v Újezdečku a jak bude surovina transportována, to bude detailně zřejmé v době předložení záměru k posouzení vlivu na životní prostředí, tedy v procesu EIA. Jedná se o poměrně rozsáhlý, technologicky a ekonomicky náročný projekt a nelze tedy očekávat vyčerpávající odpovědi na všechny tyto otázky začátkem tohoto roku. Ty z pohledu našeho úřadu budou muset být zřejmé minimálně v době posuzování záměru v rámci procesu EIA, kde se bude moci k záměru vyjádřit i dotčená veřejnost.

Do konce roku měl mít Geomet k lithiu hotovou studii proveditelnosti, termín prodloužil do jara. Jak je to pro vás důležitý dokument?
Podle našeho názoru není tento dokument tak zásadní pro úřady ani dotčenou veřejnost, které mají povinnost a právo vyjádřit se k dokumentaci, kterou musí těžební organizace zpracovat ze zákona, jako je dokumentace EIA nebo Plán otvírky, přípravy a dobývání. Ty budou z hlediska povolovacího řízení zásadní.

Očekáváte nějaká zdržení celého procesu ještě předtím a pak i během správních řízení o povolení záměru?
Jedná se o poměrně rozsáhlý projekt, kde asi stěžejní část bude soustředěna na proces EIA s účastí dotčené veřejnosti. Následně proběhnou řízení o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti. Tato řízení pak mohou být podrobena správnímu a soudnímu přezkumu, která mohou trvat několik měsíců.

Co bude úlohou vašeho úřadu, pokud se těžba lithia nakonec povolí?
Budeme zde v souladu s cíli horního zákona a v rozsahu vymezené působnosti vykonávat dozor nad hospodárným a bezpečným dobýváním a kontrolovat dodržování podmínek námi vydaných rozhodnutí. Tento dozor bude dle ochrany příslušných zájmů doplněn i o dozor dalších orgánů státní správy, jako je například inspekce životního prostředí či hygiena.

Jaké hrozí Geometu sankce, pokud něco poruší?
Za správní delikt v působnosti našeho úřadu může být organizaci udělena sankce až do výše 5 milionů.

Lidé z okolí chystané těžby a úpravy lithia protestují hlasitě už teď. Je tedy reálné, aby Geomet začal s těžbou do konce 20. let, jak chce?
To je opravdu těžká otázka, na kterou z hlediska působnosti našeho úřadu nemohu ani odpovědět, neboť bych předjímal výsledek, který bude předmětem správního řízení, rozhodování našeho úřadu. Evropská unie (EU) v současné době velmi intenzivně vnímá závislost na dovozu strategických surovin, které potřebuje nejen z hlediska udržitelnosti, konkurenceschopnosti, ale i z hlediska splnění evropského cíle uhlíkové neutrality do roku 2050.

Co tím chcete říct?
Například Čína dodává do EU více jak 90 procent surovin potřebných pro průmysl. Toto dominantní postavení je pro nás obrovským ekonomickým i bezpečnostním rizikem pro státy. EU si je těchto rizik vědoma a současně vnímá, že otvírání nových ložisek strategických surovin je tu velký problém, setkává se s odporem veřejnosti. Z těchto důvodů EU připravuje i legislativní podporu projektů k otevření nových ložisek s cílem snížit závislost dovozu strategických surovin. Bude to tedy zřejmě téma poměřování nejen zájmů regionálních, republikových, ale i evropských, právě z hlediska surovinové soběstačnosti v oblasti kritických, nebo dokonce strategických surovin. Tento významný veřejný zájem se již promítl i do horních předpisů, kde lithium je zařazeno mezi kritické suroviny.

Řada lidí na Teplicku má z lithia strach, stěžují si na nedostatek informací. Vnímáte to?
Podle mne je těžební organizace stále ve stádiu, kdy je potřeba to diskutovat především s odborníky. Tím nechci bagatelizovat důležitou úlohu veřejnosti v jednotlivých stádiích záměru. U většiny těžebních záměrů jsou všechny relevantní informace v detailech veřejnosti adresovány až v rámci procesu EIA a v navazujících řízení. To, že již dnes jsou veřejnosti prezentovány informace v takovémto rozsahu a předstihu svědčí o významnosti, technické a ekonomické náročnosti celého procesu pro jeho investora a jeho přístupu k veřejnosti obecně.

