Lom se, stejně jako jiné obce na Mostecku, potýká s přibližující se těžbou uhlí. Severočeské doly se proto snaží nejen představitelům obce ukázat, jak umí následky těžby zahladit. „Už jsem byla jednou podívat se na rekultivovaná místa, když mám tu možnost, proč to nevyužít,“ řekla jedna z účastnic exkurze Jaroslava Weissová.
Volno si však udělalo jen minimum lidí. Což je překvapivé vzhledem k tomu, jaký odpor proti těžbě v obci panuje. „Někteří volali, že nejedou kvůli počasí,“ omlouvali své spoluobčany přítomní.
Času bylo dostatek, hned na začátku cesty se tedy rozhodlo, že autobus nejprve zamíří na vyhlídku nad lomem Bílina. Při cestě na výsypku Braňany ukazoval cestujícím Vratislav Ondráček, vedoucí odboru rekultivací, kde by plánovaná těžba měla končit.
„Tyto svahy jsme začali rekultivovat před šesti lety, vidíte, že jsou zalesněné. Až tu půjdete za deset let, tak to tu nepoznáte,“ ukazoval Ondráček současný stav rekultivované výsypky. „To ale jen v případě, že nás ten prach neudusí,“ poznamenala zastupitelka Jaroslava Hanzlíková.
Pohledem na oblast, kde se nyní těží, byli někteří velice překvapení. „To jsme netušili, že je to až taková díra,“ shodli se přítomní.
Při cestě na Kadaňsko už exkurzi komplikoval déšť, proto si ochranné valy či ochranné pásy stromů Lomští prohlíželi jen z autobusu.
„Mám z toho smíšené pocity. Myslím si, že se těžit bude, to neovlivníme. Musíme tedy aspoň získat pro město co nejvíce peněz. Jak se říká, ta koza se musí podojit celá,“ řekl Jaroslav Hrubý. Podobné pocity měl i Radek Vorel z Loučné. „Všechny ty rekultivované krajiny jsou hezké, ale musíme si uvědomit, v jakém předstihu se to dělalo,“ podotkl Vorel. Lomští totiž nebyli příliš nadšeni zprávou, že po dva roky, kdy bude poblíž Lomu vznikat výsypka, bude město zatíženo prašností. „Zakladač u Lomu bude dva roky, zatížení je krátkodobé,“ uvedl však Ondráček