Mostecká nemocnice je po ústecké největší v kraji. Inženýr Pavel Markalous se stal jejím novým ředitelem ve složité době, kdy sílí covidová epidemie, zdražují energie a zároveň rostou nároky na efektivní řízení v rámci společnosti Krajská zdravotní. Markalous získal od centrály větší pravomoci v provozních záležitostech a s lékaři může více ovlivňovat rozvoj mostecké nemocnice, která zaměstnává 1 400 lidí a za rok hospitalizuje skoro 19 tisíc pacientů. „Nejsem ředitel zdravotní péče jako mí předchůdci, ale ředitel nemocnice. S centrálou se snažím přenastavit řídící procesy tak, aby mostecká nemocnice fungovala lépe a efektivněji,“ řekl Markalous.

Váš nástup doprovází sílící covidová epidemie. Co se teď v nemocnici děje?
Naše opatření se neustále vyvíjejí kvůli zvyšujícímu se počtu hospitalizovaných pacientů. Nárůst je obrovský a oddělení s covid lůžky a JIP se plní. Když vám teď řeknu, jaký je aktuální stav, zítra to už nemusí platit.

Ing. Pavel Markalous
Je mu 51 let. Pochází z České Kamenice, žije v Teplicích. Působil v soukromé sféře na manažerských postech nebo jako poradce v oblasti řízení. Pracoval pro největší zdravotnická zařízení v oblasti analýzy procesů při implementaci informačních systémů. Dále působil v odvětví biotechnologií se zaměřením na personalizovanou medicínu. Dosud je manažerem CzechBio - asociace biotechnologických společností ČR a snaží se o podporu rozvoje aplikované vědy v ČR v oblasti biotechnologií. V Krajské zdravotní pracuje od ledna 2021. Nejprve se podílel na převzetí nemocnice v Rumburku od konkurzního správce a na obnovení jejího provozu, poté přešel do obchodního oddělení Krajské zdravotní, kde se zabýval možnostmi úspor a zvýšením výnosů. Na post ředitele mostecké nemocnice se dostal po výběrovém řízení.

Co je teď pro vás důležité?
Podstatné je, že vše koordinujeme s krajským pandemickým štábem a že chceme co nejméně omezit ostatní zdravotní péči. Pokud bude potřeba otevírat další covidové jednotky, pak budeme samozřejmě stále pečovat o pacienty s hrozícím selháním životních funkcí bez ohledu na příčiny, ale s očekávaným dalším nárůstem pacientů s covidem může být méně akutní péče na nezbytně nutnou dobu omezena, protože lékaři a sestry budou muset přejít k naléhavějším případům.

Personálu je ale pořád málo. Jak to chcete do budoucna řešit?
Nedostatek lékařů a sester nás trápí dlouhodobě, ale je to opravdu problém celostátní, nejen mostecký. Dost to ovlivňují věci, které nemocnice řešit neumí. Vezměte si třeba dopravní obslužnost v regionu. Kdyby sem vedla dálnice z Prahy, tak máme mnohem větší šanci doktory sehnat. Na nás je, aby mostecká nemocnice byla vnímána jako výtečné pracoviště, kde se mohou mladí lékaři rychle dostat ke kvalitní medicíně.

Instalovaný Vánoční trh na 1. náměstí v Mostě, situace večer ve středu 24. listopadu.
V Mostě už stojí Vánoční trh. Stánky otevřou v pátek, akce chce radnice udržet

Bude to k přilákání stačit?
Ovšemže ne. Proto spolupracujeme například i s vedením města, které nám vychází všemožně vstříc a pomohlo nám k několika bytům, což je velmi důležité. Potřebujeme vytvořit zázemí pro žádoucí přesun lékařů do našeho regionu. Nové lékaře v Mostě nevyrobíme, musíme je odněkud vzít. A ať je vezmeme odkudkoliv, musejí tu někde komfortně bydlet, aby se natrvalo usadili. Když zde zapustí kořeny, nebudou mít důvod odcházet. Alespoň to předpokládáme. Lékaři v Praze navíc již nemají vyšší platy než u nás, ale ve velkoměstech jsou drahé pozemky pro domy a byty. Tady si pořídí bydlení levněji a mohou tu dříve založit rodiny. Proto nejen my, ale i radnice má těžkou úlohu. Snaží se, aby byl Most vnímán jako pěkné město a my vymýšlíme, jak sem lékaře a sestry přivedeme.

