V rozhovoru starosta Řehák například popisuje přípravu na dokončení kanalizace nebo vysvětluje, proč jsou Patokryje jiné než vísky na Moravě.

Deník na návštěvěZdroj: DeníkPtají se vás lidi z města, zda se dají v Patokryjích stavět rodinné domy?
Lidi se na to hodně ptají, ale obec nevlastní žádné pozemky vhodné k výstavbě rodinných domů. Výjimkou je louka na jižní straně obce. Na ten pozemek jsme nedávno nechali udělat zastavovací studii. Případná výstavba je ale otázkou vzdálenější budoucnosti. Máme jiné priority, letos hlavně dostavbu kanalizace v obci.

Kolik domů by se na ten pozemek vešlo?
Je tam místo pro osmadvacet domů, ale po dohodě s architektem jsme ve studii počet snížili na dvanáct, protože nechceme mít u obce satelit. Preferujeme klasický vesnický typ bydlení.

Máte už nějaké podmínky pro stavebníky?
Ještě ne, jsme teprve na samém začátku, zatím máme studii.

Obec Patokryje, zimní údržba chodníku na okraji vesnice
Ničily ji vichřice, pak zánik spolků. Teď ves Patokryje kráčí po nové cestě

Jsou v katastru obce ještě nějaké jiné záložní pozemky na bydlení?
Ostatní stavební pozemky jsou v rukou soukromníků. Na jejich plochách se ale zatím nic neděje. Byl tu například jeden záměr na výstavbu desítek domů včetně školky a hřiště, ale investor narazil na problém s vodárnou, která by kapacitně nestačila a její rozšíření by vše prodražilo.

Jak to vypadá s tou kanalizací, která ve velké části obce chybí?
Kanalizaci jsme chtěli začít dělat loni. Podařilo se nám vyřešit komplikované projektování, stavební povolení jsme dostali, vysoutěžili jsme firmu, jenže přišla studená sprcha z ministerstva zemědělství, že nám nezaplatí přípojky. Kvůli tomu jsme byli v Praze a nakonec se rozhodlo, že peníze na přípojky dostaneme. Stavět se bude letos. Celkové náklady jsou dvanáct milionů korun, z toho většinu uhradí obec z dotací od ministerstva zemědělství a Ústeckého kraje. Díky tomu bude odpadní voda z dosud nepřipojených domů končit v čističce a ne v rybníku a Srpině, což nás dlouho trápilo. Náprava tohoto stavu bude letos naší největší investicí.

Je pravda, že chcete udělat i víceúčelové hřiště?
Ano, nové hřiště bude u rybníka, peníze na to máme a už jsme vybrali zhotovitele. Chceme začít na jaře. Zároveň je v plánu další revitalizace zeleně. Loni se nám podařilo u hřiště vysázet lípy a vrby. Na tuto akci z projektu Sázíme budoucnost jsme získali stoprocentní dotaci. Máme také připravený projekt na vyčistění rybníku, který nemá přítok a plní ho spodní prameny. Měření ukázalo, že jej na dně ucpávají metrové nánosy sedimentu.

Řemeslníci zazdívají zchátralý objekt bývalého národního výboru v Havrani na Mostecku
V Havrani zabezpečují opuštěný národní výbor. Mohl by být opět úřední budovou

Co je největší problém Patokryjí?
Podle mě ta kanalizace. Píše se rok 2021 a větší část obce ji nemá. Je zázrak, že po tom všem, co se do rybníka vypouští, v něm žijí ryby. Odebrané vzorky dopadly dobře a sediment se nemusí ukládat na speciální skládku. A až bude dokončena kanalizace a vyčištěný rybník, chceme se zaměřit na opravu komunikací.

Loni obec odmítla soukromý záměr rozšířit nedaleké skladovací plochy v areálu kontejnerového překladiště. Trváte na zamítavém stanovisku?
Byli jsme proti jako obec a mezi lidmi vznikla i petice. Svůj postoj jsme nezměnili. Důvodem našeho nesouhlasu je, že manipulační plocha je blízko naší rekreační plochy s rybníkem, kam směřujeme revitalizační projekty, a obyvatele obtěžuje hlukem ve dne i v noci.

Železniční trať s kontejnerovým překladištěm mezi obcemi Patokryje a ObrniceŽelezniční trať s kontejnerovým překladištěm mezi obcemi Patokryje a ObrniceZdroj: Deník/Martin Vokurka

Patokryje nemají kostel, spolky, sportovní klub ani dobrovolné hasiče. Čím to je?
Když se hlásíme do soutěže Vesnice roku, tak ji samozřejmě vyhrávají vesnice z jihu Čech nebo Moravy, kde jsou lidé úzce propojeni s historií. Když tam byl někdo třeba kovář, tak pak byl kovářem i syn a pak i jeho syn a tak dále po celé generace. Takové tradice se u nás v minulém století přerušily. V Patokryjích je starousedlíků hodně málo. Původní jádro obce upadalo a vesnice se doplňovala lidmi ze zbouraných vesnic, které musely ustoupit šachtám.

