Za obcí je další kulturní památka, bývalý hlubinný hnědouhelný důl Koh-i-noor s cenným souborem budov, které pamatují rozvoj hornictví za Rakouska-Uherska. Jenže není to jen historie, která je tu vidět skoro na každém kroku. Obec, u které se ještě stále těží povrchově hnědé uhlí, investuje do budoucnosti. Třeba do ekologického vytápění, do bydlení pro seniory či do zázemí pro sport a volný čas.

Mariánské Radčice
Obec s necelými pěti stovkami obyvatel leží pět kilometrů od Litvínova. Vesnice má poštu, obchod se smíšeným zbožím, několik hřišť, tři hospody (jedna soukromá, dvě obecní – v jedné je rekonstruovaný kulturní sál), školku (školu má většina dětí v obci Braňany).

„Mám takovou vizi, aby se peníze, které obec dostává od dolů, smysluplně využívaly a lidé z nich něco měli. Nejde o rozdávání peněz, to je cesta do záhuby, ale o účelové dotace, ze kterých mají prospěch všichni. Třeba že se nám bude lépe dýchat,“ říká ve své kanceláři starosta a místní rodák Jaroslav Sikora.

Obecní úřad sídlí v domě, který vznikl na přelomu 17. a 18. století. Na chodbě jako memento visí fotky ruiny, kterou byl objekt předtím, než ho obec zachránila a zrekonstruovala za třináct milionů korun. To se jen tak nevidí.

Je to krásný dům. Co v něm kdysi bylo?
Je to kulturní památka, nejstarší dům v obci. Kdysi to býval dům lékárníka a má poměrně zajímavou historii. Jeden čas tu byla bytovka, která patřila pod Litvínov, pak dům obec dostala zpátky, ale nebyly peníze na opravu. Tak se budova prodala, ale nový majitel ji nechal ještě víc zchátrat a obec ji koupila znovu. Jenže bývalé zastupitelstvo se od oprav nepustilo, děravou střechou dovnitř zatékalo a začala se odchlipovat štítová zeď. Přiznám se, že jsem uvažoval o demolici, protože budova byla v tak špatném stavu, že ohrožovala okolí. Památkáři nás ale přesvědčili, že bourat ne, a tak jsme to začali řešit.

Byty tu už nejsou?
Nejsou, i když původní záměr s nimi počítal. Jenže se nepodařilo získat dotaci. Dům se už ale opravit musel a pro sídlo obecního úřadu se jako kulturní památka ukázal ideální. Pracovalo se od roku 2013 na několik etap, které trvaly zhruba pět let.

Zaujalo mě, že když do domu někdo vstupuje, má nad hlavou státní znak, ceduli obecní úřad a Pannu Marii ve výklenku. Takovou kombinaci jsem ještě na žádném úřadu neviděl.
Ve výklenku bývala socha svatého Josefa s jezulátkem, ale kdysi ho ukradli, protože to byl originál. Tak jsme si řekli, že když jsme Mariánské Radčice, tak tam dáme sochu Panny Marie. Byla nová, zahradní. Je z pískovce a stála tisíc korun. Není to nic závratného, ale socha krásně plní svůj účel.

close info Zdroj: Deník zoom_in Za vámi na zdi visí letecká fotografie obce se sloganem: Mariánské Radčice – obec s lepší vyhlídkou. V čem tu lepší vyhlídku spatřujete?
Snažíme se jít cestou ekologie. Chceme ukázat, že u povrchového lomu se nežije špatně. Samozřejmě z něj tady nikdo radostí neskáče do vzduchu, ale když už tady jsme, tak se snažíme, aby vesnice nějakým způsobem fungovala a šla lepší cestou. Teď například připravujeme dotaci na výměnu zastaralého vytápění pro všechny majitele rodinných domů. Nechceme podporovat kotle na tuhá paliva, ale pouze bezemisní zdroje. Každý majitel domu by měl dostat 250 tisíc korun od obce a může si udělat třeba i fotavoltaickou elektrárnu na střeše. Také rozšiřujeme nový volnočasový areál. Letos by v něm měly vzniknout další sportovní plochy. Zlepšujeme tím životní podmínky v obci a lidem kompenzuje to, že bydlí na hraně lomu.

