Poslední vlajková loď Sokola je v Litvínově

Kdysi jich bylo na Mostecku osmnáct. Dnes zůstává jediná. Navíc ještě sloučená. V roce, kdy si připomínáme 125 let od založení Sokola v Mostě, je jednota Litvínov – Lom poslední vlajkovou lodí svého druhu.

„Máme tři sekce, a to cvičení rodičů s dětmi, ženy a šachisty,“ říká starostka litvínovského Sokola Jana Chaloupková s tím, že členskou základnu tvoří více než stovka lidí. „Bohužel, naše cvičení je pouze ženskou záležitostí. Muži cvičit nechodí,“ dodává jednatelka Irena Pangrácová.

Litvínovsko – lomské sokolky cvičí třikrát v týdnu. Rodiče s dětmi se sejdou vždy ve čtvrtek a šachisté hrají v pondělí a pátek. Před týdnem ženy z litvínovského Sokola vystupovaly při Chudeřínském kotlíku, soutěži ve vaření guláše. „Naše vystoupení s námořnickým bálem se líbilo,“ připomíná nedávnou akci Chaloupková. Jubileum, 120 let, si v Litvínově připomněli loni v srpnu. Zdejší jednota Sokola totiž byla založena v roce 1896.

Nejlepší guláš už podruhé uvařili hasiči z Hamru

U jejího zrodu byla trojice bratrů Barcalových, dále Jan Oplt, Antonín Patrovský, Ferdinand Tvrdý, Josef Vích, Václav Zelenka a další. Stejně jako celá řada tradičních spolků mají i v litvínovském Sokolu problémy s mladými následovníky. „Ale to už je v dnešní době tak trochu ohraná písnička,“ dodává Irena Pangrácová s tím, že mladé prostě cvičební aktivity nezajímají.

Sokolské jednoty vznikaly v pohraničí na přelomu 19. a 20. století. Byly na území s hojně německy hovořícím obyvatelstvem jakousi konkurencí německým spolkům Turnerů. Hlavně v obcích a městech, kde bylo známo, že žije většina Čechů.

Nejstarší jednotou byl Sokol v Záluží, založený 1891. Rok poté byla založena jednota Sokola v Mostě, následovala Souš (1893), Kopisty a Lom (1894) a další. Celkem jich na Mostecku vzniklo osmnáct. Všechny byly součástí Sokolské župy Krušnohorské – Kukaňovy.

Mládí je už delší dobu nedostatkovým zbožím

První velkou ranou, která do činnosti Sokola zasáhla, byla II. světová válka a německá okupace. Němci Sokol zrušili a zakázali. Po skončení války došlo ke krátké obnově činnosti, ovšem po komunistickém únoru 1948 přišel další zákaz. Navíc řada obcí a tím pádem i jednot zanikla díky těžbě uhlí nebo rozšiřování průmyslových závodů. Obnovy se Sokol dočkal až po převratu v roce 1989. V Litvínově následně vedl dlouhá léta spor s městem o místní sokolovnu, který nakonec prohrál. „Dneska si říkáme, ještě, že to takhle dopadlo. Když sledujeme dění v republice, tak bychom asi na provozování sokolovny jen těžko sehnali peníze a byla by škoda, kdyby se nevyužívala. Takhle patří městu a to se o ni stará. A dobře,“ uzavírá starostka TJ Sokol Litvínov – Lom Jana Chaloupková.