Ještě o víkendu vypadal potůček v dolní části Hory Svaté Kateřiny nevinně a nikdo nemohl tušit, že se brzy promění v dravý živel. Byl druhý srpnový týden roku 2002 a Zdeněk Jeřábek připravoval otevření nové restaurace Krušnohorský expres, kterou s manželkou vytvořili z bývalého bufetového vagónu. Kuriózní zařízení chtěli slavnostně zprovoznit 13. srpna, ale zmařila to voda valící se údolím.

Grafika. 20 let od povodníZdroj: Deník„Sem nikdo nemohl,“ vzpomíná restauratér a na fotkách ukazuje tehdejší situaci kolem expresu. Potok se vylil z břehů a zaplavil silnici, zahrady a domy. Nastal mimořádný stav, ze kterého se lidé dlouho vzpamatovávali. „Autobus jezdil do Brandova lesem přes Valtrovku, protože tady se utrhla silnice,“ dodává Jeřábek.

Velká voda tehdy napáchala v městečku škody za 95 milionů korun. Před povodní se sice vědělo, že přijdou přívalové deště, ale lidé spoléhali na to, že živel z kopce rychle odteče. Jenže během lijáku koryto potoka ucpával vodou stržený materiál, který se obtížně odstraňoval. Do údolí navíc tekla voda z luk a lesů. Na cestě uvízla ve vlnách i tatrovka dobrovolných hasičů. Nebezpečí hrozilo na každém kroku. Pod jedním kusem panelu se v korytu zaseklo kolo od traktoru a jak voda panel nadzvedla, kolo se vymrštilo skoro dva metry do výšky, panel se zlomil a ucpal průtok.

Tady jde o život

Přes silnici se dalo stěží projít. „Byl to proud jako blázen,“ říká restauratér, který varoval dvě seniorky, ať vodu z domu nevymetají a nevynášejí v kbelíku. Volal na ně: „Jděte nahoru a buďte v patře, tady jde o život!“ Restauraci se voda naštěstí vyhnula, ale majiteli povodeň spláchla rybník, kde měl tisíce ryb. „Nezůstala ani šupina,“ povzdechne si.

Josef Kozelka byl v tu dobu služebně na Klínovci, kde viděl také spoustu vody. Po návratu do Kateřiny měl i on pozemek u potoka pod hladinou. Karavan mu ze zahrady uplaval k sousedům a zmizel mu i rybníček, kde choval pstruhy. „Měl jsem jich tam sto, ale jenom dvacet jich uplavalo. Ostatní zůstali na dně,“ říká Kozelka. K jeho domu na svahu u potoka voda nevystoupala, přesto takovou spoušť v okolí nikdy předtím neviděl.

Povodně v roce 2002 v Ústeckém kraji.
Labe na 12 metrech, 2 mrtví, 79 zasažených obcí. Velká voda řádila před 20 lety

„Byl to potůček, ale pak to byla řeka, ve které se valily balvany,“ vzpomíná 50letá Simona. „Báli jsme se, aby se to neucpalo před mostem, jinak by nám voda spláchla celý barák. I tak bylo všude plno vody a u baráku všechno vymleté,“ dodává. Vysoušení domu a opravy trvaly přes rok. „Hlavně, aby se to neopakovalo,“ říká.

Podle 77letého Petra je od stavebních úprav koryta klid. „Udělali velmi dobrou věc, že ho rozšířili, prohloubili a zpevnili,“ poznamenává. „Předtím to byl nízký a úzký potok v přírodním korytu, a tím pádem se voda rozlila po silnici,“ říká. I on za neštěstí označil, že průtok pod lávkami u domů ucpávaly různé věci, hlavně dřevo.

„S hasiči jsme se drželi v jedné řadě za ruce, aby nás to nespláchlo, a ten první vyndával prkna,“ uvádí Petr. Když občas hodně prší nebo po zimě taje sníh, kamenné koryto se podle něj také rychle plní, ale tok dosud vždy udrželo. „Kdyby tu byl původní potok, tak by se voda zas rozlila,“ upozorňuje.

Vzpomínky jsou stále živé a bolestné

Jedna seniorka z dolní Kateřiny se na prahu svého domu netají tím, že vzpomínky na povodeň jsou stále živé a pro ni velmi nepříjemné. „Promiňte, ale nechci o tom mluvit. Plavali jsme tu a užili si své,“ líčí stručně bezmoc při povodni i po ní.

Krušnohorský expres se nakonec oficiálně otevřel 20. srpna, na svatého Bernarda. Pivo tohoto jména se tu dodnes čepuje. Majitel je už v důchodu, ale gastrovagón stále udržuje v chodu, nyní v pátek, sobotu a neděli od 12 do 20 hodin. Nejvíc žádaný, hlavně mezi návštěvníky z Německa, je prý bramborový salát s kuřecím nebo vepřovým řízkem.

A jak se vagon do městečka, kde není nádraží, před povodní dostal? Jeřábek, bývalý velmi vytížený instalatér, hledal změnu a rozhodl se pro pohostinství. S manželkou si nejprve na zkoušku pronajali hospodu v sousedním Brandově, ale po příznivém rozjezdu jim cestu zkřížila konkurence na vietnamské tržnici.