Co bylo předtím v místě, kde teď stojí volnočasový areál?
Dřív tam byla nevyužívaná plocha, teď je tam zázemí pro restauraci, přírodní nádrž pro koupání, tenisový kurt a dětské hřiště. Je to hned za vesnicí a je to volně přístupné. Nyní sháníme nájemce do restaurace na letošní sezonu. Do areálu chceme směřovat obecní akce, takže občerstvení tam bude důležité. Loni to už fungovalo, ale nájemce nám v září skončil.

Věříte, že letos to vyjde, když je stále koronakrize a vláda zatím hospody otevírat nehodlá?
O tom to je. Proto hledáme nájemce pouze na sezonu. Za normální situace bychom restauraci pronajali na delší dobu, ale v dnešní době budeme rádi, když si ji někdo vezme na pár měsíců s tím, že ani nevíme, jestli mu to někdo umožní otevřít. Snad to vyjde.

Staré hřiště za kostelem úplně zpustlo. S tím nic dělat nebude?
Tam plánujeme výstavbu jednopodlažního bytového domu pro seniory. Máme projekt, podle kterého by mělo vzniknout sedm samostatných bytových jednotek. Bude to korespondovat s objektem kostela. Dneska jsme ve fázi zpracované projektové dokumentace, v níž ještě budeme měnit zdroj vytápění, protože původní byl na uhlí. Náklady na stavbu se odhadují na dvacet milionů korun.

Kdy začnete stavět?
Bude záležet na tom, jestli se nám podaří získat dotaci. Výstavbu zatím vidím v horizontu tří let. V bytovém domě bude i společenská místnost a měl by tam chodit někdo, kdo podle potřeby seniorům pomůže například s nákupem, ale nebude to vyloženě pečovatelák.

Jaké investice chystáte letos?
Letos volnočasový areál doplníme o hřiště na petanque, basketbal a stolní tenis. Opravují se tu komunikace. Dostali jsme dotaci z IROP přes Místní akční skupinu Naděje na opravu nejvýznamnějšího a nejdelšího chodníku v obci. Spoustu času a papírování zabere příprava dotace na nová vytápění. Letos chceme vyčlenit tři miliony korun a v následujících několika letech pět milionů každý rok.

Kolik nabízíte parcel na výstavbu rodinných domů?
Nenabízíme žádnou parcelu. Jsme limitováni tím, že stojíme na chráněném ložisku uhlí. Není možné se rozšiřovat za zastavitelné území obce. Báňský úřad nám to ze zákona nepovoluje, tím pádem jsou parcely v intravilánu zablokované stavební uzávěrou. Máme jedinou plochu, na které by se dala výstavba uskutečnit, ale tam bychom rádi umožnili bydlení místním obyvatelům. Aby ten, kdo tu žije a má tu kořeny, si mohl postavit dům, což je v dnešní době velmi složité, protože nabídky obce musejí být transparentní a veřejné. Lidé z měst chtějí na venkově také bydlet, ale my bychom chtěli podpořit místní. Počítáme s tím, ale zatím to odkládáme, potřebujeme to ještě připravit a zasíťovat.

Jak se obce dotknul covid?
My jsme známí tím, že kulturních a sportovních akcí máme za rok spoustu. Patříme k obcím, které jich mají třicet i více ročně. Bohužel loni jsme zrušili skoro všechno. Z těch větších je to Fesťáček v Ráči, který se odehrává v kostelní zahradě. Pak máme tradiční pouť, ale i ta se zrušila stejně jako Vánoce v kostele, kde místní hrají divadlo s vánoční tématikou. Nebyl ani sraz rodáků bývalých Libkovic a školáků z Mariánských Radčic, který jednou za dva roky pořádá náš Český svaz žen. A letos jsme ve fázi, kdy nevíme, jestli máme něco připravovat. Větší akce na návsi, jako je pouť, jsou asi v ohrožení, protože neuhlídáte počet návštěvníků. Když budou nějaké limity, tak si dokážu představit akci v kostele, kde se to dá ohlídat.