Petr je mladý romský zedník, který má rodinu, pracuje a chce mít klid. Jenže ten nepřichází. Předvolební atmosféra v Mostě, kde politici slibují další represe vůči takzvaným nepřizpůsobivým, mu dělá starosti. Barva pleti ho na ulici už předem vyřazuje z takzvané slušné společnosti. „Největším problémem tohoto města je rasismus,“ svěřil se Deníku.

Starší člen jeho komunity, který také pracuje a žije v pěkně zařízeném bytě, přirovnal dění ve městě k nástupu fašismu. „Jako by Romové mohli za všechny problémy v Mostě. Připomíná mi to třicátá léta v Německu, kde se dostal k moci Hitler,“ uvedl.

Občanský neklid zaujal britskou veřejnoprávní televizi Channel 4, která minulý týden natáčela v Mostě reportáž. Bude součástí seriálu krátkých dokumentů o vzestupu rasismu a xenofobie v Evropě. Deník letos v červnu popsal kontroverzní výroky vůči Romům na veřejném zasedání mosteckého zastupitelstva, kam se chce po říjnových volbách dostat celkem 12 politických seskupení.

Z analýzy jejich slibů vyplývá, že většina z nich zdůrazňuje bezpečnost ve městě a tvrdší opatření na ochranu slušných obyvatel. Aniž by strany Romy jmenovaly, prosazují například nulovou toleranci, vytěsňování nepřizpůsobivých mimo město, omezování sociálních dávek či posílení policejních hlídek ve městě i za účasti služebních psů. Naopak seskupení, která stojí mimo hlavní proud a nemají dosud na radnici zastoupení, přicházejí s novými myšlenkami.

Volební koalice Piráti a Zelení (PaZ) prosazuje funkci mediátora, který pomůže řešit sousedské spory a sociální konflikty ve městě. „Je to důležitá součást podpory městské komunity. Když jsou lidé bezradní, město by jim mělo nabídnout odborníka, který umí řešit problémy v soužití,“ řekl vysokoškolský pedagog Jan Hrubeš (PaZ).

Mediátor by byl zaměstnancem města a pracoval by se sítí sociálních služeb i s autoritami z problémových lokalit, kde by povzbuzoval konstruktivní dialog a předcházel hromadění napětí. Podle Hrubeše by mohl vzniknout i mediátorský tým s větší působností, pokud bude na projekt dost peněz.

Hnutí OMMO navrhuje experimentální komunitní centrum, které by bylo samosprávným teenagerským klubem pro skupiny mezi 12 až 18 lety. Klub má pod dohledem odborníků mimo jiné podchytit neformální vůdce a motivovat je ke vzdělávání a práci.

Hnutí navíc přináší do voleb globální společenská témata - chce připravovat město na změnu klimatu například používáním propustné dlažby, omezit plýtvání potravin podporou charitní sítě komunitních chladniček a prosadit permakulturu - udržitelnou péči o městské životní prostředí. „Snažíme se o inovativní přístup. Chceme řešit věci podle ověřených vzorů,“ řekl lídr OMMO Vlastimil Balín.