Řecko je však s úrovní rekultivací hůře než Česká republika. Zdaleka nejlépe je na tom v Evropě Německo, ale třeba i Skotsko, kde již byla těžba v minulosti zcela zastavena a devastované plochy po rekultivaci začleněny do běžného života. Nabízí se tedy otázka, proč se zástupci z Litvínova, Lomu, Mariánských Radčic či Braňan nejedou inspirovat právě tam. „Cestu jsme nabídli městům, kterých se nově dotkne těžba Dolů Bílina, která se přesunula z teplického okresu na Mostecko. Když mají tito lidé rozhodovat, chceme, aby poznali zkušenosti starostů z Řecka, z oblasti, která je velmi podobná Mostecku,“ řekl již v pondělí Deníku tiskový mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský. Výběr cílové země ke studijní cestě podpořil také Jan Sixta, manažer projektu ReRegions, který se mimo jiné úrovní rekultivací v Evropě zabýval. „Zdá se to paradoxní, že pojedou studovat právě do Řecka, nicméně pro tyto lidi to bude mnohem přínosnější, než kdyby jeli do Skotska, kde už se vůbec netěží, a které má takové podmínky, jaké budeme mít v Česku nejdříve třicet let po ukončení veškeré těžby,“ vyjádřil se Sixta. Stejně jako Budinský i manažer projektu poukázal také na fakt, že oblast, kam zastupitelé z Litvínovska pojedou, je velice podobná právě Mostecku. „Poblíž dolů jsou dvě větší města, jedno má zhruba 70 tisíc obyvatel. Severočeským dolům jsem poskytl kontakty na starosty měst a obcí dotčených těžbou, aby si s těmi českými vyměnili zkušenosti,“ dodal Sixta. Budou to navíc právě ti starostové z Řecka, kteří kvůli projektu ReRegions přijeli do Mostu, kde projekt vrcholil v dubnu konferencí. Sixta uvedl i další důvod, proč jet do Řecka. „Nemůžeme opisovat od někoho, jako je Německo, které má úplně jiné ekonomické podmínky než my. Navíc nikde není psáno, že to, co funguje jinde, bude fungovat i tady. Stejně tak od sebe nemohou opisovat ani Mostecká uhelná a Severočeské doly, byť jsou od sebe pár kilometrů,“ podotkl Sixta.