Důchodce Milan ze Žalan na Teplicku chytal ryby už jako malý kluk ve vesnici, kde vyrůstal. „Naplno mě rybaření chytlo, až když jsem měl po operaci kolene. Říkal jsem si, co já budu dělat, doma u práce nevydržím stát, tak na rybách to bude ideální. A je to tak! Navíc jsme stále na čerstvém vzduchu,“ vypráví Milan, který s kamarádem v pátek vyrazili k rybníku Kateřina na Teplicku. Společně vyhlíželi ze svých židliček kolonu aut Českého rybářského svazu (ČRS), která sem přivezla stovky kilogramů kapra během každoročního zarybňování.

„Existuje zarybňovací plán, podle kterého na rybářských revírech vysazujeme. Důvod je prostý. Když se ryby během roku vyloví, na konci se dělá součet rybářských lístků a následně se ryby vysazují zpátky. Aby měl rybník stále stejný počet. Je to koloběh, fungovalo to takhle vždycky,“ říká za místní organizaci ČRS v Teplicích hospodář Josef Djakov.

Zarybňovací plán pak podle jeho slov splňuje přesně limity, kolik štik, candátů, sumců či plotic se může do dané lokality vysadit. „Bere se ohled na to, aby bylo původních ryb všude stejnoměrně a v takovém poměru, aby se navzájem nepožraly,“ doplňuje hospodář.

Kapři do Kateřiny

Revír Kateřina má rozlohu 39,8 hektaru. Rybáři sem vysadili kapry o průměrné délce 40 centimetrů a váze 1 kilogramu. Celkem do vod v Ústeckém kraji pustili rybáři v posledních dnech desítky tun ryb. „Ve čtvrtek jsme do revírů distribuovali ryby ze Stebna od pana Šilhánka, v pátek pak z Rybářství Doksy. V obou případech jsme ryby převáželi nákladními automobily v nádržích se vzduchováním,“ popisuje mluvčí severočeských rybářů Jan Skalský.

Následně je do revírů vysazovali rybáři na vhodných místech přímo z automobilů tzv. rukávem. „Jde o nejrychlejší způsob, zároveň se předchází další zbytečné manipulaci jako například při překládání do vaniček a odnášení k vodě, kdy může dojít k poškození ryb,“ vysvětluje Skalský.

Vysazené ryby se už mohou začít chytat. Podle rybářského řádu se při vylovení ovšem musí podebrat šetrně podběrákem. „Následně je rybář povinný rybu změřit od špičky rypce až dozadu k ploutvi. A pokud nemá zákonnou míru, která je v našem kraji 40 cm, tak musí být šetrně vrácena do vody. Pokud má více než 40 cm a rybář chce maso, tak si vezme vezírek, rybu okamžitě zapíše do rybářského lístku a ponechává si ji,“ podotýká Djakov. V jednom dni si rybář může ponechat nejvýše 7 kg všech druhů ryb. Nejvýše si však může odnést dva kusy ušlechtilých ryb, mezi které patří kapr, štika, candát, sumec, bolen a amur.

Sám Djakov se věnuje rybaření od 1972. „Třeba ve Francii nebo v Maďarsku je rybolov ryze komerční. Za všechno se platí, jen ČR jsme snad jediná země v Evropě, v níž si člověk zaplatí na rok povolení a může chytat všude,“ dodává Djakov.

K chytání ryb potřebuje zájemce v ČR povolenku a státní rybářský lístek. „Já jako důchodce platím ročně 1 850 korun. Potom musíme mít ještě od úřadu v Teplicích státní rybářský lístek, na 10 let vyjde na 500 korun,“ doplňuje rybář Milan.

Další kapří kolona z Doks bude následovat v příštím týdnu. „Budeme distribuovat ryby o celkové váze 168 metráků do Mostu, Jirkova či Teplic,“ dodává Skalský.