Před 70 lety, 6. června 1944 byla za druhé světové války otevřena druhá fronta. Spojenci uskutečnili mohutné vylodění v Normandii Operaci Overlord a nastal tak jeden z velkých zlom ve vývoji válečných událostí. Jedním z těch, kteří byli přímo ve víru událostí Dne D, jak je invaze z Britských ostrovů do Francie nazývána, byl také třebušický rodák Alois Štanc, pilot stíhač čs. zahraničního letectva RAF ve Velké Británii.

Původně mechanik 311. čs. bombardovací perutě právě dokončoval pilotní výcvik, do kterého se dobrovolně přihlásil v létě 1942. V době invaze spojenců do Evropy, už měl tehdy skoro pětadvacetiletý Štanc za sebou stejně, jako další naši zahraniční letci anabázi v Polsku, podivnou válku ve Francii jako pěšák a po jejím pádu i cestu lodí do Anglie, kde se stal příslušníkem letectva. V Den D již vlastně ve skutečnosti měl dokončen pilotní výcvik stíhače a měl přejít od výcvikové jednotky k bojové peruti, ovšem zbrzdila jej nehoda.

Nehoda před dnem D

Dne 6. dubna 1944 totiž při pojíždění ke startu s letounem Spitfire k dalšímu z letů vrazil do stroje před sebou a své i druhé letadlo poškodil. V zápisníku letů tak měl od svého velícího důstojníka zapsanou červenou poznámku: Nepozornost a úplná vina pilota!

Následovalo šetření nehody a nucené uzemnění, takže až do 6. června 1944 si Štanc nezalétal. Shodou okolností přesně v den vylodění obdržel do svého letového deníku razítko od velitele výcvikové squadrony a povolení, že smí opět usednout do Spitfiru. Okamžitě následoval přesun k bojové jednotce, 312. čs. stíhací peruti.

Poprvé Alois Štanc bojově letěl nad pobřeží Normadie 15. června k patrole nad hlavní vyloďovací pláží. Následovalo ještě dalších sedm operačních letů přímo nad oblast, kde se v Normandii bojovalo s bránícími se německými jednotkami. Ke dni 19. června má ve svém zápisníku letů A. Štanc napsáno, že protiletadlové dělostřelectvo nevyvíjelo žádnou činnost, ani ve vzduchu nebyl žádný odpor ze strany německé Luftwaffe.

Perzekuce v rodné zemi

Třebušický rodák se po skončení války vrátil jako příslušník čs. letectva do vlasti a pokračoval dál, jako vojenský pilot stíhač. Absolvoval kurz v Anglii na dvoumotorové letouny Mosquito.

Po komunistickém puči v únoru 1948 byl z armády jako nespolehlivý příslušník západní armády vyhozen a následně zatčen Státní bezpečností. V roce 1950 odsouzen na 2 roky za pokus velezrady, pokutě 10 tisíc korun, zabavení poloviny majetku a ztrátě občanských práv na 3 roky.

Trest si nejdříve odpykával ve věznici na Pankráci a v Plzni na Borech. Pak by přemístěn do Jáchymova, kde byl vězně v lágru Prokop a pracoval na šachtách Barbora a Prokop. Částečně byl rehabilitován v roce 1968 a mohl opět létat, jako dopravní pilot na vnitrostátních linkách. Plně rehabilitován byl až v roce 1990, kdy mu byla navrácena hodnost podplukovníka a dodatečně byl vyznamenán Medailí Za zásluhy I třídy. Obdržel také odznak Čestného vojenského letce.

Pilot Alois Štanc, rodák z dnes již neexistující obce Třebušice, který byl za druhé světové války v zahraničním odboji společně se svým otcem Aloisem (ten sloužil u pozemního vojska Československé samostatné obrněné brigády), zemřel 8. července 1996 v Praze.

Edvard D. Beneš