Kdysi se tam tyčil do výšky památkově chráněný piaristický kostel, který dominoval III. náměstí. Teď na jeho místě nechala mostecká radnice vysázet na šedesát ovocných stromů. Je to základ prvního městského volně přístupného sadu o rozloze fotbalového hřiště, který má být i s vyhlídkovým altánem, cestičkami, lavičkami a odpadkovými koši hotov do léta. Neobvyklý odpočinkový areál nad příjezdovou silnicí k jezeru Most má oživit liduprázdnější část této rekreační oblasti. Ta vznikla zatopením obřího uhelného dolu, kvůli němuž v letech 1965 až 1987 tehdejší totalitní režim zlikvidoval historické město Most. 

„Bude to moc hezké,“ říká lesní inženýr Michal Novák, když prochází kolem vysázených stromů s jezerem na obzoru. Je středa 13. dubna a odborný tým upravuje přihnojenou hlínu u sazenic. Jsou staré sedm let a jedná se výhradně o původní české odrůdy. V zemi už zakořeňují vysokokmenné jabloně, třešně, hrušně, slivoně, jedlý jeřáb a doplní je ořešák, který jako velký solitér poroste na okraji neoploceného sadu. Některé kusy budou plodit už v příštím roce. 

Šipka ukazuje na mapce místo, kde ve starém Mostě stál piaristický kostel s III. náměstím a Wilsonovo sady. Teď je tam louka, kde vzniká ovocný sad.Šipka ukazuje na mapce místo, kde ve starém Mostě stál piaristický kostel s III. náměstím a Wilsonovo sady. Teď je tam louka, kde vzniká ovocný sad.Zdroj: Mapový portál Most do minulosti

„S altánem to bude paráda a hezký výhled,“ tvrdí s rýčem v ruce Jan Stružák, rodák z Mostu žijící v Lounech. „Obnovujeme v Mostě přírodu, a to mě baví,“ dodává. Až všechno pokvete, rád se do sadu, který pomáhá zakládat, bude vracet jako turista. 

Půda bez živin

Zakládání sadu v bývalém těžebním prostoru není jednoduché. Sadaři museli do vyhloubených děr na travnatém návrší nasypat svou hlínu obohacenou živinami, aby mladé stromy mohly v jílovitém terénu lépe zakořenit a růst. Dovezená půda obsahuje i hydrogely, které udrží vlhkost. Myslelo se i na častý severozápadní vítr, který vane z Krušných hor a sílí v úžině mezi vrchem Hněvín a jezerem. Proto se plánovaný altán schová za přírodní větrolam, což je pás běžných stromů již dříve vysazených při rekultivaci. Vyhlídková stavba bude navíc z boku částečně zakrytá, aby na návštěvníky při pozorování jezera moc nefoukalo. K relaxaci jim poslouží i květnatá bylinná louka u sadu, kam povede udržovaná zelená cesta, takzvaný štěrkový trávník s řebříčkem. 

„Sad bude v docházkové vzdálenosti od jezera, ale ne zase tak blízko, aby včely opylující květy obtěžovaly návštěvníky vodní plochy,“ upozorňuje mluvčí radnice Klára Vydrová. Založení ovocného sadu s několikaletou následnou péčí stojí zhruba 1,3 milionu korun, z toho většinu poskytla společnost Billa. Vítězem veřejné zakázky se stala společnost KHL-EKO. V sadu má být podle radnice povoleno trhání a ochutnávání ovoce. 

Martin Vokurka, Mostecký deník
Veřejný ovocný sad u jezera Most nesmí sloužit na džemy

Kolem už procházejí první výletníci, kteří sázení ušlechtilých stromů vítají, ale očekávají poškozování. „Sad hodnotím pozitivně, protože zóna u jezera bude zas o něco hezčí a atraktivnější, akorát mám strach, že je to blízko Stovek,“ říká 36letý Jan z Most s odvoláním na sociální problémy v nedalekém deprivovaném sídlišti.  

„Mně se tenhle projekt líbí, ale nevím, jak se vyvine vzhledem k tomu, jaké tu máme obyvatelstvo. Prostě mám strach z vandalů,“ svěřuje se 71letá Jarmila z Mostu, která zažila zánik řady ovocných stromů ve městě. „U našeho paneláku máme ještě ořech a třešeň, ale už dostávají zabrat. A ovocné stromy byly i na Lajsníku, kam jsme se ještě v 80. letech chodili s dětmi opalovat, ale dnes je tam džungle,“ vzpomíná Jarmila. 

Obavy o sad u jezera Most vyjádřili i lidé na sociálních sítích. „Mám obavy, že po druhém či třetím sběru budou ty stromy zničené. I trhat ovoce se musí umět,“ upozorňuje Václav. Další prorokují, že sběrači otrhají plody příliš brzy a nenechají ostatním. „Při oplocení a hlídání pořádnýma hafanama by ovoce mohlo i dozrát,“ podotýká Jiřina. 

Chemička Orlen Unipetrol v Záluží
Smetí z Litvínova má po přeměně pohánět auta, chránit potraviny a zlepšit vzduch

Oplotit areál radnice nechce, protože má sloužit jako odpočinkové místo podobně jako park. Místo pro sad se vybralo jako nejvhodnější a přizpůsobuje se volnému užívání. Stromům v sadu začíná koruna ve výšce dospělého člověka, takže při jejich růstu nebude možné šlapat či sedat na spodní větve. Snadné lámání by hrozilo u zakrslých stromů s korunou půl metru nad zemí. Vysázené stromy budou navíc mohutnět do výšky 12 až 20 metrů, takže na ně vylezou jen zdatní jedinci či ti, kteří si pomůžou štaflemi, žebříkem či tyčovým česačem ovoce. 

Přesto jsou obavy oprávněné. V úterý sadařům jeden řidič málem ukradl přívěs zaparkovaný pod svahem. Už si ho chtěl odvézt, ale když na něj na poslední chvíli začali řvát, odpojil ho, sadařům sprostě vynadal a odjel bez přívěsu.