Jakou roli v tom hraje propagace nemocnice?
Dost velkou. Musí se o nás vědět. Proto zdůrazňujeme fakt, že jsme opravdu špičkové zdravotnické zařízení, kde se medik může bez zbytečných odkladů zapojit do vysoce specializované práce a nestát za zády starších lékařů. To je výhoda dobře vybavených krajských nemocnic, protože dnes i přístroje a vybavení máme srovnatelné s fakultními nemocnicemi. Zároveň tvrdíme, že je prestižní a nyní i dobře placené povolání zdravotní sestry. Budeme pro ně vytvářet prostředí, ve kterém se jim bude ještě lépe pracovat a umožníme jim realizovat zajímavou kariéru. Je samozřejmě hodně na nás, aby chodily rády do práce a v nemocnici se cítily dobře. Chceme, aby tyto snahy vnímala pozitivně i veřejnost. Budování dobrého jména nemocnice je důležitou součástí naší strategie.

Mostecká MHD. Ilustrační foto
Je rozhodnuto, MHD na Mostecku zdraží, ale některých skupin se to netýká

To je ale běh na dlouhou trať, protože jedna negativní zpráva o nemocnici může takovou strategii ze dne na den narušit.
Jistě, komunikace s pacienty je citlivá záležitost a narušit ji mohou i maličkosti a zbytečná nedorozumění. Například někteří lidé si stěžují na lékaře, že se flákají, když je nemají do hodiny u sebe, jenže si neuvědomují, že ten doktor právě zachraňuje někomu jinému život, který má ten daný pacient bezprostředně ohrožený nebo řeší něco zásadního, co souvisí s chodem oddělení, pokud se jedná například o primáře. Vše je složitější, než se zdá, ale samozřejmě někdy dochází k excesům. I zdravotníci jsou lidi, mají osobní nebo rodinné problémy, což si veřejnost často odmítá připustit. Rozhodně budu řešit případy, kdy k diskomfortu pacientů dojde vlivem neprofesionálního postupu personálu. Na druhou stranu bych byl rád, kdyby naši pacienti vnímali obrovské úsilí a nasazení lékařů a sester, kteří zajišťují zdravotní péči v plném rozsahu, přestože jich je nedostatek. To je fakt a ne naše výmluvy. Když jsou na některé stanici čtyři místo šesti, tak je to skutečně strašný nápor. Máme oddělení, kde sestry dřou jako horníci. Není tedy divu, když někomu z personálu někdy pomyslně rupnou nervy, když vidí, že si na nich někdo „chladí žáhu.“ Budu určitě intenzivně přemýšlet nad tím, jak vztahy mezi zdravotníky a pacienty zlepšovat. Vím, že je to těžké, ale pořád si myslím, že to oběma stranám může pomoci.

Přejděme k investicím. Za co budete v příštím roce utrácet?
Určitě největší investice bude v oblasti přístrojové techniky. Máme podanou žádost o grant z projektu React-EU ve výši přes 130 milionů korun, které již máme přislíbeny a čekáme na schválení.

Kdo nové přístroje dostane?
Podstatnou část investic směřujeme na dovybavení urgentního příjmu a s tím související návaznou zdravotní péči. Všechna oddělení, která participují na příjmu, si definovala, co potřebují. Přístroje budou na akutní vyšetření v rámci urgentní medicíny. Z obnovy a rozšíření přístrojového vybavení budou profitovat naši pacienti, pro které budeme mít k dispozici nejmodernější dostupnou zdravotnickou techniku. Každý to pozná, když bude vyšetřován.

V Obrnicích na Mostecku je proočkovanost 47,9 %.
Nepotřebuji, bojím se, nemám informace, tvrdí neočkovaní v Obrnicích

A další investice?
Ty půjdou hlavně do infrastruktury a do energetických úspor. Máme na to připraven investiční plán. V minulých letech se hodně zateplovalo opláštění budov a nyní je třeba pokračovat v rekonstrukci interiérů. Potřebujeme řešit například regulaci topení a výměnu zastaralých stoupaček, což jsou sice málo viditelné úpravy, ale mají pro chod nemocnice obrovský význam.

Změny v parkování v areálu nemocnice nechystáte?
Teď mají návštěvníci dvě hodiny parkování zdarma a dvacet korun za každou další hodinu. To mi přijde adekvátní a v pořádku. Co se týče počtu míst, tak máme štěstí. V řadě jiných nemocnic je parkování obrovský problém.

Chystáte generel nemocnice. K čemu bude dobrý?
S primáři popíšeme vše, co by jednotlivá oddělení chtěla opravit a změnit a z toho vznikne generel, souhrn plánovaných opatření. Vznikne tak koncepce, jak by se nemocnice měla rozvíjet z pohledu stavebních úprav a prostorového využití. Nechceme nic překotně měnit a přesouvat, ale faktem například je, že máme dvě budovy, které z půlky nejsou naše. Takže by bylo vhodné, aby nám jedna z nich patřila zcela a druhá ne. Zvažujeme i přesunutí laboratoří kvůli energetickým úsporám, ale to by se pacientů nedotklo. Pro příští rok, až na jednu výjimku, nepřipravujeme žádné rušení či zakládání nových oddělení.

