Danuše Lískovcová vede v Mostě od roku 2014 známou organizaci na pořádání akcí a zájmové činnosti pro veřejnost Středisko volného času v Mostě (SVČ), které vzniklo sloučením Centra volného času a Domu dětí a mládeže. Středisko, jediné svého druhu na Mostecku, sídlí v areálu bývalé 16. ZŠ, kde se na odpoledních kroužcích pravidelně scházejí stovky lidí, hlavně mladá generace.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Jsem sova a časy mám trochu posunuté. Práce v SVČ naštěstí nevyžaduje každodenní brzké vstávání, takže vzhůru jsem zhruba v osm a na devátou desátou chodím do práce, ale pak jsem tady do šesti sedmi večer. Dopoledne vyřizuju hlavně administrativu a záležitosti se zaměstnanci a lidmi zvenčí. Odpoledne jsou zájmové kroužky a pak máme různé akce.

Nedávno uplynulo pět let, co vás jmenovali ředitelkou. Z čeho máte za ty roky největší radost?
Mám radost, že zájem o SVČ stoupá. V roce 2013 jsme měli v kroužcích zapsaných 486 účastníků a loni jich bylo 1 134. Největší odměnou je, když k nám děti přihlašují rodiče, kteří k nám kdysi jako děti chodili. Mám také radost, že něco budujeme. Vytvořili jsme si dva sportovní sálky, abychom mohli naši činnost rozšířit, teď jsme si udělali novou kuchyňku, MiniZoo jsme vylepšili, aby bylo hezčí a útulnější i pro zvířata, a postupně dáváme nová lina a měníme nábytek. Město nám také vychází vstříc, máme nová okna a už scházejí jen v tělocvičnách a dole u šaten.

SVČ nabízí desítky kroužků a pořádá mnoho akcí. Jak to všechno zvládáte?
Je to kolektivní práce. Obklopila jsem se lidmi, o kterých jsem věděla, že jsou tahouni, činnost SVČ zvednou a že se mi s nimi bude dobře dělat. Pomáhají nám samozřejmě externisté i dobrovolníci, aby náš program byl rozmanitý a přitažlivý. Nejvíce máme naplněné sportovní kroužky, o které je větší zájem a pojmou více účastníků. U kroužků jako například kytarový nebo hra na klavír, musíme zohlednit počet zájemců tak, aby netrpěla kvalita výuky. Máme i unikátnosti, třeba Králičí hopsálky. To je kroužek, kde děti dvakrát týdně trénují králíčky na překážkové dráze a pak s malými čtyřnohými sportovci jezdí na závody. Je to něco jako parkur pro koně.

Kdyby teď skupina dětí či dospělých, které spojuje nějaký koníček, hledala prostor pro svou činnost, poskytnete ho?
Záleží, co to bude za činnost. Aktivitou takových skupin jsme už přišli k novým kroužkům, třeba ty králíčci. Ale podobné to bylo se Scifi klubem, Irskými tanci nebo mažoretkami. Nadšenci hledali zázemí a domluvili jsme se na spolupráci. V ostatních případech jde spíše o pronájmy, například když dospělí potřebují pro nějaký sport tělocvičnu.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Mostecko, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase ve středu.