Je český odpor vůči lithiu výjimečný?
Odpor veřejnosti proti podobně velkým i mnohem menším záměrům není neobvyklý v celé Evropské unii i mimo ni. Konkrétně například proti těžbě v oblasti Jadaru v Srbsku, kde byl z důvodů odporu veřejnosti odložen poměrně významný projekt právě těžby lithia. Ale pokud chce být Evropa konkurenceschopným kontinentem s určitou mírou životní úrovně, bez vlastních surovin se do budoucna neobejde. Proto je vidět snaha řešit podobné rezistence společnosti komplexně, aby byly povolovací procesy v klíčových záměrech rychlejší a efektivnější. Samozřejmě při zajištění dalších veřejných zájmů a zájmů dotčené veřejnosti.

Zaznívají i pochybnosti, jestli do těžby Geomet nakonec půjde kvůli nestabilitě cen lithia. Sledujete jejich vývoj?
Bavit se o cenách lithia v krátkodobém horizontu nemá smysl. Je třeba mít takovou surovinovou politiku, která nám zajistí nejen prozkoumanost ložisek, ale i jejich připravenost k těžbě v případě nejen ekonomických potřeb, ale dnes i z hlediska bezpečnostních rizik. Závislost Evropy na Číně v surovinách je enormní, mezinárodní lodní doprava dnes významně negativně ovlivňuje evropské ekonomiky snad ve všech oblastech. Unie si je toho vědoma a připravuje legislativu, abychom byli soběstační v kritických surovinách, které máme. Podpora lokálních ekonomik a vlastních surovinových zdrojů je tak přirozenou reakcí na dění posledních několika let.

Čtu každou chvíli o tom, jak se vyvíjejí elektrobaterie na bázi jiných kovů. Obstojí lithium v té konkurenci?
To je otázka spíše pro tým odborníků. Otvírka nového lomu nebo dolu je dnes otázkou několika let, často i desítek. V současné době převážně těžíme nebo spíše dotěžujeme ložiska otevřená před 30 či více lety. Technický pokrok si však žije úplně jiným tempem. Mám tedy obavu, že baterie budou vyráběny z těch surovin, které v té době budeme mít k dispozici. To jaké suroviny tak budeme mít, nebo dokonce těžit, bude hlavně záležet na nástrojích, které budou k dispozici k jejich zpřístupnění.

Kde jinde ve světě se lithium získává?
Významná ložiska jsou například v Latinské Americe v zemích jako Chile nebo Bolívie ze solanek na plochách vyschlých jezer. Jsou to ložiska vzniklá zcela rozdílným způsobem od ložiska Cínovec a jejich těžba a úprava je odlišná co do technologie i ekonomiky celého procesu získávání lithia. Největšími producenty jsou tak Austrálie, Chile, Čína, Argentina. Hodně medializované je i nové naleziště lithia v USA na pomezí Nevady a Oregonu, kde případná těžba naráží na odpor indiánů, kteří toto místo mají za posvátné.

Zabývali jste se v poslední době něčím podobně zásadním jako lithium?
Těžba rud skončila v roce 1990 takřka v celé republice. Od té doby tu s podobným záměrem nemáme srovnání.

Čím se zabýváte, pokud neřešíte lithium?
Hodně stručně a laicky řečeno povolujeme a následně dozorujeme hornické provozy v Ústeckém kraji – například uhelné lomy, kamenolomy, pískovny, těžbu kaolinů či cihlářských hlín. Povolujeme trhací práce v lomech nebo ražby v případě tunelů. Jsme správcem úhrady za využívání výhradních státních ložisek nebo řešíme správní delikty na úseku hospodárného a bezpečného využívání ložisek. Významnou částí naší činnosti je i zajišťování ochrany stávajících ložisek v součinnosti s dalšími orgány. Významným úkolem, který aktuálně řešíme, je i nezbytná digitalizace.

Mohlo by vás také zaujmout: Oživlá socha. Stříbrný muž je zpět v Mostě. Jsem rád, když se lidé smějí, říká

Oživlá socha v centru Mostu. | Video: Martin Vokurka