Bude to v sobotu 20. června, kdy tisíce lidí přijdou na hrad slavit Den magistra Edwarda Kelleyho. Hvězdárna bude otevřena od 10 do 22.00 hodin. „Ve dne budeme pozorovat Slunce. Po ukončení večerního programu bude možno pozorovat planetu Jupiter a zejména působivý Měsíc krátce po novu jako úzký srpek, tedy ve velmi výhodné pozici pro pozorování," sdělil Mosteckému deníku astronom Zdeněk Tarant.

Následují den, neděle 21. června, bude letním slunovratem. Bude nejdelší den a nejkratší noc v roce. Večer 21. června v 17:38 hodin. „V našich zeměpisných šířkách setrvá Slunce celých 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min tak bude letní noc. Tím můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a nikdy se úplně nesetmí," uvedl Tarant.

V období od 31. května do 10. července Slunce neklesá dostatečně hluboko, takže není úplná tma. Astronomové z tohoto období soumraku nadšeni nejsou. Nedostatečná tma jim totiž komplikuje astronomická pozorování.

Druhy soumraku

Občanský soumrak je doba po západu (a před východem) Slunce, kdy střed Slunce není víc než 6 stupňů pod ideálním horizontem. V této době je ještě možné venku za jasného počasí vykonávat většinu běžných činností včetně čtení bez umělého osvětlení.

Nautický soumrak je doba následující či předcházející občanský soumrak – střed Slunce je mezi 6 a 12 stupni pod ideálním horizontem. Lze rozeznat obrysy předmětů a na obloze lze pozorovat již většinu hvězd viditelných pouhým okem. Také je ještě vidět mořský horizont, který se dříve používal k navigaci (odtud pochází i pojmenování tohoto soumraku - „nautický", neboli „námořní" či „plavební").

Astronomický soumrak je doba následující či předcházející nautický soumrak – střed Slunce je mezi 12 a 18 stupni pod ideálním horizontem. V této době je ještě obloha slabě osvětlena slunečním světlem rozptýleným v atmosféře, takže nejsou vidět nejslabší hvězdy. Kolem letního slunovratu trvá astronomický soumrak v našich zeměpisných šířkách po celou noc.
S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání soumraku prodlužuje a především v letní době se k sobě zároveň přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky může dojít k jejich splynutí – nastávají tzv. bílé noci. V místech, kde Slunce po určitou část roku nezapadá, nastává tzv. polární den, na opačné polokouli nastává současně polární noc.
Zdroj: Hvězdárna Most