Kliknutím zvětšíteUž v době nástupu chytrých telefonů Městská knihovna Děčín rozšířila své služby o vzdělávací středisko, kde pořádá různé kurzy. „Velmi se to ujalo, proto jsme nabídku dost rozšířili,“ sdělila Miroslava Nedvědová z odboru vzdělávání děčínské knihovny. Nyní knihovna zajišťuje ročně okolo sedmdesáti kurzů, které absolvují stovky lidí. Loni přidala kurzy pro ukrajinské utečence, což zvedlo celkový počet kurzistů o 400 za rok.
Výpadek byl pouze během covidu, protože všechny kurzy se musely kvůli epidemii zrušit, ale nyní opět fungují naplno a některé jsou plné. Velký zájem je například o hudební výuku s doprovodnými akcemi, jakou jsou koncerty či příměstské tábory. Knihovna koupila i elektrické piano a výuka probíhá kvůli zvýšené poptávce také v počítačové učebně nebo v přednáškovém sále.
Plné jsou obvykle klasické jazykové kurzy pro začátečníky, ale knihovna láká i na švédštinu, hebrejštinu a portugalštinu. „Nabídka knihovny je široká a k tomu ještě organizujeme různé akce pro školy a veřejnost, například divadelní představení, přednášky, workshopy a výstavy,“ dodala Nedvědová.
Podle ní jsou takové aktivity nezbytné, protože knihovny budou do budoucna víc kulturními a komunitními centry, než půjčovnami knih.
Duchcovská městská knihovna na Teplicku si čtenáře snaží udržet akcemi a sociálními sítěmi, kde knihy hodně propaguje. „Děláme kroužky pro seniory a mladší děti, ale největším oříškem je mládež, která si zvykla sledovat filmy na internetu a do knihovny chodí málo, spíš jen pro povinnou četbu, nebo si stahuje e-knihy,“ sdělila vedoucí Městské knihovny Duchcov Jiřina Dbalá. Podle ní covid problém nezájmu teenagerů v pubertě prohloubil, protože posílil roli elektronických médií.
Besedy jako lákadlo
Hledání nových rolí knihoven byl úkol inovativního projektu Masarykovy univerzity v Brně, do kterého se před pár lety zapojila také Městská knihovna Litvínov. Aby přilákala víc lidí, začala už před patnácti lety pořádat besedy, přednášky, akce pro děti či vzdělávací semináře. Nedávno to bylo třeba trénování paměti, které má tradici již od roku 2007. „Senioři se dozvěděli informace o rezervní mozkové kapacitě a jak si ji vytvářet. Své neurony procvičili na různých koncentračních cvičeních,“ sdělila ředitelka litvínovské knihovny Marcela Gűttnerová.
Podle ní litvínovská knihovna může minulý rok zařadit mezi ty úspěšné. V návštěvnosti se přiblížila předcovidovým číslům, a dokonce přibylo registrovaných čtenářů, kterých bylo koncem roku 2 258. „Knihovna nabízí rozmanité akce, kterých za minulý rok bylo 555,“ dodala ředitelka.
Vysokou návštěvnost měla Univerzita volného času pro seniory s několika desítkami přednášek, série besed se spisovateli a ilustrátory a burza knih. Loni knihovna změnila koncept odpoledních aktivit pro děti na tematické dny, kdy si čtou, hrají příběhové a deskové hry, a učí se s různou technikou. Díky tomu knihovna zaevidovala další nové čtenáře a vzrostl počet výpůjček literatury pro děti a mládež. „Nejvíce nás těší, že se vše vrací do normálního stavu a knihovna může opět lépe naplňovat svou vzdělávací a kulturní roli,“ shrnula ředitelka.
Ojedinělý projekt za miliardu korun chystá mostecká radnice, která svou knihovnu do roku 2026 přestěhuje z okrajového sídliště do centra města, kde z velké části zaplní kulturní dům Repre. Tento objekt je nyní zavřený kvůli špatnému technickému stavu, ale letos se má začít rekonstruovat. Cílem je s pomocí evropských dotací vytvořit kulturně vzdělávací centrum, které oživí střed Mostu a nabídne kromě knihovny také kino, planetárium, kavárnu s restaurací, velký společenský sál a další služby. „Přestěhování knihovny do nových prostor Repre z mnoha důvodů vítám. Budeme v centru města a ve velké moderní budově s novými technologiemi,“ informoval už dříve ředitel Městské knihovny Most Petr Petrik.
Podle odborníků si papírové knihy zachovají své kouzlo navzdory digitální revoluci. „Tištěná kniha podle mě neztrácí na rozdíl od jiných médiích svou platnost, protože se dá číst kdekoliv a bez elektřiny. Kniha je navíc spojena se vztahem. Lidé cítí, že kniha má nějakou přidanou hodnotu,“ sdělil zakladatel projektu Knihomilové Igor Dostál, který provozuje takzvanou Knižní záchranku. Objíždí celou republiku a přijímá knihy od lidí, aby je nevyhazovali. Lidé se potřebují zbavit knih třeba po zemřelém rodiči nebo při třídění svazků v domácích knihovnách, ale řadě z nich není podle Dostála jedno, kde takové knihy skončí. „Starý nábytek vyhodí snadno, ale u knih váhají, zda je mají dát do sběru. Chtějí mít čistě svědomí, a proto pro knihy hledají další využití. Češi jsou zkrátka stále knihomilové,“ dodal Dostál.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
