Horníci ročně vytěží na šachtě 360.000 tun hnědého uhlí. "Osud těchto havířů nám rozhodně není lhostejný. Jsou to odborníci, které nechceme ztratit. Budeme se maximálně snažit najít pro ně uplatnění," řekla mluvčí. Jednou z možností podle ní je projekt dobývání zbytkových zásob v bočních svazích povrchových lomů metodou takzvaného chodbicování. "Aktuálně je tento projekt ve fázi povolování hornické činnosti," doplnila Sáričková Benešová.

O uzavření dolu, který funguje na Mostecku 125 let, rozhodla vláda v roce 1994. "Několikeré prodloužení provozu umožnila jen těžba zbytků zásob v místech, kde už se dříve těžilo," uvedla mluvčí. O definitivním ukončení těžby se v posledních letech uvažovalo už dvakrát. "Nakonec bylo především s ohledem na zachování pracovních míst vždy oddáleno, a to až na hranici ekonomických a provozních možností. Do likvidace tak důl Centrum vstoupil až 1. prosince 2012," připomněla mluvčí.

Druhý hlubinný důl společnosti, výrazně větší Koohinoor, skončil i s 900 zaměstnanci v roce 2003. Hlubinná těžba je tradičnější formou dobývání uhlí. V českých zemích se začala rozvíjet hlavně v 19. století, po druhé světové válce se začalo v hnědouhelných revírech prosazovat účinnější, ale destruktivnější povrchové dolování. V roce 1945 bylo na severu Čech 34 hlubinných dolů, v roce 1970 už jen 12. Po rozpadu sovětského bloku ukončily svou činnost i ostatní hlubinné uhelné doly v Čechách, hlavně v malých černouhelných pánvích. Uhlí se pod zemí dobývá fakticky už jen na Karvinsku.

Severní energetická spravuje také lom ČSA. Těžba v této lokalitě je omezena usnesením vlády o těžebních limitech z roku 1991. O jejich prolomení se od té doby diskutuje mezi odbornou, laickou a zejména politickou veřejností. "Pokud v krátké době nedojde ze strany vlády k jasnému rozhodnutí o budoucnosti těžebních limitů, hrozí, že po roce 2022 bude nutné těžbu v této lokalitě zastavit," uvádí firma na svých webových stránkách.