Pětatřicetiletý obchodník Jiří Zeman z Mostu je pravidelným dárcem krevní plazmy. Absolvoval už přes dvě stě odběrů a významně tak pomohl s výrobou léků zachraňujících lidské životy. „Na odběr plazmy chodili můj táta a děda, což byli horníci, kteří dávali hlavně krev a dostali za to Janského medaile. Díky nim jsem si uvědomil, že je správné takto pomáhat druhým lidem a začal jsem chodit na odběry taky. Teď dávám jen plazmu, protože odběrové centrum mám blízko práce a mohu chodit dvakrát měsíčně a navíc večer, takže si nemusím brát volno,“ řekl Zeman. Lidí jako on jsou v Mostě stovky, ale pořád to nestačí. Poptávka po plazmě totiž narůstá, protože stále více lidí potřebuje léky, které z jiného materiálu nelze vyrobit.

V odběrném středisku Sanaplasma, které sídlí v obchodním domě Central a které Zeman navštěvuje, opět přibývá dárců. „Mohu potvrdit stoupající trend. Faktorů, které pozvolný nárůst ovlivňují, je víc. Částečně to připisuji Vánocům a také nedávnému navýšení příspěvku za odběr ze 700 na 800 korun. Svou roli určitě hraje naše osvětová kampaň, ve které i na sociálních sítích zdůrazňujeme, proč je dárcovství plazmy důležité,“ sdělil manažer střediska Lubomír Červenka.

Většině nejde o peníze

Plazmu přicházejí dávat muži i ženy z různých sociálních skupin či profesí, například dělníci, nezaměstnaní, inženýři, manažeři a právníci. „Chodí k nám i hasiči a policisté,“ uvedl lékař Pavlo Čustra, který je jedním ze čtrnácti zaměstnanců střediska. Podle nich pro velkou část dárců není odměna hlavní motivací. Ukázal to i celostátní průzkum společnosti Sanaplasma, při kterém 60 procent dotázaných uvedlo, že dávají plazmu ne pro peníze, ale aby pomohli nemocným.

Odměna je podle personálu kompenzací za cestu a čas, který dárce věnuje odběru. Darovat plazmu lze i bez finanční náhrady a pak vzniká nárok na den volna v práci a slevu na dani až do výše tři tisíce korun. Tyto dva způsoby dárcovství lze libovolně střídat.

Obchodní dům Central v Mostě. Ilustrační foto
Děti z domova v Mostě dárky dostanou. Ukradené nahradí ty ze sbírky v Centralu

Cílem je, aby i v novém roce počet dárců v Mostě stoupal a vrátil se na předcovidovou úroveň. Červenka ale připustil, že odhadovat další vývoj a chování dárců není snadné. „Doba je turbulentní kvůli válce na Ukrajině a energetické krizi. Dělat dnes nějaké predikce je mnohem složitější než před covidem, kdy se dalo lépe plánovat,“ uvedl manažer.

Tisíc lidí měsíčně

Dva roky před covidem měla mostecká Sanaplasma stovky dárců měsíčně. Pokles začal už v roce 2019 a rok na to, kdy vypukla pandemie kvůli koronaviru, zájem o dárcovství plazmy klesl téměř o polovinu. Až v roce 2021 začal počet odběrů pomalu stoupat a letos se dostal na 80 procent objemu, jaký byl před covidem. Řada dárců chodí od roku 2016, kdy se odběrové místo v Centralu otevřelo. Jeden z dárců má dokonce přes 350 odběrů.

Aby si Sanaplasma dárce v Mostě udržela a přilákala další, analyzuje návrhy možných změn v roce 2023. Jednou z variant je prodloužení provozní doby. Nyní jsou odběry rozdělené do tzv. krátkých a dlouhých dnů. V pondělí, čtvrtek a pátek jsou od 8 do 19 hodin a v úterý, středu a sobotu od 8 do 15.45 hodin.

Městská knihovna Most. Archivní foto
Knihovna přesídlí do Repre. Co bude se starou budovou, ale v Mostu stále neví

Ne každý příchozí se stává prvodárcem, protože odběru předchází vyplnění dotazníku, pohovor a vyšetření. „Stává se, že narazíme na člověka, jehož zdravotní stav odběr neumožňuje. Takový člověk se obvykle s něčím léčí, ale přijde proto, že si myslí, že může plazmu darovat,“ sdělil lékař.

Podle dárce Zemana může některé lidi naopak odrazovat vpich injekcí. „To se dá ale překonat. Hlavní je se nebát, dobře se najíst a dodržovat pitný režim. Odběr zabere necelou hodinu, ale obsluha je úžasná. Starají se o nás zdravotní sestry, které se na všechno ptají a jsou vždy nablízku,“ řekl Mostečan.

Co je dobré vědět

Krevní plazma je zásadní surovinou pro léky na mnoho vážných nemocí, i pro ošetření pacientů po úrazech či popáleninách. Například pro léky jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba 1 200 odběrů plazmy, u jiných chorob stačí i 130 odběrů. Lidé mohou ročně darovat plazmu až 26krát, tedy dvakrát měsíčně. Odběr je pro lidské tělo méně náročný než darování krve, ale trvá déle, přibližně 50 minut. Odběr plazmy probíhá na speciálním přístroji zvaném separátor. Poté, co sestra napíchne kanylu, se z těla dárce odebere krev. Separátor z ní pak oddělí krevní plazmu, jejíž množství záleží na váze dárce, a ostatní složky pak vrátí zpět do žíly stejnou kanylou. Plazmu nemůže člověk darovat, pokud se necítí zdravý, podstoupil v posledních šesti měsících tetování nebo piercing a má nebo měl závažnou nemoc.