V neděli 21. července to bylo 75 let, co spojenci uskutečnili za II. světové války druhý velký nálet na chemický závod v Záluží. Tentokrát však čtyřmotorové bombardéry nepřiletěly z Britských ostrovů, ale ze základen v jižní Itálii, kde byla dislokována 15. letecká armáda USA. Nálet si oficiálně vyžádal 194 obětí. Další se pak stal pyrotechnik – amatér z obce Komořany. Deník po této události pátral v archivech.

Na začátku všeho byl stručný zápis v kronice obce. Je v ní zaznamenáno: „1942 – prosinec. Po jednom z náletů nalezl Václav Tittelbach nevybuchlou pumu. Po noční směně ji dopravil domů. Zde se ji snažil rozmontovat, puma však explodovala. Tittelbach byl zabit, zraněno bylo děcko a manželka. Dům byl zdemolován, poškozena byla i okolní stavení.“

V pobočce Státního oblastního archivu v Mostě – Velebudicích je k tomuto ojedinělému případu pyrotechnika – amatéra spis ve složce Státního zastupitelství Most. Ten obsahuje přesnější informace o tom, co se stalo.

Čerstvý osmapadesátník Václav Tittelbach, rodák ze středočeské obce Bdín, byl horníkem na dole Julius V a do Komořan se přiženil. Bydlel s o 17 let mladší manželkou Paulou, rozenou Refir, v domě č. p. 38. Osudným se mu stal nikoliv prosinec 1942, ale až 22. červenec roku 1944, den po druhém velkém náletu amerického letectva na chemický komplex STW v Záluží u Mostu a jeho snaha stát se pyrotechnikem – amatérem.

Svou neodbornou manipulací s leteckou pumou, kterou v noci přivezl domů, si způsobil smrt a stal se tak nepřímou obětí bombardování.

Z práce přišel s pumou

V době leteckého útoku 21. července byl doma, aby potom nastoupil na odpolední směnu. Domů se z ní podle slov manželky vrátil kolem 22.30 hodin.

„Neviděla jsem, že by přinesl nějaké výbušniny,“ vypověděla do protokolu o hlášení neštěstí Pavla Tittelbachová. Nicméně, když se druhý den ráno s manželem vrátili z louky, kde sekali trávu pro domácí zvířata, musela si všimnout, že se její muž pustil do nějaké montáže. Uvedla, jen, že byla zaneprázdněna prací kolem vaření. Stihla si ale všimnout, že si muž bere cigaretu z etuje. „Najednou nastal ohromný výbuch,“ uvedla dále.

Tittelbachovo tělo exploze roztrhala, jeho žena utrpěla zranění nohou. Zraněn byl i teprve tříletý vnuk Tittelbachových Karl Klein. Oba ošetřil místní lékař. Policie případ šetřila jen krátce, uzavřela jej 24. července se suchým konstatováním, že Tittelbach se nestal obětí nepřátelského náletu.

Útok příliš neublížil

Druhý nálet měl být ve velkém stylu, stejně jako první útok 12. května 1944, kterým byla zahájena takzvaná Bitva o palivo – Battle of Fuel. Jenže skutečnost byla jiná. Nad Záluží se dostalo kvůli špatné viditelnosti při přeletu Alp jen 143 strojů.

„Závodu útok příliš neublížil, protože pumy většinou dopadly do okolí, kde zasáhly zajatecké a pracovní tábory,“ napsal v knize Mustangy nad Protektorátem historik Jiří Rajlich. V okolí cíle bylo zasaženo německým protiletadlovým dělostřelectvem několik letounů. Čtyři se zřítily v okolí.