Příprava na miliardovou přestavbu kulturního domu Repre, kam se má stěhovat městská knihovna, zůstává neveřejná. Opozici se nepodařilo prosadit, aby radní 29. dubna předložili zastupitelstvu souhrnnou zprávu o Repre. Piráti a Zelení pro Most (PAZ) požadovali, aby se rekonstrukce stala samostatným bodem veřejného zasedání zastupitelů.

„Rekonstrukce budovy Repre je jednou z největších investičních akcí v historii Mostu,“ upozornil zastupitel Luděk Prošek (PaZ). Opozice žádala k projednání materiál, který by obsahoval plán rekonstrukce a jeho etapizace, způsob financování, možnosti dotace, plán změn interiérů a funkční využití objektu. Na posledním zasedání ale návrh nezískal většinu hlasů.

„My samozřejmě postupujeme obezřetně,“ sdělil primátor Jan Paparega (ProMost), podle kterého je lepší řešit Repre v pracovní skupině. S opozicí si vedení města aktuální stav projektu vyříkalo na neveřejném setkání 10. března na radnici, kam na prezentaci mohli přijít zástupci všech zastupitelských klubů.

Město má stavební povolení a v únoru vyhlásilo zakázku na rekonstrukci tzv. kulturně-vzdělávacího centra Repre. Výstavba má trvat až tři roky a stát 826 milionů korun bez DPH. V jednání je evropská dotace na úpravu prostoru, který má zabrat knihovna. Radnice chce získat stovky milionů z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který se zaměřuje na revitalizaci regionálních knihoven a jejich vybavení. Pokud město sežene dost peněz, Repre by mohlo být hotové mezi říjnem 2023 a říjnem 2024. Přesnější termín ještě není znám, protože se očekává, že uchazeči o zakázku nabídnou zkrácení termínu až o jeden rok. Rychlejší rekonstrukce by už nebyla technicky možná. Vyplynulo to z radniční prezentace pro vybrané zastupitele, kterou opozice okomentovala na sociálních sítích. Některé údaje, už dříve zveřejněné Deníkem, lze vyčíst z volně přístupné dokumentace zakázky. Ta se dělí na čtyři etapy.

První etapa zahrnuje rekonstrukci přízemní části s okolím a technologiemi, obálku budovy a realizaci přístaveb. Druhá etapa obsahuje stavební úpravy interiérů, třetí audiovizuální techniku a čtvrtá gastrozařízení. Smlouva s vítězem zakázky má umožnit, že se udělá jen první etapa, pokud na ostatní město nebude mít peníze nebo budou moc drahé. Není vyloučeno, že se tři etapy ze současné zakázky vyjmou a udělají se později v rámci samostatných tendrů, které by mohly vyjít radnici levněji. Rozhodnutí o takové změně by padlo nejpozději do jednoho roku od předání staveniště pro první etapu. Klíčové pro celý projekt bude závazné usnesení, že město může do jednoho roku od uzavření smlouvy její plnění vypovědět a smlouvu zrušit, pokud neobdrží dotaci pokrývající alespoň polovinu vysoutěžených stavebních nákladů.

Opozice projekt dlouhodobě kritizuje, mimo jiné hovoří o nejasném řešení a plánování a o vysokých nákladech. „Chystaná investice může výrazně ovlivnit finanční možnosti města, a to i v souvislosti s probíhající epidemií,“ uvedl Prošek.

Kritici projektu věří tomu, že se nakonec kvůli nedostatku peněz projekt zastaví a město zmodernizuje Repre a budovu knihovny samostatně a šetrně. Loňskou petici proti stěhování knihovny do Repre podepsaly přes dva tisíce lidí. Petiční výbor nedávno vyčetl radnici například to, že chybí variantní posouzení investičních a provozních nákladů na opravu Repre s knihovnou a bez knihovny a že projektové přípravě nepředcházelo veřejné projednání záměru. „Fakt, že záchranu budovy Repre podmiňuje přestěhováním knihovny ze současné hodnotné budovy, je přinejmenším nekoncepční,“ sdělil Libor Kudrna z iniciativy Zachraňme mosteckou knihovnu.

Podle oponentů by město nemělo o dotaci z IROP vůbec žádat, protože skutečným cílem předraženého projektu je zachránit zpustlé Repre novou náplní a ne rozvoj knihovnictví.

Vyhlášená zakázka na Repre počítá kromě prostoru pro knihovnu i s víceúčelovým sálem, kinem, restaurací, planetáriem, šatnami a dalším zázemím. Výsledek výběrového řízení na generálního dodavatele má být znám na podzim. „Mně osobně od začátku chybí studie využitelnosti, která by stanovila, jestli půjčovna knih je v dalších padesáti letech jediným možným způsobem využití Repre,“ sdělil bývalý ředitel knihovny a zastupitel Tomáš Ondrášek ze Sdružení Mostečané Mostu.

Primátor ve své únorové odpovědi petentům uvedl, že začleňování knihoven do kulturních domů není ve světě ničím výjimečným. Jako příklad uvedl drážďanský Kulturpalast, který po rekonstrukci v roce 2017 sdružuje městskou knihovnu, filharmonii a kabaret. Podle primátora podobný koncept oživí i střed Mostu, kde jsou vhodnější podmínky pro vznik knihovny komunitního a vzdělávacího typu, která v éře digitalizace nemůže být jen půjčovnou knih. Připustil také, že zásadní pro úspěch celého projektu je dostatek peněz zvláště v době koronakrize, která ohrožuje stabilitu městských příjmů. „V případě nerealizace rekonstrukce objektu Repre s přesunutím knihovny bude nutné hledat ekonomicky a provozně výhodnou variantu rekonstrukce obou objektů, což bude velmi náročné,“ dodal primátor.

Město označuje stav obou budov za havarijní a projekt "Repre s knihovnou" za efektivnější a přínosnější než modernizace každého objektu zvlášť. O tom, jak naloží s případnou opuštěnou budovou knihovny, město ještě nerozhodlo.

Přestavba Repre postaveného v roce 1984 se chystá řadu let. Projektů bylo několik, ale na stavbu nikdy nebyly peníze ani dotace. Náklady se odhadovaly podle rozsahu prací na 80 až 400 milionů korun. V minulosti se uvažovalo i o demolici. V roce 2008 se plánovalo přestěhovat do Repre Divadlo Rozmanitostí a v podzemí vybudovat parkoviště.

Zásadním problémem jsou velikost Repre a jeho zrušené funkce. Provozovat obří budovu jako socialistický reprezentativní společenský dům se neosvědčilo. Původní kulturní náplň objektu s vysokými provozními i personálními náklady od 90. let postupně upadala. Uzavřelo se kino, malé divadlo i restaurace. Do uzamčení celého objektu v roce 2020 fungoval jen taneční sál, planetárium a second hand.

Autorem myšlenky spojit knihovnu s Repre je zastupitel a jednatel městského divadla Václav Hofmann (ODS), který se inspiroval ve francouzském Toulouse, kde v jedné budově fungují divadlo a knihovna.