Sedí na venkovních dveřích zavřené kanceláře a připomíná princeznu, která se před plesem nemůže odtrhnout od zrcadla. Přinesla si dokonce šperky – krátké červené klacíky, které na tmavém pozadí vyniknou. Bere je do zobáku a prohlíží se. Skutečně ví, že ta druhá sojka je ona? Nebo si myslí, že tam uvnitř je kamarádka? Chce ji klacíkem vysvobodit nebo jí nosí dárky?

Pozoruhodné je, že to není náhodná schůzka. Sojka navštěvuje „své druhé já“ pravidelně a dlouho. Loni jsem ji fotil na stejném místě. Sklo už je od ní celé poškrábané. Je tak soustředěná, že mi dovolí přiblížit se na dva metry.

„Létá sem už dva nebo tři roky a někdy i několikrát za den. Proč to dělá, to nevím. Zvykl jsem si na ni,“ řekl odpoledne zaměstnanec kanceláře v pasáži vedle radnice.

„Je to zajímavý jev, zřejmě odchylka. Nedělá to každá sojka,“ řekl Deníku při telefonickém rozhovoru známý český ornitolog RNDr. Jaroslav Škopek. O mosteckou sojku se bude podle něj zajímat vědecká obec, pokud místní pozorování převezme celostátní odborný ornitologický časopis.

Zoology stále fascinuje chování ptáků. Výzkumy jejich inteligence pokračují. Pomáhají i testy se zrcadly. Přes mnohá překvapivá zjištění o vynalézavosti některých opeřenců vědci zůstávají při zemi: ptáci nejsou tak chytří jako primáti.

Důležité ale je, aby lidská společnost brala ptáky vážně, jinak nebude co zkoumat. Ornitologové totiž upozorňují, že ptáků v České republice neustále ubývá.