Vědci z Technické univerzity ve Freibergu v nedávné studii zjistili, že znečištění ozonem v Krušných horách se v zimních měsících od konce 90. let nesnižuje. Výsledkem je, že lesy trpí po celý rok ozonovým stresem, přestože se vzduch ve střední Evropě stal celkově čistším. 

„Ozon je forma kyslíku. Zatímco v horních vrstvách atmosféry tento plyn působí jako ochrana proti UV záření, vysoké koncentrace přízemního ozonu jsou látkou znečišťující ovzduší,“ vysvětluje profesor Jörg Matschullat z TU Bergakademie Freiberg. „Na tvorbu ozonu má vliv sluneční záření, teplota a vlhkost, jakož i podíl takzvaných prekurzorů ozonu tvořených lidskou činností. Složitý fotochemický proces byl lépe prozkoumán pro teplé roční období než pro chladné,“ dodává geoekolog.

Na čtyřech krušnohorských stanicích měřicích kvalitu ovzduší v Carlsfeldu, Fichtelbergu, Schwartenbergu a Zinnwaldu je ozon nepřetržitě měřen od roku 1981.

Tým kolem profesora Jörga Matschullata byl nyní schopen podrobně analyzovat hodnoty ozonu se zaměřením na zimní pololetí. „Většina těchto studií se zabývá ročními průměry znečištění ozonem. V aktuální odborné publikaci jsme se zaměřili na zimní ozon“, vysvětluje Hannah Gebhardt, která jako první analyzovala naměřené hodnoty z Krušných hor jako součást své bakalářské práce.

Při analýze údajů od roku 1981 do současnosti vědci identifikovali tři trendy: Zatímco v 80. letech byly koncentrace ozonu v zimě nízké (hodnoty kolem 35 µg m-3), došlo v 90. letech k prudkému nárůstu (až na 60 µg m-3). Hodnoty se od roku 1997 nesnížily a ustálily se na vysokých hodnotách. „Tento jev byl poněkud překvapivý, jelikož znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prachem ve stejném období významně pokleslo, u oxidů dusíku došlo k poklesu od roku 2000,“ vysvětluje spoluautor Dr. Frank Zimmermann.

Odbourávání ozonu je pomalejší

Vědci poskytují vysvětlení tohoto jevu díky nově shromážděným údajům. Procesy rozkladu ozonu probíhají často rychleji v kapkách mraků a mlhy než ve vzduchu. "V Krušných horách se potenciál tohoto rozkladu významně snížil v důsledku regionálních opatření ke snížení znečištění ovzduší. Pokles potenciálu rozkladu takto kompenzuje nižší hladiny ozonu z atmosférického transportu na dlouhé vzdálenosti. Výsledkem je, že hodnoty zimního ozonu zůstávají na stejné úrovni. Zjištění vědců z Freibergu lze také přenést na další pohoří v Evropě," uvedla mluvčí univerzity Philomena Konstantinidis.

„Konstantní koncentrace ozonu jsou stresovým faktorem pro lesní ekosystémy. Již několik let stromy trpí nejen suchem, tak jako v létě roků 2018, 2019 a 2020, ale navíc také během mírných zim, celoročním ozonovým stresem. Při dalším nárůstu teplot by se zimní ozon v budoucnu mohl stát dalším stresovým faktorem,“ varuje profesor Jörg Matschullat.

Vědci z Freibergu proto doporučují, aby toto znečištění bylo zahrnuto do strategií obnovy lesů v Sasku a celé Evropě. „Stromy potřebují větší podporu než obvykle, aby si vlastními silami byly schopny vytvořit dostatečnou odolnost.“ uvádí Dr. Frank Zimmermann.

Pro analýzu hodnot zimního ozonu použili vědci z Freibergu hodinově měřená meteorologická data a data o kvalitě ovzduší na čtyřech stanicích - Carlsfeld, Fichtelberg, Schwartenberg a Zinnwald poblíž německo-české hranice. Data mohou vysvětlit komplexní chování při tvorbě a rozkladu ozonu. Všechny stanice provozuje Saský státní úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii. Kromě ozonu se měří také oxidy dusíku (NOx), oxid siřičitý (SO2) a částice polétavého prachu.

(pkon)