Snímek ze srpna 2002, kdy lidé v Údlicích odčerpávali vodu ze svých sklepů.
Na řeku Chomutovku, která se prohnala domy, v Údlicích vzpomínají i po 20 letech

Přes známého pak sehnali bývalý bufetový vagon, který měl jít do šrotu. Zachránili ho a pod záštitou krušnohorského spolku si pojízdnou provozovnu nechali dovézt po železnici do Kopist a pak do Komořan. Do Hory Svaté Kateřiny ho 4. května 2001 dovezlo nákladní auto. Vedle expresu má dodnes pomník Hliník z filmu Marečku, podejte mi pero. Je to dílo recesistů, kteří vnášeli do městečka humor. Patřil k nim i místostarosta Petr Pakosta, který nedávno zemřel. I on bojoval ve svém domě s povodní. V expresu, kde patřil ke štamgastům, za něj stále hoří svíčky.

Povodeň začala 12. srpna roku 2002 v krušnohorských obcích. V Brandově voda zatopila celou vietnamskou tržnici a pod vodou byla restaurace i auta na parkovišti. Zavřené byly hraniční přechody v Mníšku a Hoře Svaté Kateřiny. Mezi ní a Brandovem se musela uzavřít podemletá silnice. V dolní části Kateřiny byla vytopena dvacítka domů a část obyvatel záchranáři evakuovali do školy. U řady domů pomohly pytle s pískem, ale v některých objektech voda vystoupala až do metru a půl. V Mostecké pánvi se rozlila řeka Bílina, což nebylo obvyklé.

Zajímavost

S povodněmi se v minulosti potýkal i starý Most, kterým protékala řeka Bílina. Například v prosinci 1974 obě říční ramena splynula ve městě v jednu vodní plochu. Jedna z dobových fotek zachytila dva muže pádlující ve člunu ulicí a ženu mezi nimi, jak pozoruje zatopené domy. „Takovou potopu nepamatují ani nejstarší pamětníci,“ napsal tehdy mostecký novinář a fotograf Evžen Carboch.

Poslední taková potopa byla v Mostě v roce 1827. Povodeň Mostečané zažili i v roce 1971. Například u kamenného mostku ve skladech Stavebnin všechno plavalo. Tramvaje nejezdily. Hlavní pošta fungovala, ale hasiči pumpovali vodu ze sklepů. Návštěvníci hopsali suchou nohou přes lávky položené na řady panelů od Bezručovy ulice. Ulice víc páchly, protože řeka byla zamořená chemikáliemi. Nový Most stojí mimo záplavové území.

20 let od povodní v Ústeckém kraji
Co se dočtete v Deníku:

Pátek 12. srpna
Labe na 12 metrech, 2 mrtví, 79 zasažených obcí. Velká voda řádila před 20 lety
Velká voda přišla z Krušných hor: Povodeň překazila otevření hospůdky ve vagónu. Z potůčku byla divoká řeka
Na řeku Chomutovku, která se prohnala domy, v Údlicích vzpomínají i po 20 letech

Sobota 13. srpna
Voda do Dubí přišla z hor. Strach umocňoval zvuk kamení, které se valily potokem
Jezná z Masarykova zdymadla: O povodních lidé dlouho nevěřili, že je to zaplaví
Příběh pana Capoucha z Dolních Zálezel, který přišel o dům
Povodeň v Ústí nad Labem den po dni - na snímcích Františka Ročka

Neděle 14. srpna
Povodeň Píšťany zničila, ale také jim pomohla k zavedení plynu a kanalizace
Vypadalo to jako po válce, vzpomíná na povodně 2002 fotograf Karel Pech
Povodeň v Ústí nad Labem na srovnávacích snímcích z roku 2002, 2012 a 2022

Pondělí 15. srpna
Ženě praskla voda, zrovna když jí bylo nejvíc i u nás, vzpomíná táta „plaváčků“ 
Oběti povodní. Voda strhla muže z lávky, další zemřel při odstřelu lodě na Labi
Lodě na odstřel – velké nebezpečí pro mosty znamenaly utržené lodě

Úterý 16. srpna
Protipovodňová opatření – co se udělalo, co naopak ještě ne
Píšťany v roce 2002 zaplavila voda. O 11 let později už je chránil val
Místo, kudy tekla voda do Velkých Žernosek je po 20 letech stále nezabezpečené 
Benzín, skříně, pípa i misály. Rabovači během záplav brali, co se dalo
Rozhovor s fotografem Petrem Berounským, který vydal o povodních knihu

Středa 17. srpna  
Lachtan Gaston se stal jedním ze symbolů povodní, svou cestu Labem ale nepřežil 
• Protipovodňové stavby jsou připraveny ochránit obce před velkou vodou
Příběh zatopené rodiny z Těchlovic – voda stoupala hlavně v noci
Reportáž: Jak se po povodni vrátil do Dolních Zálezel normální život
Povodňové značky pomáhají udržovat historickou paměť
Neochota, nedbalost, lajdáctví, vzpomíná na povodně v Terezíně vojenský historik

Čtvrtek 18. srpna
Nejtragičtější byly okamžiky při úklidu následků povodní, říká fotograf Deníku