V obývácích, teráriích či výbězích soukromých chovatelů se nacházejí desítky exotických zvířat. Chomutovské chovatele nejvíc uchvacuje lesní zvěř a jedovatí hadi, v soukromém chovu se tam ale nacházeli i mořští krokodýli. Za celý kraj to jsou lišky, rysi, draví ptáci, opičky, zebry i pumy.

„V Ústeckém kraji nejsou chováni snad pouze chobotnatci, ploutvonožci a někteří ptáci,“ vyjádřila se k rozmanitosti chovů ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Lenka Hanušová. Odbor spadá pod Krajskou veterinární správu.

Povídání s daňky

DaněkZdroj: Deník/Michal Fanta

Daněk  Foto: Deník/Michal Fanta

V celém kraji je 94 povolených chovů exotických zvířat, na Chomutovsku je pak 21 chovatelů s povolením. „Tady evidujeme devět chovatelů, kteří chovají daňky, srnce, jeleny a muflony. Například jeden má čtyři daňky za domem a chodí si s nimi povídat,“ zmínila ředitelka. Šest chomutovských chovatelů se věnuje jedovatým hadům, kdy někteří jich mají i třicet druhů. Dalších šest jich chová lišky, mývaly, rysa či pumu.

Při kontrolách se veterináři setkávají s různými přístupy, jak chovat exotické zvíře a občas až s kuriozitami. „Pro mě byl největší zážitek kontrola domku se zahradou, kde byl zabezpečený výběh pro pumu, ale puma nikde. Našla jsem ji rozvalenou na gauči v obýváku,“ prozradila Hanušová. „Páneček dělal jako by nic, mile s pumou rozmlouval, ale ve mně by se krve nedořezal. Někdy i úřední veterinář může přijít o klotové rukávy při setkání s nezodpovědným chovatelem, který vám tvrdí, že jeho puma ještě nikomu neublížila,“ dodala k případu z Ústecka.

Pětimetrová krajta hleděla z okna

Zvláštní kapitolou jsou chovy v panelácích. „V jedné bytové jednotce chovali pětimetrovou krajtu, kterou panička běžně venčila po bytě. U okna měla stojan na květiny, po kterém se krajta běžně vinula a koukala z prvního patra na ulici. Pokud ji panička chtěla dostat do terária, na smluvený signál se do bytu začali trousit zdatní sousedé a v pěti ji ukládali do terária,“ popsala ředitelka. „A pak že má někdo problémy s venčením psa,“ podotkla s úsměvem.

V paneláku se ale dají chovat ještě jiná zvířata než jen hadi. Naprostým unikátem byl například chov krokodýlů ve třináctém patře paneláku v Chomutově. Několik druhů krokodýlů tam choval a také úspěšně množil chovatel Jaroslav Zelinka, který pracuje v chomutovském zooparku.

Krajty královské.Zdroj: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Krajty královské  Foto: Deník/Zdeněk Vaiz

Krokodýli v paneláku

„Byl to můj celoživotní koníček, choval jsem je čtyřicet let, ale už je deset let nemám. Ze zdravotních důvodů jsem s tím musel přestat,“ zmínil chovatel. „Stále je to pro mě ale živé,“ přiznal. Za svůj život choval více než polovinu druhů krokodýlů včetně severoamerických aligátorů, krokodýlů čelnatých a krokodýlů mořských. Například poslední zmínění měli vyhrazenou jednu místnost panelákového bytu, kde se rozvaloval samec v jedné zabezpečené nádrži s vodou a samice ve druhé.

Jaroslav Zelinka je autorem knihy o krokodýlech a také řady odborných článků. Jako jedinému v Česku, ale nejspíš i dále, se mu podařilo odchovat mladé krokodýly v paneláku a to v počtu převyšujícím počty v zoologických zahradách.

Jeho poslední dva mazlíci skončili v soukromé zoologické zahradě. Nadále už se věnuje jen plazům v chomutovském zooparku. „Ty mám také rád, ale krokodýli jsou krokodýli,“ vzpomíná Jaroslav Zelinka.