Zdevastovaný opuštěný panelák na okraji Obrnic je asi nejkřiklavější ukázkou, jak dluhy drtí tuto část venkova. „Je to postavený na hlavu,“ zlobí se u vymlácených oken děda, který jede na kole nakoupit do večerky. Vadí mu, že kvůli neplatičům se museli z domu vystěhovat solventní rodiny. Bez vody a elektřiny by nemohly existovat.

Počet exekucí v obci loni přesáhl "magickou" hranici – vymáhání čelí už většina práceschopného obyvatelstva. Podle celostátní Mapy exekucí, která je varovným nevládním projektem organizací Ekumenická akademie a Otevřená společnost, žilo koncem roku 2017 v Obrnicích 1657 osob starších 15 let, z toho 857 jich bylo v exekuci, tedy 51 procent. Je to o pět procent víc než předloni. Přibylo i exekucí, kterých je už skoro pět tisíc. Na osobu jich v průměru připadá šest. Věřitelé vymáhají celkem 149 milionů korun.

„Lidi dostávají půjčky moc snadno. Je to daň za demokracii,“ říká ve své hospůdce bývalý obrnický zastupitel Pavel Zákostelský. Některým zadluženým hostům, které zná, občas prodá něco „na sekeru“. Problém vidí v nezaměstnanosti, která obec těžce poznamenala. „Dřív museli všichni makat, ale teď tu máme čtyřicetileté chlapy, kteří nikdy oficiálně nepracovali. To se pak přenáší na děti. Proto vyrůstá další generace dlužníků,“ dodává.

close V Obrnicích u Mostu má exekuci každý druhý práceschopný obyvatel. Obec patří mezi sociálně vyloučené lokality. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in

I toto jsou Obrnice. Takzvaná vyloučená lokalita.

Obrnickému centru sociálních služeb se téma dluhů prolíná všemi jeho aktivitami a řeší ho hlavně Obrnická sociální poradna. „Dluhy má většina našich klientů,“ upozorňuje vedoucí centra Lucie Matějovicová. Mladší lidé mají podle sociálních pracovníků dluhy, které se ještě dají zvládnout. Od věku 40 let, kdy pohledávky dosahují stotisícových částek, je už pomoc složitější a často se jen zmírňují dopady. Kvůli exekucím na mzdu si lidé nehledají stabilní zaměstnání a v nouzi volí brigády a práci načerno. Přesto velké dluhy nejsou schopni zaplatit. „Už to dávno není jen romská problematika,“ dodává vedoucí. Příčinu bujení exekucí vidí v nízkém vzdělání populace, v nízké finanční gramotnosti, v nezodpovědném přístupu k životu a v propagaci stylu „žít na dluh“.

„Zaplaťpánbůh já žádné dluhy nemám,“ svěřuje se u centra babička o holi. Dokáže vyžít s důchodem 11 tisíc korun, když sedm tisíc dává na bydlení. To, že je v obci tolik lidí v exekuci, ji překvapuje. „Musí to být příšerný pocit, dlužit tolik peněz,“ oklepe se její soused. Jak na dlužníky, netuší. „Měli by se uskromnit a pracovat. Je to i výchovou. Lidi, co znám já, dluhy nemají,“ prohlásí.

O lidech v exekuci se venku moc nemluví. „Spíš to řešíme v hospodě. Tam jsme se shodli, že to jsou hlupáci,“ konstatuje místní údržbář, který dostupné půjčky považuje za státem posvěcenou lichvu.

Senior venčící psa nesouhlasí. „Tady má dluhy skoro každý. Stačí jeden vážný problém, třeba ztráta práce, a jste v průšvihu. Já jsem dlužník, ale už mi zbývá zaplatit jenom pár tisíc,“ vysvětlí. Exekuci prý nemá a kdyby ji měl, bylo by mu to jako důchodci jedno.

Podle statistiky jsou senioři v Obrnicích, co se týče peněz, nejdisciplinovanější. Mezi lidmi v exekuci jich je jen pět procent. „U nás v domě bydlí většinou senioři a dluhy nemají. Prázdné byty jsou po mladých, kteří se zadlužili a zmizeli,“ tvrdí důchodkyně u večerky.

Příliv chudých rodin a spekulanti

Nezaměstnanost, chudoba, gamblerství, vandalismus a fakt, že Obrnice vévodí statistice osob s exekucí, zneklidňuje i starostu Stanislava Zaspala. „Snažíme se tyto nežádoucí jevy eliminovat řadou opatření. Dosáhli jsme i nezanedbatelných úspěchů. Zaměstnáváme například třicet místních Romů v našich technických službách," upozorňuje. Hovoří o nesnadném úkolu, protože obec se jako sociálně vyloučená lokalita potýká s přílivem chudých rodin, které do Obrnic stěhují spekulanti s byty. Za přistěhovalce hradí nájemné stát formou sociálních dávek, které putují na účty majitelů bytů. "Využijeme proto novelu zákona o hmotné nouzi a ukončíme vyplácení doplatku na bydlení nájemníkům v bytech minimálně tří panelových domů v sídlišti Nová výstavba, které přistěhovalci už téměř zdevastovali. Není to ale systémové řešení problému,“ vysvětluje Zaspal.

Na konci loňského roku Obrnice vykázali míru nezaměstnanosti 13,2 procenta, tedy nejvyšší ze všech měst a obcí okresu. Průměrná míra nezaměstnanosti na Mostecku dosáhla ve stejném období 7,3 procenta.

Samotné obci se přitom finančně daří. Obrnice vykázaly na konci loňského roku přebytek 4,33 milionu korun, ačkoli původně rozpočet počítal s dvoumilionovým schodkem. Obec umí čerpat dotace, dosud na nich inkasovala zhruba 140 milionů korun.

Obec má celkem 2300 obyvatel. Za integraci Romů do většinové společnosti Obrnice získaly ocenění Rady Evropy.