Koukáme na zamčenou záhadu v protiatomovém krytu z roku 1959. Trezor z oceli váží přes půl tuny. Nikdo neví, kdo sem tak těžkou věc dokázal úzkou chodbou přinést, proč ji sem schoval a co v ní je. Vypadá nedobytně a tajemně. Jako obelisk ze sci-fi Vesmírná odyssea.

Trezor se dosud nikomu nepodařilo otevřít. Pád totality přečkal v koutě krytu poblíž centra Mostu. Takových malých pevností vybudovali komunisté pod starými domy desítky. To bylo v době horečného zbrojení, kdy se lidé báli západních imperialistů, výbuchů jaderných bomb a smrti z radiace. Trezor může skrývat zapomenuté zprávy udavačů z období Studené války, krizové plány, archiv domobrany nebo také vůbec nic. Je čas hádanku rozluštit.

U domu zastavují dvě auta. Vyskakují z nich tři řemeslníci. Vytahují kufry s nářadím. Jdou do sklepa. Majitel krytu otevírá těžké dveře bunkru. Vypne alarm. Vstupují do dekontaminační komory. Další železné dveře, další místnost, další dveře a pak se objeví něco jako šatní skříň. Trezor.

„Koupil jsem kryt i s trezorem. Nikdo od něj nemá klíče, nikdo neví, co v něm může být,“ říká majitel krytu Jiří Maria Sieber. Podle pamětníků sídlila v krytu pouliční organizace Komunistické strany Československa. Z podzemní schůzovny organizovali cvičení Civilní obrany. Ten, kdo trezor poslední zamknul, klíče v krytu nenechal. „Musíme to složitě otevírat, ale i kdyby uvnitř nic nebylo, je to kus historie a zůstane tady,“ prohlásí sběratel Sieber, který v krytu buduje Válečné muzeum Sudety.

Sieberova slova nejsou skoro slyšet. Zámečník Jan Zebisch začal vrtat do oceli první díru. Co když je tam výbušnina? „To je riziko povolání,“ odpoví Zebisch. I on se tváří vážně. Každý je zvědavý. Jenže zámek odolává. Půl hodiny. Nic. Hodina. Nic. Co to je sakra za trezor! honí se všem hlavou.

Sieber jde koupit svačinu. „To bude na dlouho,“ říká šéf řemeslníků Daniel Šimandl. Opět strčí do temného otvůrku speciální kameru, endoskop. Nejtěžší pacient v Mostě diagnóze uniká. Nic nepomáhá. Nervozita ve studeném krytu roste. „Podaří se to,“ ujišťuje Sieber. Zapne zařízení, které vhání do krytu čerstvý vzduch. Během čekání se snaží otevřít jeden z exponátů muzea – skoro sto let starý cestovní kufr. I ten odolává. Na pomoc kráčí Šimandl. Alespoň chvilka zábavy. Lup! Zámek kufru praskl. V kufru jsou noviny z 21. 7. 1979. Zemřel Ludvík Svoboda. Na titulní stránce má fotku.

Hodina a půl.

Šimandl přiznává, že trezor je unikát. Jen jeden člověk v ČR by ho prý dokázal otevřít. Jenže žije v Brně. Tady pomůže jen hrubé násilí – řezání flexou kolem zámku, vyndání stavítek a vyšroubování. „V našich záznamech a plánech se takové typy trezorů vůbec nenacházejí,“ svěřuje se odborník. Krytem létají jiskry a prach řezané oceli. Po dvou hodinách povolila poslední ze čtyř vrstev kovového pláště.

„Je to váš trezor,“ zve zámečník Siebera k otevření. „Tak co tu soudruzi mají?“ ptá se majitel a odhalí vnitřek.

Na policích leží dokumenty z bojových cvičení Civilní obrany z června a října roku 1968 operující v oblasti Most, Horní Jiřetín, Janov, Hamr a Chudeřín. Uvnitř je také prázdná plechovka od džusu, signální pásky na ruce, plán pro stavbu zemljanky pro 60 lidí, aktovka s pomůckami pro válečné kresliče, žárovky, telefonní baterie, příručka první pomoci, Mladá fronta z 28. ledna 1968 a hodnocení lidového sběru odpadu.

Nalezená bojová hlášení

„13. 6. 1968, 21.28 hodin. Pozemní jaderný výbuch 75 kilotun jižně pod Litvínovem 6 450 mrtvých 4 617 těžce raněných… 12. 10., 21.10 hodin. Vyhlášen „oheň“ – 6 vzdušných cílů. Střelba sev. záp. Kruš. hor. Pošlete ihned zprávu, jak proběhlo ukrytí jednotek a obyvatel.“

Nalezené autentické milostné verše (psáno perem)

Soudruh soudružce: „Moje srdce housle jsou, tvoje láska struny v něm, když mně hladíš rukou svou.“

Soudružka odpovídá: „Melancholií se chvím, když ode mě odcházíš, celá steskem oněmím, když jsem sama. Ty to víš“

Všechny upoutá výrobní značka trezoru. Nevyrobili ho Sověti, ale Němci. V roce 1939, kdy začala 2. světová válka.

Sieber chce otevřít muzeum v krytu na podzim. Návštěvníci zažijí pocity lidí schovaných v bunkru. Vyzkoušejí si ruční výrobu elektřiny na osvětlení a čerpání vzduchu pro dýchání. Uvidí předměty z 1. a 2. světové války i z pozdějšího období. Trezor bude mezi nimi. Je tam jako doma.