Kdysi tam byla uhelná poušť, teď nová krajina u Mostu překypuje životem jako divočina z přírodovědného seriálu Zázračná planeta od BBC. Jde o tisíce ptáků, kteří zimují na jezeru Most. Překvapení lidé je chodí pozorovat. A s rostoucím zájmem vznikají i starosti. Mezi ptáky jsou také labutě, z nichž některé mohou mít na krku široký límec s číselným kódem.

Na sociální síti se objevila obava, že límec může zvířata škrtit. „Může pod tím kůže dýchat, aby se jim nezapařila a neudělala se kožní nemoc? Nezlobte se, ale ty pásky se mi nelíbí,“ zaznělo v komentáři u snímku dvou labutí s límcem. „Ohledně límců, které mají labutě, ale i další vodní ptáci, opravdu není potřeba se znepokojovat. Jde o běžný způsob, jakým ornitologové označují ptáky,“ sdělila Deníku Věra Sychrová z České společnosti ornitologické.

Malí ptáci se kroužkují pomocí kovových kroužků na noze. Pokud by se takto kroužkovali labutě nebo další vodní ptáci, nešlo by nic přečíst, protože většinu dne tráví ve vodě a mají nohy pod vodou. „Existuje proto skvělý způsob označování, a to jsou límce na krk. Lze je jednoduše přečíst na dálku s pomocí dalekohledu, aniž by se ptáci museli odchytávat a zbytečně stresovat,“ vysvětlila Sychrová.

Lidé podle ní nemusejí mít strach, že by ptáci kvůli límcům trpěli. Jsou přizpůsobené speciálně pro daný druh a jeho velikost, aby ptákům nijak v průběhu života nevadily a nepřekážely. „Ornitologové mají ptáky rádi a nedělali by nic, co by ptákům ubližovalo,“ dodala odbornice.

Informace získá i laik

Límec je navíc užitečnou pomůckou i pro osvětu. Díky tomu, že je kód dobře vidět, může se laický pozorovatel informovat, kde byl konkrétní pták límcem opatřen. Potom třeba rodina s dětmi zjistí, že pozoruje například ptáka, který se narodil v Polsku. Stačí údaj poslat pomocí e-mailu do Kroužkovací stanice Národního muzea (krouzkovacistanice@nm.cz), kde zájemci sdělí více informací o „olímcovaném“ ptákovi.

U malých ptáků, kteří mají kroužek na noze, veřejnost kroužky odečítat nemůže, protože je tak malý, že je k jeho odečtení potřeba odborný odchyt ptáka. „Ornitologické límce jsou tedy skvělý způsob jak mohou ornitologové sledovat, kam se daný označený pták přesouvá během svého života,“ dodala Sychrová.
V roce 2019 kroužkovali biologové labutě na ústeckém jezeru Milada. I tehdy informovali, že průměr límce odpovídá obvodu krku a ptáka nijak neomezuje. Ptáci jsou schopni peří načepýřit a v tu dobu to vypadá, že límec ptáka „škrtí“.

Kroužkování labutí velkých v severozápadních Čechách probíhá od roku 2012. Nejprve se používaly tradiční kovové nožní kroužky, ale výzkum ukázal velmi nízkou návratnost zpětných hlášení. Jedním z hlavních důvodů byla právě nenápadnost kroužku na noze a jeho obtížná čitelnost, když pták plave. Proto se v roce 2016 začalo používat barevné značení pomocí krčních límců. Poté vzrostl počet zpětných hlášení labutí a byly získány informace o jedincích, o kterých předtím nebyly žádné údaje. Límce se osvědčily i u bernešek a hus po celé Evropě, Severní Americe a v některých částech Asie. Ptáci se po navyknutí na límec chovají stejně jako neoznačení jedinci - bez potíží přijímají potravu, shánějí partnery, hnízdí, jsou součástí hejna a nemají poškozené peří.

Jezero Most, které celé nezamrzá, přitahuje mnoho vodních ptáků včetně vzácnějších druhů, jež přilétly zimovat ze severu. Pozorovat lze například potáplici severní, morčáka velkého, morčáka bílého, poláka velkého, poláka chocholačku, hohola severního, zrzohlávku rudozobou či racka chechtavého. „Jezero Most je jedno z nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v České republice,“ upozornil zoolog Jaroslav Bažant z mosteckého oblastního muzea a Ornitoklubu Most. V půlce ledna napočítali ornitologové na jezeru přes deset tisíc ptáků.

Po zimě většina z nich odletí. Návštěvníci by přesto měli zůstat ohleduplní. Jde například o husy velké, které potřebují v teplejším období hnízdit v rákosí. Je nutné porost nepoškozovat, ptáky neplašit a mít psy na vodítku.

Jezero Most je unikátní i velkou hloubkou přesahující 70 metrů a také velkou akumulací relativně teplé vody. Ta by musela být vystavena dlouhodobě velmi nízkým teplotám, aby celé jezero zamrzlo. To se během nedávných únorových mrazů nestalo. „Jeden týden velkých nočních mrazů je příliš krátká doba, aby se to na zamrzání jezera nějak zásadně projevilo. Ani v tomto období teplota hladiny neklesla pod 1°C,“ sdělila Hana Volfová z Palivového kombinátu Ústí, který je správcem jezera. V neděli 21. února byl led v severní a centrální části jezera a na jeho okrajích kromě jižní rekreační oblasti, kde plovoucí ptáky pozoruje nejvíc lidí.

Jezero Most se otevřelo veřejnosti v září 2020. Předtím to byl uhelný velkolom.