Jeden z parašutistů Jan Klapka ČTK řekl, že tento sport je velmi specifický. Je totiž spíše pro skokany než pro diváky, kteří na soutěže příliš nechodí. Vše se odehrává ve velké výšce a bez dalekohledu není ani nic poznat. Výkony se proto hodnotí až podle záznamu, který pořídí kameraman při seskoku. I na jeho umění záleží, musí být s týmem secvičen. Pokud něco nezachytí, družstvo přichází o body. Sestavy jsou různé. V mezinárodních pravidlech je řada různých tvarů a bloků, které lze předvést, před závodem se losují. Družstvo si je již nesmí nacvičovat, radí se pouze na zemi. „Kombinací, které lze skákat, je asi milion. Takže nějaká sestava se předem natrénovat nedá,“ vysvětlil pravidla soutěže Klapka. Od vrcholového parašutismu podle sportovců mnohé Čechy odrazuje nejen strach z velkých výšek, ale především finanční a časová náročnost. Ročně musí parašutista, který se chce zlepšovat, absolvovat nejméně 150 až 200 skoků. Za ně a za potřebné vybavení dá minimálně 200.000 korun. Sportovní parašutisté doufají, že se jim v budoucnu podaří přitáhnout diváky a tím i sponzory. Mnoho si slibují od nové disciplíny, kterou je přistávání na rychlostním padáku. Zde se soutěž odehrává pod výškou 200 metrů. Závodníci létají mezi brankami nebo při přistání ve velké rychlosti předvádějí různé figury. Parašutisté s nadsázkou tuto disciplínu, kterou na mistrovství republiky poprvé předvedou za 14 dnů v Příbrami, přirovnávají třeba k akrobatickému lyžování.