V řádech desítek sekund musejí zjistit co nejvíce informací od volajících, na dálku analyzovat vážnost situace a rozhodnout, zda je třeba poslat do terénu lékaře či zdravotnického záchránáře.
Skutečný případ za všechny: rozrušená žena volá z vesnice, že její muž se svalil na zem a nemůže se hýbat. Dispečerka ženu žádá o více údajů (zda a jak muž dýchá, zda mu modrá pokožka…). Dispečerka pozná, že pacient je v ohrožení života. Zatímco radí ženě, jak mu má poskytnout masáž srdce, sanita je už na cestě. Pomocí GPS dispečerka na monitoru vidí, jak se sanita blíží k vesnici. Mezitím po telefonu kontroluje, zda muž dostává správně laickou první pomoc. Chce mít jistotu, že do příjezdu sanity nebude resuscitace přerušena.
„Teď, teď, teď, teď, teď…“ naznačuje dispečerka rychlost masáže. „Vydržte, sanita už se blíží,“ povzbuzuje dispečerka ženu. Sanita přijíždí včas. Muž byl zachráněn, leží v nemocnici. A teď si představte, že dispečink řeší na Mostecku čtyři případy najednou: bezvědomí, krvácení do mozku, infarkt a úraz! Dispečer nesmí udělat chybu, musí vše „ukočírovat“. Musí spolknout i vulgární urážky od dalšího volajícího, který žádá sanitu k případu, který lze řešit tabletkou z lékárny nebo návštěvou u praktického lékaře. „Naše práce není jednoduchá,“ říká MUDr. Milan Fidler, vedoucí mosteckého oblastního střediska Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.
„Nejvíce by nám pomohlo, kdyby s námi lidé komunikovali a ochotně odpovídali dispečerovi na otázky,“ dodává. Na Mostecku má služba dvě výjezdová stanoviště, jedno je v mostecké nemocnici, druhé v poliklinice v Litvínově. V provozu jsou 4 sanity v hodnotě dvou milionů korun, které fungují jako pojízdné ARO.
