„Na VPP tu momentálně máme 25 lidí" říká Marcela Pašková, jednatelka litvínovských technických služeb. Právě ty VPP využívají asi nejčastěji. „Takto u nás pracuje 40 lidí, chtěli bychom jich 50," míní Jan Syrový, ředitel mosteckých TS.

I když nezaměstnaných přibývá, zájem o VPP neroste. „Že by mi tu někdo tahal za kliku a prosil o práci, to říci nemohu. Sociální dávky jsou zkrátka buď vyšší, nebo nižší jen o pár korun," podotýká Pašková. Jedinci, které úřad práce na VPP nominuje, často například donesou omluvenku od lékaře.

Veřejně prospěšné práce v podstatě nahradily veřejnou službu, jež se postupně dostala až k soudu, kde byla označena za nezákonné nucené práce. Nezaměstnaný ji totiž vykonával jen za sociální dávky, které v případě odmítnutí služby nedostal. Podle Marcely Paškové byl tento systém krajně nespravedlivý. „Veřejně prospěšné práce považuji za jasně lepší svobodnější variantu. U veřejné služby se nepracující pracujícím smáli," popisuje Pašková. „Například v Janově po nich z oken schválně házeli odpadky. Pracující se pak ptali, proč zrovna oni musejí něco dělat, proč ne ostatní."

Za veřejnou službu pobírají nezaměstnaní běžnou mzdu. Na té se podílí organizace, pro níž práci odvádí, a s drtivou převahou úřad práce, který chce do systému VPP v letošním roce napumpovat ještě více peněz než loni. „Maximální měsíční příspěvek na jednoho nezaměstnaného zvyšujeme z 10 500 na 11 000. Reagujeme na zvýšení minimální mzdy," říká vedoucí oddělení zaměstnanosti krajské pobočky úřadu práce Jaroslav Kunc.

MONIKA GORDÍKOVÁ