„Nejvíce na současnou situaci na trhu práce doplácejí osoby se zdravotními handicapy,“ sdělila Ivana Matuščinová z odboru trhu práce.
Z devíti tisíc dvou set nezaměstnaných je 1 143 se zdravotním postižením. V březnu pro ně úřad evidoval 34 volných míst. Jejich počet podléhá výrazným výkyvům.

Například loni v září nabídly firmy přes úřad jen čtyři volná místa pro handicapované, v říjnu již 56. Stát se snaží přesvědčit zaměstnavatele, aby zdravotně postiženým dávaly šanci.

Řada organizací, zaměstnávajících více než polovinu osob se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků, čerpá zvláštní příspěvek. Jeho výše je osm tisíc korun měsíčně bez ohledu na to, zda se jedná o osobu plně invalidní, částečně invalidní nebo zdravotně znevýhodněnou.
Za 4. čtvrtletí 2008 požádalo úřad práce patnáct zaměstnavatelů o příspěvek na zaměstnávání 260 lidí se zdravotním postižením a dostalo celkem 3,35 milionů korun.

Přesto to nestačí. Zatímco na jedno volné pracovní místo připadá osmnáct zdravých uchazečů, o jedno volné místo soupeří dvakrát tolik nezaměstnaných s chronickým onemocněním, vrozenou vadou či omezením po úrazu.

Odborník na sociální oblast Ivo Kraus potvrzuje, že na Mostecku hledají handicapovaní lidé zaměstnání velmi obtížně.

„Bohužel všímám si také, že důvodem pro neuplatnění se na trhu práce není pouze zdravotní handicap, ale mnohdy i nedostatečná kvalifikace,“ sdělil Kraus. Doporučuje více podpory ve vzdělávání a oblasti sociální rehabilitace zahrnující motivační a sociální podporu při hledání nového uplatnění v životě.

„Obávám se totiž, že pouhé dotování zaměstnavatelů věc neřeší. Uvítal bych spíše podporu takových pracovních míst, které neskončí zároveň s poskytováním dotací tak, aby měl znevýhodněný člověk dlouhodobější perspektivu profesního růstu,“ dodal Kraus, který vede Kofoedovu školu v Mostě. Ta pomáhá nezaměstnaným i invalidním důchodcům.