„Podle toho, co mi napsal pan generální ředitel, tak s tím snad už letos začnou. Mám z toho radost," říká Petráň s tím, že do muzea chce věnovat část své sbírky českých tužek. „Další část pak věnuji do expozice v Chrámu chmele v Žatci," doplňuje. Na vysvětlenou dodává, že ve své sbírce má od každé tužky několik exemplářů, takže v pohodě uspokojí oba dva zájemce.

„Ano, je to tak. Vedení KOH-I-NOOR Hardmuth je s panem Petráněm v kontaktu," sdělil Mosteckému deníku tiskový mluvčí společnosti Martin Doležal a dodal, že v tuto chvíli je vše v projektové fázi stavební části. „Zároveň také probíhá bádání v archivech ve vazbě na dokompletování expozice," řekl dále Doležal s tím, že realizace a otevření se plánuje na rok 2015 nebo 2016.

Emanuel Petráň sbírá tužky více než 40 let. Impulsem, který vše spustil, přitom byla nenápadná skutečnost, kdy mu kdysi přinesla sekretářka několik kousků, které měly zajímavý potisk. „Byly na nich lodě, letadla, houby, rostliny," vzpomíná sběratel. Dal si je do skleničky, a protože tužky člověka provázejí takřka na každém kroku, začal sbírat a skládat série. Navíc léta pracoval jako účetní, takže k tužkám měl vztah velice blízko. Dnes jich má přes 7 tisíc. Mezi rarity jeho sbírky patří například exemplář s věnováním od spisovatele Vladimíra Párala, kterou získal před dvěma lety, nebo miniaturní zápisníček s tužkou na řetízku z roku 1920 z Františkových Lázní, do kterého si pánové zapisovali čísla pokojů dam a jiné intimní podrobnosti či tužka s vyobrazením T. G. Masaryka z roku 1938.

Čtyřiasedmdesátiletý Emanuel Petráň žije v Mostě od roku 2003. Doposud uspořádal sedm výstav. Osmá, kterou sám sběratel označuje za největší, v současnosti probíhá v Žatci, ve Dvoře U svatého Jakuba.

Edvard D. Beneš