V Mostě se rodí nový kastovní systém. Odborníci na lidské tělo chtějí léčit sociální neklid selekcí při obsazování bytů. Kdo je spodina a kdo je výš, má určit selský rozum.

Třiašedesátiletý lékař a infektolog Jan Cee z Mostu jde jako nezávislý kandidát do komunálních voleb v pozici lídra Sdružení Mostečané Mostu, které před šestnácti lety spoluzakládal. „Vidím, co se děje, a chtěl bych Mostu pomoct,“ vysvětluje svůj pokus o návrat do politiky.

Za tradičním prohlášením o pomoci je ale něco víc. Cee se opět přidal ke sdružení, které patří k nejambicioznějším, nejvlivnějším a zároveň nejkurioznějším regionálním seskupením v ČR. Zprvu nenápadný spolek zastupitelů se od roku 2002 postupně proměnil v průkopníka nového politického marketingu, který dráždí kritiky kontroverzními tématy, propracovanou lidovou kampaní a který kdysi ovlivnil voliče losováním o drahé dary a nabídkou vybraných veřejných služeb zdarma.

Letos se sdružení zviditelňuje volebním heslem „Postavíme vesnici pro lůzu“ a slibuje, že vytěsní takzvané nepřizpůsobivé z města. Cee, bývalý zastupitel, nemá podle svých slov problém se s novým slibem ztotožnit.

„Občany trápí, že jejich byty ztrácejí hodnotu a že mají v domech problémy s nepřizpůsobivými. Naší snahou je vytěsnit tyto nepřizpůsobivé lidi na periférii,“ tvrdí Cee. Odvolává se na starostu Amsterdamu Eberharda van der Laana, který před pěti lety začal ve svém volebním obvodu stěhovat asociály, vandaly a násilníky do takzvaných „scum villages“ - v překladu vesnic pro lůzu či spodinu. „Vesnice pro lůzu zní sice trochu pejorativně, ale je to oficiální název z Holandska. Můžeme tomu třeba říkat i lůzné vesnice,“ konstatuje Cee.

V Mostě by podle něj jedna taková vesnice mohla vzniknout v Chanově. Jednalo by se o minimalistické přízemní holodomy připojené na vodu a elektřinu. Lékař se domnívá, že by to byla i hygienická prevence. Například epidemie žloutenky by se v jednom odloučeném okrsku lépe ošetřila, než kdyby rizikové rodiny žily rozptýlené v celém městě. Do vesnice chce sdružení stěhovat lidi, kteří se nechtějí chovat slušně, porušují zákony a občanské soužití. „Vypořádat se s problémem nepřizpůsobivých je pro nás a pro město nejdůležitějším tématem,“ říká výkonný sekretář sdružení František Ryba.

I mostecká ODS je razantní. Ve volebním programu prosazuje například nulovou toleranci vůči nepřizpůsobivým a nežádoucím přistěhovalcům a lidi chce také škatulkovat. Zvolila však jiná slova a spíše opačný postup, který označila za pozitivní. ODS slibuje vykupování volných bytů v rizikových lokalitách a jejich pronajímání „slušným lidem, které město potřebuje“. O tom, kdo je slušný, podle ODS rozhodne selský rozum.

„Není třeba vytvářet nějakou speciální definici. Člověk, který normálně bydlí, nebudí pohoršení u svých sousedů a platí nájem, to je v zásadě slušný člověk,“ míní volební lídr ODS Daniel Drtík, shodou okolností také lékař. Za slušné označil třeba učitele či lékaře.

Vznik zóny pro lůzu se pravici nelíbí. „Cítím v tom obrovské nebezpečí, protože kdo bude určovat, kdo je lůza a kdo není lůza. Je to lehce zneužitelné i v politickém boji proti oponentům. Někdo prohlásí o někom, že patří k lůze a vystěhuje ho? To je přece absurdní. Vůbec si nedovedu představit právní důsledky,“ namítá Václav Hofmann z ODS. Podle něj je slib „vesnice pro lůzu“ určen té části veřejnosti, která má ráda jednoduchá a silová řešení založená na trestu.

Současné vedení města uvažuje o zbourání dalšího zničeného paneláku v Chanově, kde by zbylým vystěhovaným rodinám nabídlo náhradu kontejnerové bydlení. Koupilo by ho město, pokud tento návrh schválí na podzim nové zastupitelstvo v rámci hlasování o rozpočtu na rok 2019.

„Ceny se pohybují v rozmezí od 200 do 600 tisíc korun dle velikosti a vybavení,“ informoval na webu města primátor a kandidát hnutí ProMost Jan Paparega. Primátor se netají tím, že radnice chce udržet obyvatele Chanova nadále na tomto sídlišti.