O co obec ještě přišla?
V padesátých letech tady vznikl známý divadelní soubor Jirásek, který jezdil po celé republice, ale pak zanikl. V obci měl pěkný sál, který jsme chtěli zrekonstruovat, ale byl tak zchátralý, že to bylo nad finanční možnosti obecního rozpočtu. Je to škoda. A to tu dříve byli i hasiči a fotbalový klub. Bohužel, všechno je pryč. Teď všechny akce zajišťuje sama obec.

Jak jste loni zvládli covid?
U nás jsme loňský rok přečkali víceméně v klidu. Nejvyšší počet nakažených byl v jednu chvíli šest. Citelně nás ale zasáhly zákazy akcí, kterých každoročně pořádáme docela dost, minimálně jednu za měsíc. Loni jsme stihli Den dětí, Patokryjskou vlnu, první ročník folkového festivalu, se kterým pomohla obci skvělá parta místních muzikantů. S další partou, se sportovci, jsme ještě zvládli fotbalový turnaj Poslední zápas Pepíka Ká. Ostatní akce jsme museli zrušit. Doufáme, že letos v rámci možností budeme moci pokračovat. Lidé si oblíbili i rozsvícení vánočního stromu nebo štědrovečerní svařák se starostou a místostarostou. Když jsme s tím začínali, naše manželky pochybovaly, že někdo přijde, ale lidi přišli. Pak také spolupracujeme s Apoštolskou církví, která pořádá velikonoční a vánoční mši.

Tradiční zábavná akce Patokryjská vlna v roce 2018:

Mši? Kde se koná, když nemáte kostel?
Mše se koná venku, na místě, kde kdysi stála barokní kaple. V roce 1956 ji strhla vichřice a minulý režim neumožnil kapli obnovit. Lidi pak materiál rozkradli, část se použila na hráz rybníka a zbytek na úpravu parku. S několika kolegy, se kterými jsem v zastupitelstvu přes deset let, jsme od začátku chtěli s tímto místem něco udělat. Pozemek se podařilo od církve odkoupit, ale dotaci na obnovu neexistující památky nikdo neposkytoval, takže jsme začínali od nuly. Kříž tam je umístěn už několik let, a když byla u něj akce, tak jsme po obvodu, kde kdysi byla kaple, rozmístili svíčky. A pak jsme z našetřených peněz loni konečně postavili vlastními silami nízkou zídku a tím vyznačili původní půdorys kaple. Naštěstí ji kdysi někdo nechal zaměřit, takže jsme stavěli přesně na stejném místě a našli tam zbytek základů.

Má obec na svou údržbu nějaké zaměstnance?
Zaměstnáváme celkem čtyři lidi. Dříve jsme měli na dotaci uchazeče pouze z úřadu práce, ale po roce se museli propustit a nabírat noví, což vyžadovalo další proškolování a seznamování s obcí. Proto jsme si nechali dva zkušené lidi natrvalo a z úřadu si bereme další pomocníky podle potřeby. V současné době zaměstnáváme z úřadu práce dva pracovníky.

Obyvatelé Patokryjí se mohli 17. ledna v obecní knihovně nechat otestovat na covid. Byl o to zájem?
Lidí přišlo asi čtyřicet, není to moc, ale senioři alespoň nemuseli nikam jezdit. Původně jsme chtěli testování uspořádat před Vánocemi nebo mezi svátky, ale testovací společnost musela čekat delší dobu na úřední povolení, takže se to posunulo.

Patokryje

Patokryje leží pět kilometrů od Mostu a mají 461 obyvatel, samostatnou obcí jsou od roku 1907. Obcí protéká říčka Srpina, na protější straně je Národní přírodní rezervace Zlatník. Většina ploch v katastru je zemědělská, kdysi se na nich pěstovala i vinná réva a chmel. U říčky je zahrádkářská kolonie.

Patokryje mají Obecní dům s restaurací, obecní knihovnou, obchodem s potravinami a sálem pro pořádání akcí. Obecní úřad se snaží co nejvíc využívat moderní technologie, obyvatelům zasílá zprávy přes sms infokanál, web je propojený se sociálními sítěmi. Osvědčily si i videozáznamy ze zasedání zastupitelstva.

Patokryje jsou poprvé zmiňovány na konci 14. století. Místní dochovanou tvrz ovládali "vladykové z Patokryjí", odtud název obce – ti, kteří si ukrývají paty, zřejmě z obranných důvodů či před útěkem do bezpečí.