Desetiletí platilo za ponurou krajinu zjizvenou těžkým průmyslem, teď se z něho může stát jeden z největších turistických trháků z celé České republiky. Krušnohoří míří za zápisem na seznam památek UNESCO. Končící ministr kultury Daniel Herman a saský ministr vnitra Markus Ulbig podepsali v prosinci společnou nominační dokumentaci.

Na přípravě společné sasko-české nominace se pracuje od roku 2011. Hotovo mělo být v roce 2016, ale na německé straně se kvůli vysokému počtu navržených oblastí vyskytly potíže a experti z přijímací komise doporučili žádost přepracovat. Finální obrysy má nominace až nyní a zahrnuje 22 památek. „Sedmnáct jich je na německé straně a pět na té české,“ říká mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Za Česko o nominaci žádají hornické krajiny Jáchymov, Krupka a Mědník, Rudá věž smrti na Jáchymovsku a soubor obcí Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná. Nejedná se jen o jednotlivé konkrétní památky, ale celý soubor krajiny, který na sebe navazuje a vytváří jeden velký celek.

Drtírně uranové rudy se říkalo věž smrti.

Drtírně uranové rudy se říkalo věž smrti nebo také Rudá věž smrti.  Foto: Miroslav Rendl

„Prezentují nejdůležitější oblasti hornictví v sasko-českých dějinách,“ podotýká k tomu Cigánková. Žádost teď poputuje do střediska Světového dědictví, kde ji posoudí přijímací komise. Rozhodnout o zápisu by mohla na výročním zasedání už v červenci 2019.

Zápis by přinesl výhody i negativa

Zápis do prestižního seznamu s sebou nese řadu velkých výhod, má ale i negativa, na která by se obce a především jejich obyvatelé museli připravit. Patří mezi ně zdražování i nápory turistů. „I v menších obcích lze počítat s nárůstem turismu a tedy i cen,“ říká Zdeněk Lakatoš, předseda správní rady společnosti Montanregion Krušné hory, která nominaci připravovala. „Zároveň je to velká výzva pro vedení obcí, aby se chopily příležitosti a budovaly zázemí, které přinese pracovní místa i peníze,“ myslí si Lakatoš.

Další stinnou stránkou, které se nelze vyhnout, jsou komplikace například při stavbách či opravách. „Celé území se stane kulturní památkou, takže na každou stavbu nebo změnu územního plánu bude potřeba vyjádření památkářů,“ připomíná Lakatoš. I běžné úpravy na rodinných domech by si poté vyžádaly vyběhání širšího úřednického kolečka. „Na druhou stranu si nemyslím, že by to bylo tak přísné jako třeba v Českém Krumlově. Výhodou je, že by v krajině už nemohly vznikat architektonické nesmysly, které se do prostředí vůbec nehodí,“ vysvětluje Zdeněk Lakatoš.

Podle starosty Telče Romana Fabeše, jehož město je v UNESCO od roku 1992, se není třeba příliš bát. „Po počátečních obavách, zda zápis nepřinese spíše negativa, se lidé v našem městě přesvědčili o tom, že zapsání do seznamu přináší výrazná pozitiva,“ uzavírá Fabeš.