Komunální odpad, který od pondělí 28. srpna hořel na skládce mezi Mostem a Litvínovem, se má v budoucnu házet rovnou do kotle. A bude ho víc, než kolik ho měli hasiči pod nohama. Plánovaná spalovna spolkne až 150 tisíc tun smetí ročně. Bude z něj teplo pro paneláky a elektřina do sítě. To, co lidé hodí do běžných popelnic, tak nahradí část uhlí a vrátí se jim domů jako energie.

„Náš záměr stále trvá,“ potvrdila Deníku mluvčí projektu spalovny EVO Komořany Miroslava Kučerová. Investorem je skupina vlastnící komořanskou teplárnu, kde má zařízení do roku 2025 stát. Nový energetický byznys, který se prezentuje jako šetrnější, má vytěsnit problematické skládkování, které se v EU omezuje. Na internetové stránce projektu to vystihuje reklama: pěkná fotka moderní barevné spalovny bez černého kouře a vedle ní ponurý záběr zoufalého hasiče, který v dýmu hasí skládku. Nad ním je slogan: „Nemusí to dojít takhle daleko“.

O požáru na skládce Celio na Mostecku psal v Německu list Freie Presse.
Němci o požáru na Mostecku: Páchlo to

Velký požár na skládce na Mostecku může teď povzbudit příznivce státem dozorovaného energetického pálení odpadů. „Z mého pohledu spalovna není řešením problému, ale jeho součástí. Stejně jako požáry skládek jsou zdokumentovány požáry spaloven odpadů, které představují velice podobné riziko,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Podle něj nevytříděný komunální odpad není dobré palivo a navíc z něj vznikají tisíce tun toxického popílku.

Tak vypadal požár skládky Celio:

Se spalovnou u Mostu přitom počítají některé obce, města a Ústecký kraj. Například město Most letos projekt zahrnulo do plánu odpadového hospodářství na roky 2017–2025. „Snahou města je podpora výstavby spalovny v Komořanech," uvádí plán. Mostečané mají zvýšit do roku 2020 množství vytříděného domovního odpadu, aby recyklovatelné plasty, papír, sklo a kov tvořily nejméně polovinu celkové hmotnosti smetí. Směsný odpad zbavený druhotných surovin, nebezpečných složek a biomateriálu se má energeticky využívat.

„Kampaň o výhodách třídění probíhá celoročně,“ uvedl mluvčí Mostecké radnice Petr Baraňák. Město šíří osvětu ve svých médiích, udělalo i výstavu o odpadech. A na jaře poprvé zavedlo nádoby na bioodpad. Přesto podle hasičů hořely na skládce i plasty a kovy, které nemají v komunálu co dělat. "Bylo tam všechno možné, třeba i polystyren,“ řekl Deníku jeden z dobrovolných hasičů.

Odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Tvrdit, že při požáru skládky neunikly škodliviny, je lež, říká odborník

Požár na ploše dvou fotbalových hřišť hasiči zlikvidovali po třech dnech. „Na místě zůstala jedna jednotka hasičů pro dozor nad požářištěm," sdělil mluvčí Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje Lukáš Marvan. Příčinu požáru ještě úřady neznají. Hovoří se o samovznícení. Policie čeká na výsledky měření ovzduší.

Radnice v Litvínově odvolala doporučení omezit větrání a zveřejnila závěr hasičů z měření škodlivin ve městech a vesnicích na Mostecku i Chomutovsku (Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Nová ves v Horách, Horní Jiřetín, Mníšek, Klíny, Český Jiřetín, Fláje, Jirkov, Chomutov, Most, Litvínov, Meziboří, Lom a Boleboř). „Po celou dobu monitoringu nebyly zjištěny vyšší koncentrace nebezpečných plynů a par v ovzduší ohrožující lidské zdraví,“ sdělil František Růžička, šéf krajských hasičů.

Mimořádné spalování v chemičce

Zdravotní ústav Ústí nad Labem měřil na třech měřicích bodech (Litvínov, Horní Jiřetín a Louka) uhlovodíky a polétavý prach. Výsledky z laboratoře budou známé příští týden.