Jaká je ta výjimka?
Od ledna příštího roku obnovíme lůžkové oddělení psychiatrie, do kterého se nám podařilo zajistit kvalifikovaný personál. Z pohledu regionu je to důležitá informace, protože dnes je jediná lůžková psychiatrie v Ústí nad Labem a část péče o tyto pacienty přebírají vytížené interny. Psychiatričtí pacienti budou mít v Mostě vlastní a standardně vybavené zázemí, včetně ergoterapeutické dílny s vypalovací pecí. Oddělení ještě dovybavujeme a jsem přesvědčen, že bude velkým přínosem. Každý se totiž může dostat do stavu, kdy má vážné psychické potíže, a když má odbornou pomoc v místě bydliště, je to jedině dobře.

Ilustrační foto.
Dodávky tepla z Komořan do Mostu a Litvínova zdraží od ledna o sedm procent

Připravuje nějaký velký projekt, který v příštích letech zásadně vylepší provoz nemocnice?
Připravujeme podklady pro projekt na rozsáhlé úpravy urgentního příjmu. To je velký záměr a vyžaduje delší čas. Budeme se snažit získat zdroje financování a stavbu prosadit v rámci některého z programů Evropské unie. Mostecké nemocnici by to hodně pomohlo, protože příjem vznikl v roce 1975. V té době byl sice nejmodernější v zemi, ale od té doby se v podstatě nezměnil, neodpovídá současným nárokům urgentní medicíny a kritizují ho i pacienti. Navíc se musíme vypořádat s nedostatkem prostoru. Toho je v celé nemocnici dost, ale zrovna příjem je omezen umístěním mezi dvěma budovami a nelze ho příliš rozšiřovat.

Proč jste se ucházel o místo ředitele mostecké nemocnice?
V nemocnicích Krajské zdravotní probíhají změny ve způsobu řízení. Láká mě hledat optimální model, který spočívá v rozdělení kompetencí mezi mosteckou nemocnicí a krajskou centrálou. Nejsem ředitel zdravotní péče jako mí předchůdci, ale ředitel nemocnice. Zjednodušeně řečeno, s centrálou se snažíme přenastavit řídící procesy tak, aby mostecká nemocnice fungovala lépe a efektivněji. Cílem je co nejvíce využít výhod a synergií společného řízení. Dříve byly všechny nemocnice samostatné, pak se řídily pouze centrálně a teď hledáme něco mezi tím, to správné optimum. V tom vidím svou úlohu v rámci této změny. Je třeba převzít tu část operativního řízení nemocnice, která zjednoduší řešení aktuálních provozních potřeb. Když lze tady něco dělat rychleji a snáze, tak je to třeba dělat tady, ne v centrále. Také směřování rozvoje, které úzce souvisí s konkrétními podmínkami nemocnice, bych rád převedl na její management. To jsou třeba právě investice a generel, o kterém jsme se bavili. Mým cílem je, aby se primáři a vrchní sestry mohli víc podílet na rozhodování o tom, jak bude nemocnice vypadat, protože oni ji velmi dobře znají. Proto chci vytvořit primářské rady.

Jaká je tedy vaše vize?
Vizí je vybudovat takový systém řízení nemocnice, abychom zajistili její dlouhodobou personální a ekonomickou stabilitu, udrželi vysokou úroveň poskytované odborné péče a umožnili rozvoj ve vybraných oborech v rámci koncepce Krajské zdravotní.

Nemocnice Most
Vznikla v roce 1975 na území nového Mostu. Od roku 2007 je součástí společnosti Krajská zdravotní, která patří Ústeckému kraji a v regionu zajišťuje provoz sedmi nemocnic. Mostecká nemocnice má 27 primariátů, 557 lůžek akutní péče, 69 lůžek JIP, 113 lůžek na oddělení následné péče v Zahražanech, 27 lůžek NIP, DIOP a roce v 2020 hospitalizovala celkem 18 971 pacientů. Má 1 401 zaměstnanců, z toho 165 lékařů, 7 farmaceutů, 510 sester a 425 ostatních zdravotnických pracovníků. Mostecká nemocnice je nepostradatelným článkem zdravotní péče pro spádovou oblast okresu Most, má významný nadregionální přesah a nabízí pacientům specializovaný rozsah poskytované péče.