Další potrubí ve městě nechceme. Tak zní požadavek města Litvínov, které trvá na tom, aby plánovaný ropovod z chemičky v Záluží k hranicím do Německa vedl mimo zastavěné území. Státní firma Mero přišla jako investor s novým návrhem trasy, který požadavek města respektuje. Ústecký kraj, který zodpovídá za regionální územní rozvoj, čeká na další analýzy. Vyplynulo to z druhé schůzky pracovní skupiny k vymezení trasy ropovodu, která má domluvit kompromis.

Uvažovaná investice letos zneklidnila zástupce místních samospráv, protože podnik počítal s potrubím podél etylénovodu, který od roku 1975 vede přes město. „Do příštího setkání pracovní skupiny, které je plánováno na 12. října v Litvínově, máme čas na rozbor alternativního návrhu,“ uvedla litvínovská starostka Kamila Bláhová.

Červená trasa je původní, pro Litvínov nepřijatelná. Modrá trasa je návrhem měst.  Zelenou trasu předkládá společnost Mero ČR.

Červená trasa je původní, pro Litvínov nepřijatelná. Modrá trasa je návrhem měst. Zelenou trasu předkládá společnost Mero ČR. Zdroj: Město Litvínov

Radnice na červencovém jednání představila vlastní návrh trasy, která by vedla nezastavěným územím v ose katastrů Litvínov Horní Jiřetín Nová Ves v Horách Mníšek, kde by ropovod nebránil rozvoji obcí a nebyl pro ně bezpečnostním rizikem. Na zářijové schůzce skupiny se tento návrh hodnotil. Podle zástupce ministerstva průmyslu a obchodu by se kolize s dotčenými pozemky daly řešit, ale vážnou překážku představuje ložisko vyhrazené pro případnou těžbu hnědého uhlí. Podle delegáta z Mero by ale tato trasa byla za určitých podmínek technicky proveditelná.

Státní podnik doporučil druhou variantní trasu, která nekopíruje etylénovod a je k obcím šetrnější. Lemuje neobydlenou severní část Hornojiřetínské výsypky a pak se stáčí do Krušných hor přes zalesněný koridor mezi Janovem a Horním Jiřetínem. „Vyslechli jsme si všechny alternativní návrhy a vyčkáme na další předložení konkrétních informací,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová.

Kdy dojde k dohodě, není jasné. V plánu je studie proveditelnosti, která by do roku 2019 prověřila na státní náklady všechny možnosti. Krajské zastupitelstvo má o novém územním rozvoji hlasovat v roce 2020.

Krajský úřad nevylučuje v případě variantní trasy ropovodu zkrácený postup podle stavebního zákona. O stavbě ropovodu stát ještě nerozhodl. Vymezení trasy a její odsouhlasení regionálními institucemi je přípravným krokem. Ústecký kraj zodpovídá za prověření územních podmínek pro umístění záměru.

Jedná se o prodloužení ropovodu Družba, který patří s délkou přes pět tisíc kilometrů k nejdelším na světě. Spojuje osm evropských zemí a denně jím protečou až dva miliony barelů ropy z Ruska. Potrubí v ČR končí v chemičce Unipetrol u Litvínova, odkud by pokračoval do německého Spergau.

Záměr má být pojistkou pro případné přerušení dodávky z Ruska například kvůli politické krizi na Ukrajině. Nový úsek by umožnil propojení českých rafinérií s baltskými přístavy a náhradními zdroji ropy. Je to součást strategie EU, která chce posílit energetickou bezpečnost. Česká vláda se záměrem počítá od roku 2015.

Družba má nové bezpečnostní systémy, které snížily riziko havárie a negativních vlivů na životní prostředí. Únik ropy dokáže automatický systém detekovat do dvou minut. Potrubí je uloženo v průměru 1,3 metru pod povrchem a trasa se pravidelně monitoruje z vrtulníku i při pěších pochůzkách. Bez ropovodu by do rafinérie v Litvínově muselo jezdit denně přes 300 železničních nebo 600 automobilových cisteren.