V období Vánoc hasiči na Mostecku vyjíždějí k desítkám těchto případů. Lidé si podle odborníků neuvědomují, jak moc v období Vánoc riskují.

„Svíčky při dohořívání chvojí zapálí, od něj se vznítí ubrus, nábytek a další zařízení bytu. Podobné to muže být i s Betlémským světlem. Zapálenou svíčku nelze položit kamkoli a na cokoli,“ sdělil tiskový mluvčí Záchranného hasičského sboru Ústeckého kraje Lukáš Marwan.

Svíčka by měla být umístěna na nehořlavé podložce tak, aby se i při pádu oheň nemohl rozšířit mimo tuto podložku. „Další zásadou je, že svíčku nenecháváme hořet, když odcházíme z domu anebo když jdeme spát,“ dodal Marwan.

Požáry vánočních stromků díky používání elektrických svíček již takřka vymizely, ale i tak je nutné dávat pozor na to, co na stromek pověsíme. Stále ještě vznikají požáry od prskavek, jejichž žhavé části spadnou na koberec a ten začne hořet.

Silvestrovskou noc si mnoho lidí nedovede představit bez zábavné pyrotechniky. Následkem neodborné manipulace s rachejtlemi a petardami, to jest nedodržení návodu výrobce, jsou vyhořelé byty, poničená auta a někdy i popálené a zmrzačené ruce. Velkým rizikem je blízkost hořlavých látek.

„Je potřeba dát pozor především na děti, kterým by zábavná pyrotechnika vůbec neměla přijít do rukou. A snad nejhorší je výroba petard a jiné světelné pyrotechniky podomácku. Zde je opravdu vysoké nebezpečí vážného úrazu,“ informoval Deník tiskový mluvčí Záchranného hasičského sboru Ústeckého kraje.