Když budete listovat stolním kalendářem pro rok 2020 s názvem Most známý i neznámý, který vydalo město Most, určitě vás zaujmou hlavně fotky. Zachycují Most ve všech ročních obdobích. Město na nich vypadá opravdu pěkně a lákavě. Je to díky fotografovi Jaroslavu Haušildovi, který se sice focením neživí, ale umí bez velkých počítačových úprav jednoduše vyjádřit kouzlo prosté reality.

Jak jste se dostal k fotografování?
První digitální foťáček jsem si koupil jako teenager, když jsem byl na střední škole. Fotografii jsem ale začal brát vážně až během rybaření. Chodil jsem do přírody a pozoroval u vody svět kolem sebe. Asi před deseti lety jsem zkusil fotit nejen ryby, ale i další zvířata a rostliny. Bavilo mě to čím dál víc, takže jsem si pořídil lepší foťák. Myslím, že zlom nastal v souvislosti s kalendářem města Mostu na rok 2012, který se sestavoval ze soutěžních fotek. Také jsem do soutěže přispěl svými fotkami a jedna z nich se nakonec stala titulním snímkem kalendáře. To mě hodně potěšilo a motivovalo k tomu, že bych svůj koníček mohl dále rozvíjet.

Proč zrovna to rybaření?
Já si myslím, že jsem introvert, takže mi vyhovuje pobyt v přírodě, kde jsem sám a v tichu. To mě na tom baví asi nejvíc.

Co nejraději fotíte?
Od začátku jsem se považoval za fotografa přírody. Začínal jsem přírodními detaily, různými živočichy a rostlinami. Postupem času jsem si pořídil novou lepší techniku a fotky byly zajímavější. Soustředil jsem se na detail a makrodetail. V posledních letech jsem se přeorientoval spíše na krajinářskou fotografii. To je teď můj hlavní směr. Ale přírodní detail, ten pořád zůstává.

Jaké používáte vybavení?
Před rokem jsem si pořídil full frame zrcadlovku EOS 6D Mark II od Canonu a k tomu používám nejčastěji čtyři objektivy s různou ohniskovou vzdáleností. S technikou to ale nepřeháním.

Dobrá fotka se dá udělat i s obyčejným foťákem.
Určitě. Když teď zpětně koukám na nějaké starší fotky, které jsem dělal bez zrcadlovky, třeba i v souvislosti s prvním kalendářem, tak si uvědomuji, že nebyly vůbec špatné. A to jsem měl ultrazoomový kompakt. Fotky z něj dosud kolují po stránkách města a dalších webovkách. Ale se zrcadlovkou je to samozřejmě lepší. Jenže když si ji pořídíte, je to skoro jako droga. Pořád zjišťujete, že vám chybí ten či onen objektiv a další příslušenství. Staré i nové, všechno to má něco do sebe.

Upravujete fotky v počítači?
Samozřejmě, že upravuji, protože dnes je standardem focení do formátu RAW. To je surový formát, takže základní úprava se udělat musí. Snažím se ale, a to je pro mě důležité, aby fotka vypadala i po úpravě přirozeně, aby se co nejvíce blížila reálu. Nechci z něj dělat něco jiného.

Kolik jste toho nafotil? Máte to nějak spočítáno?
Nedávno jsem se zbavoval jednoho staršího foťáku a s ním jsem udělal v řádech desítky tisíc fotek. Odhaduji, že jsem nafotil celkem 150 tisíc až 200 tisíc snímků.

Kde se vaše fotky objevují?
To je docela rozmanité, ale je třeba říct, že nejsem podnikatel, který prodává fotky ve velkém. Sám se nijak nenabízím a nemám ani webové stránky. Spíše mě někdo osloví, když něco chce. Ale jinak se moje fotky objevují hlavně v souvislosti se Statutárním městem Most. Byly to například kalendáře, různé brožury, propagační materiály, sborník k mosteckým mozaikám a pro město jsem fotil i Mosteckou slavnost. Mám zkušenosti z focení svateb mých známých. Některé další snímky se ocitly i v časopisech a můj přírodní detail vážky se zařadil mezi sto nejlepších snímků v celosvětové hobby soutěži CEWE, kam fotografové zaslali desítky tisíc fotek. Z toho jsem měl radost. Také přispívám do dvou skupin na Facebooku - České středohoří ve fotografii a Očima českých a slovenských fotografů - a mé fotky najdete i na webu města Mostu. Využívá je i naše Turistické informační centrum.

Plánujete si, co budete fotit, nebo fotíte spontánně, co vás zaujme?
Dřív jsem fotil, co jsem viděl. A fotil jsem toho co nejvíc. Teď nad tím přemýšlím dlouho dopředu a z focení se už stala spíše taková mise. Čekám na vhodné podmínky, sleduji počasí a hodně plánuji. Dost se mi osvědčilo sledování webkamer. Předpověď počasí sice něco řekne, ale webkamera napoví ještě víc. Hodně důležité je také sledování větru.

