Řád v souvislosti s církevními restitucemi kontaktoval magistrát poprvé v roce 2014 s tím, že by chtěl vrátit majetek, který nyní vlastní město. „Je to několik výňatků z parcel. Pozemky jsou nezastavěné, jedná se většinou o lesy a zemědělskou půdu," uvedl primátor.

Některé dotčené pozemky udržuje správa městských lesů a technické služby, jeden má v pronájmu zemědělec. Radnice bude na žalobu reagovat až po jejím doručení. „Pak nejspíš vyvoláme jednání s řádem," doplnil primátor. Podle něj se od schválení církevních restitucí nikdo jiný na město se žádostí neobrátil.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím.

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, je jediným řádem českého původu, který se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 – 1282) u kostela sv. Haštala v Praze.

Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 Křižovníci trvale usidlují u Juditina mostu, kde byl záhy vybudován klášter, špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Pražský konvent se stal hlavním sídlem nejvyššího představeného. Po svém vzniku se řád rychle rozšířil na území Moravy, Slezska, Polska i Uher.

Vyjádření zástupců řádu se včera nepodařilo získat.