Skládka nebyla jedinou zátěží. Od pondělí, ještě před požárem, do středy sousední chemička mimořádně spalovala některé produkty, například sirovodík, po výpadku jedné z výroben a nestandardní plyny při najíždění jednotky.

Úterý ráno, požár na Celiu.
Velký požár skládky v Podkrušnohoří vypadal jako výbuch sopky

Požáru sklády se věnoval i německý tisk. Například regionální Freie Presse informoval, že saské úřady v příhraničí lidem doporučily, aby omezili větrání a pokud možno se raději zdržovali doma. Zápach po plastu či spálené gumě cítili třeba ve Frauensteinu, Seiffenu či Olbernhau, jehož starosta Heinz-Peter Haustein informoval i mateřské školy a pečovatelské domovy. Zápach rozrušil i rodiče studentů ze střední školy. „Sloup kouře je stovky metrů vysoký,“ napsal novinář Patrick Herrl. Podle Freie Presse stanice ve Schwartenbergu a Zinnwaldu vykázaly zvýšené hodnoty škodlivin. Karin Bernhardt, tisková tajemnice Saského státního úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii, podle listu ale upozornila, že „nebyly překročeny mezní hodnoty“.

Peklo na skládce

Titulky "Velký požár! Peklo na skládce" nebo "Astmatické záchvaty, krvácení z nosu: Tak nebezpečný byl jedový mrak z České republiky". Německé bulvární noviny TAG24/Morgenpost zveřejnily i snímek starostky ze Saska, jak drží vzorek ovzduší, kde má být zavátý kouř z Mostecka.

Severočeští Zelení ve čtvrtek navrhli, aby se pro podobné případy koupila nezávislá měřidla a aby skládku hlídala termovize a další technika. „Nejhorší je, že se tu občanům tvrdí, že do ovzduší neunikly žádné škodliviny,“ prohlásil krajský předseda Zelených Petr Globočník z Litvínova. Dodal, že na německé straně hor naměřili více než dvacetinásobné zvýšení koncentrací benzenu, které jsou na hraně imisních limitů.

Spalovna v KomořanechSpolečnost United Energy získala všechny potřebné povolovací dokumenty ke stavbě (EIA, IPPC, SP) a samotná stavba EVO Komořany byla zahájena již v roce 2014 přípravnými pracemi, vybudováním komunikací a přípojek. "Spalovna měla být dokončena již v roce 2015, nicméně tomu zabránily některé skutečnosti, především chybějící legislativa v oblasti odpadů. Tento problém není dosud zcela vyřešen, předpokládáme proto prodloužení termínu dostavby, nicméně zprovoznění zařízení EVO-Komořany je do roku 2025 reálné," sdělila mluvčí společnosti Miloslava Kučerová.

Fakta o odpadu v MostěIlustrační fotoZdroj: Deník / Miroslav Fuchs- Na jednoho Mostečana připadá 333,5 kg odpadu ročně.
- Do popelnic či do sběrného dvora uložili Mostečané v roce 2015 přes 13 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Jeho množství se od roku 2011 příliš nemění. Papíru se vytřídilo 528 tun, plastu 405 tun a skla 293 tun.
- Na skládce má do roku 2020 končit i méně bioodpadu, z 85 kg na osobu a rok se plánuje pokles na 52 kg.
- Platba poplatku za svoz odpadu byla v Mostě zrušena od 1. července 2007. Tento slib pomohl v roce 2006 Sdružení Mostečané Mostu vyhrát komunální volby. Poplatek tehdy činil 41 Kč za osobu na měsíc, ročně 492 Kč.
- Ve městě se nachází 388 kontejnerových stanovišť. Pro separaci využitelných složek odpadu slouží 358 barevně rozlišených nádob na papír, 426 na plast a 200 na sklo.
- Kovy mohou Mostečané odevzdávat do sběrného dvora. Umisťovat nádoby na odkládání kovového odpadu po městě by podle radnice bylo s ohledem na množství krádeží kovového odpadu značně neefektivní.
- Sběrné nádoby na papír vybírají lidé z okraje společnosti, papír odnášejí do výkupen, kde za něj dostanou zaplaceno.

Hasiči na Celiu.
Hasiči zlikvidovali požár na skládce. Policie čeká na výsledky měření