Bývala to fabrika známá po celé Evropě. Její příze používané při výrobě koberců nebo šicích nití šly doslova na dračku. Teď ale továrna se sídlem v centru Litvínova vůbec nefunguje. Indičtí majitelé rozprodávají stroje a nabízejí různé kouty k pronájmu.

Jisté obnovení výroby, které na přelomu roku slibovali, jeden ze zaměstnanců v telefonickém rozhovoru, v jehož rámci si chtěl Mostecký deník „na oko" pronajmout kanceláře, připustil, jeho tón byl ale hodně váhavý.

Je to pár týdnů, co se na hlavním štítu továrny objevil velký plakát lákající k pronájmu výrobních, skladovacích i kancelářských prostor. Poslední hřebíček do rakve celoevropsky známého Schoelleru? Podle všeho ano. Společnost, která spadá pod indickou firmu Spentex Industrie, vede stále Rajay Sarnaik. Spojit se přímo s ním se nám ovšem nepodařilo. „Teď má jednání, takže bohužel," řekl Mosteckému deníku jeden z hlídačů hlavní brány fabriky.

Nepodařilo se to ani prostřednictvím jeho překladatelky Lenky Milsové. Ta totiž dostala v lednu výpověď. „Od ledna pro pana Sarnaika nepracuji. Dále se k tomu nebudu vyjadřovat," podotkla Milsová.

Právě výše zmínění pracovníci bezpečnostní agentury jsou ti jediní, kteří se v areálu nacházejí. „Nikdo už tu není, nic se tu nedělá a stroje se pomalu odvážejí pryč," dodal člen ostrahy.

Mostecký deník se proto rozhodl proměnit v zájemce o pronájem a zavolat na vyvěšené telefonní číslo. „Prostor k pronájmu tu máme hodně, protože výroba v takovém rozměru, v jakém tu bývala, tu už nebude," uvedl do telefonu zaměstnanec, jenž má pronájmy na starosti.

O problémech přádelny se hovoří už několik let. Vyloženě ve špatnou se situace zvrtla na konci minulého roku, kdy dostalo výpověď přes sto zaměstnanců, jímž majitelé dlužili výplaty za několik měsíců.

Na jednání s představiteli města z přelomu ledna a února Rajay Sarnaik slíbil, že továrnu nezavře, ale jen zmodernizuje. Výrobu plánoval snížit z původních 200 tun příze ročně na 125 tun. To všechno při zachování zhruba 40 pracovních míst. Zároveň ubezpečil, že všechny finanční závazky uhradí. Všechno nicméně podmínil tím, že bude muset prodat stroje nebo pozemky. Úpadek továrny při tom sváděl na konkurenci z Číny.

Sarnaik se tehdy nechal slyšet, že svůj záměr zmodernizovat Schoeller zrealizuje do konce prvního čtvrtletí letošního roku. To už je ale dávno pryč. „S panem Sarnaikem jsme jednali naposledy na začátku února, od té doby ne. Nemám od něj tedy žádné nové informace," reagoval na dotaz Deníku starosta Litvínova Milan Šťovíček.

„Já jsem v Schoelleru skončil v lednu. Tehdy se zastavila i výroba a od té doby nefunguje. Slib o znovuobnovení výroby, i když jen částečném, považuji od začátku za nesmysl, protože ta továrna potřebuje velké investice, do kterých se Indům nikdy nechtělo," uvedl Ivo Hořín, bývalý vedoucí oddělení prodeje.
Nad Schoellerem se tak dál vznáší velký otazník. Věhlas továrny je ale definitivní minulostí.

PŘEPIS TELEFONICKÉHO ROZHOVORU O PRONÁJMU

Deník: Dobrý den, u telefonu Gordíková. Mám zájem o pronájem kancelářských prostor v budově Schoelleru. Dovolala jsem se správně?
Schoeller: Ano, voláte správně, přímo já mám pronájem na starosti. O co byste měla zájem?
Deník: O kancelářské prostory o rozloze asi 80 metrů čtverečních.
Schoeller: Tak to vám určitě můžeme vyhovět…
Deník: Víte, ale já jsem ještě před několika měsíci četla článek, ve kterém indický majitel řekl, že Schoeller znovu obnoví. Bojím se, aby mě po obnovení výroby nechtěl vyhodit.
Schoeller: To se rozhodně bát nemusíte. Bude se tu rozjíždět výroba, ale v jiném odvětví. Prostor k pronájmu tu máme hodně, protože výroba v takovém rozměru, v jakém tu bývala, tu už nebude.
Deník: Takže příze už se tam dělat nebude?
Schoeller: No, bude… asi jiná… to se ještě neví.