Jste prostě krajinář a chcete vědět, do čeho jdete.
Přesně tak. Když chci vychytat třeba mlhu a krásný východ slunce, tak to prostě musím mít nastudované dopředu. No a pak přemýšlím i nad tím, odkud půjde světlo a jestli to místo je dostatečně atraktivní, abych tam vůbec jezdil. V poslední době se mi stává, že situaci vyhodnotím tak, že nemá cenu nikam jezdit, což by se mi dříve nestalo.

Máte nějaký cíl, ke kterému chcete dospět?
Samozřejmě fotím i jiné žánry, třeba portréty mých blízkých a známých, ale není to úplně můj šálek kávy. Chtěl bych se zdokonalit v krajinařině a hlavně ve zpracování fotek. Byl bych také rád, kdyby mé fotky byly dál používané a žádané. Zajímá mě například focení měst na pohlednice.

Vyhovuje vám, že se focením neživíte?
Líbilo by se mi, kdybych mohl být profesionální fotograf krajiny, ale myslím si, že to je finančně nereálné, protože fotografů krajinářů je spousta, a těch úplně profi, kteří se tím dokážou živit, je málo. Pro mě je ideální skloubení focení se zaměstnáním, které mi dá časové možnosti pro to, abych se mohl svému koníčku ve volném čase věnovat. Učitelská profese je na to poměrně dobrá. Na magistrátu trávím času více, ale je pravda, že oproti učitelské profesi si mohu vybrat dovolenou, kdy chci, Takže i v ty nejlepší týdny, kdy podmínky pro fotografování jsou nejvhodnější.

Jste profesí učitel. Co vás dovedlo na magistrát?
Jsem z učitelské rodiny a k učitelskému povolání jsem inklinoval, i když je to dost náročná profese. Výuka ve škole mě bavila, ale po sedmi letech jsem začínal cítit náznaky vyhoření. Když se na magistrátu objevila příležitost, která souvisela se školstvím, tak jsem to vnímal jako krok někam dopředu. Rozhodl jsem se, že je na čase zkusit něco jiného a že do školství se zase můžu případně někdy vrátit.

Co máte na magistrátu na starosti?
Jsem součástí tříčlenného realizačního týmu projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání II. V týmu mám na starosti obsahovou stránku projektu, který se zabývá vzděláváním dětí a žáků do věku 15 let. Analyzujeme školství, vytváříme strategický plán, zajišťujeme třeba vzdělávací akce či diskuzní setkání pro pedagogy, podporujeme spolupráci aktérů vzdělávání v území a tak dále. Zaměřujeme se na různá témata. Důraz klademe zejména na rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti a polytechnické vzdělávání. Pro žáky organizujeme různé soutěže a akce. Jako příklad mohu uvést polytechnické workshopy pro předškoláky, které zajišťujeme ve spolupráci s UJEP Ústí nad Labem.

Když si chcete po práci odpočinout focením, je těžké najít na severu Čech nějaké ideální místo? Máte jako krajinář rád Ústecký kraj?
Zdejší krajina je velmi zajímavá a rozmanitá a nabízí spoustu příležitostí pro krajinářského fotografa. Top lokalitami, kde fotografové mohou pořídit lákavé snímky světové úrovně, jsou hlavně České středohoří, bukové lesy Krušných hor a Česko saské Švýcarsko. Chce to jen fotit ve správném světle a ve správné situaci. Sleduji velké fotografické servery, kam zkušení fotografové vkládají snímky z celého světa a když tam někdo vloží fotku z našeho kraje, bývá obvykle velmi dobře hodnocená. Rozkvetlé jarní České středohoří je úžasné. A platí to i o podzimu.

Lze udělat skvělou fotku krajiny i jindy?
Určitě to jde, ale jsou roční období, která jsou zkrátka nejlepší, kdy se dá fotit cokoliv, kdekoliv a kdykoliv a je to prostě pěkné. Pro mě je to půlka října, nebo duben, květen a červen, kdy všechno rozkvétá.

Jaroslav Haušild

Fotograf krajinář, profesí učitel, nyní zaměstnanec mosteckého magistrátu, rodák z Mostu. Je mu 36 let.
Na univerzitě v Plzni vystudoval sociální a kulturní antropologii (Bc.) a na to navázal dvouletým magisterským oborem učitelství pro 2. stupeň ZŠ (aprobace Dě-OV). Pochází z učitelské rodiny.
Sedm let učil na 10. ZŠ v Mostě. Nyní je odborným konzultantem projektu MAP II, který se zabývá vzděláváním.
K jeho koníčkům patří kromě fotografování rybaření, kytara a v současnosti především 2,5 letý syn Matěj. Kdysi hrál závodně fotbal.
V Městské knihovně v Mostě měl na přelomu let 2017 a 2018 výstavu fotek s názvem Nálady Českého středohoří, jednalo se o barevné i černobílé krajinářské fotky z nedalekých kopců Českého středohoří.