„Rodila jsem dvakrát v ústecké nemocnici a vždy jsem ohledně zdraví rodila císařským řezem. Můžu říct, že se o mě a o miminka postarali suprově, péče byla prvotní a doktoři i sestry se o mě i miminko postarali na jedničku,“ říká Jana Salavová z krajského Ústí.

Podobně hovoří Michaela Matoušková o nemocnici v Teplicích, kde přivedla na svět tři děti. „Ve všech případech naprostá spokojenost. Od sester, porodních asistentek až po lékaře. Skoro na každém pokoji sprcha a WC. Sice by si teplická porodnice zasloužila komplet rekonstrukci, ale zas taková tragédie to není. Pro mě osobně byl důležitý přístup a s tím jsem byla nadmíru spokojená,“ podotýká Matoušková.

VĚK NAD 35 LET ZVYŠUJE RIZIKO POTRATŮ

Deník vedle facebookových názorů také porovnal data o porodnicích z Kanceláře zdravotního pojištění za rok 2016. Z čísel je zřejmé, že komplikace v Ústeckém kraji nastávají u 6 až 9 % porodů.

„Z literatury podložené vědeckými studiemi vyplývá, že věk pod 18 let zvyšuje riziko předčasného porodu, perinatálního úmrtí plodu a některých nemocí typických pro těhotné ženy, jakými jsou gestóza a eklampsie. Věk nad 35 let může přinášet potíže při pokusech o spontánní otěhotnění, zvyšuje riziko potratů zejména v prvních třech měsících těhotenství, je vyšší procento genetických poškození plodu,“ popisuje vedoucí lékař perinatologického centra gynekologicko-porodnické kliniky v Masarykově nemocnici v Ústí Pavel Gerych.

U starších matek podle něj narůstá nebezpečí vysokého tlaku, těhotenské cukrovky a dalších patologií. „Ty mohou navýšit jednak procento císařských řezů, ale zejména i mateřských úmrtí v souvislosti s těhotenstvím a porodem,“ tvrdí Gerych. V každé nemocnici v kraji se odehraje kolem 500 až 1 000 porodů ročně.

Průměrný věk rodiček se pohybuje okolo 28 let. „Zatímco dříve se věková hranice rodiček pohybovala nad 20 lety, nyní se přesouvá i u prvorodiček nad 30 let. Nejsou výjimkou ani rodičky nad 40 let a přibývá vícečetných gravidit. Všechna tato fakta si vynucují zvýšené požadavky na prenatální diagnostiku mateřských patologií a vrozených vývojových vad u plodů,“ upozorňuje Gerych.

OBLÍBILY SI KADAŇ

Dlouhodobě vyhledávaná budoucími maminkami je kadaňská nemocnice. Jezdí sem nejen místní, ale též z Klášterce nad Ohří, Chomutova, Žatce, Loun či z Mostu.

„V roce 2018 jsme zaznamenali téměř 30% nárůst na 782 porodů. Domácí prostředí a kvalifikovaný personál na porodnici, dětském oddělení, ale i v celé nemocnici přispívá svým přístupem k tomu, že počet rodiček bude letos dle prvního čtvrtletí opět o několik desítek procent vyšší,“ zmiňuje ředitel kadaňské nemocnice Petr Hossner s tím, že na porodnici a šestinedělí nyní posílili počet porodních asistentek ve směně pro větší komfort nejen při, ale i po porodu. Současně připravují rekonstrukci pokojů pro šestinedělí.

Na opačném konci kraje mají smůlu. Porodnice v Lužické nemocnici v Rumburku je už rok a půl zavřená. Zájemce o pozici primáře gynekologicko-porodnického oddělení nepřesvědčila ani mzda zhruba 200 tisíc korun měsíčně. Ve hře ovšem byla vedle personálních problémů i otázka ekonomická. Jak podotýká předseda představenstva rumburské nemocnice Karel Schäfer, s otevřením porodnice se už nepočítá.

„Ve Šluknovském výběžku jsme nikdy nedosáhli cílového počtu porodů kolem 600 za rok tak, aby ekonomika byla aspoň kolem nuly. Měli jsme nejvíc 420, proto byla porodnice ztrátová,“ vysvětluje Schäfer. Vedení nemocnice v současnosti jedná o tom, že by její část převzala Krajská zdravotní. Ta už si objednala audit za 1,2 milionu korun, který určí, jaký rozsah zdravotní péče by mohla ve ztrátové nemocnici poskytovat.

S porody ve Šluknovském výběžku tak pomáhají okolní nemocnice v Děčíně a České Lípě, a to ve spolupráci s rychlou zdravotnickou pomocí. Konkrétně v děčínské porodnici provedou zhruba 650 až 720 porodů za rok. „Porodnická část oddělení má dostatečnou kapacitu a plánovaným vybudováním porodního sálu a šestinedělí chceme významně přispět ke komfortu našich rodiček,“ říká primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Děčíně Peter Kraus.